Uzávěrky účetnictví za rok 2010 jsou v plném proudu, a proto jsme pro Vás připravili článek zabývající se tvorbou rezerv, neboť úvaha zda rezervy tvořit či netvořit, s uzávěrkovými pracemi mnoha společností neodlučně souvisí.  V našem článku se budeme zabývat pouze rezervami na opravy dlouhodobého majetku dle zákona o rezervách (ZoR), tzv. zákonnými (nebo také daňovými) rezervami.

Hned v úvodu bychom chtěli připomenout, že od roku 2009 došlo ke zpřísnění podmínek tvorby zákonných rezerv, a to co se týče povinnosti uložení peněžních prostředků ve výši uplatňované rezervy na zvláštní bankovní účet. Natvořené rezervy tak sníží základ daně pouze v případě, že tyto peněžní prostředky budou na bankovním účtu připsány nejpozději v termínu pro podání přiznání k dani z příjmů. Nebudou-li peněžní prostředky v plné výši rezervy (podotýkáme, že musí být převedena skutečně 100% výše rezervy) připadající na jedno zdaňovací období převedeny na samostatný účet, rezervu je nutné zrušit v následujícím zdaňovacím období. Zdůrazňujeme, že peněžní prostředky uložené na tomto bankovním účtu je možné čerpat pouze na účel, pro který byla rezerva vytvořena. Tato pravidla se vztahují až na tvorbu rezerv zahájenou ve zdaňovacím období započatém v roce 2009. U rezerv, které daňový subjekt začal vytvářet před 1. 1. 2009, povinnost deponovat peněžní prostředky není.

Od 1. 1. 2011 se navíc mění lhůta pro zrušení rezervy, pokud nedojde k převedení peněžních prostředků na zvláštní bankovní účet do termínu pro podání daňového přiznání. Rezervu bude nově nutné účetně zrušit už v tom zdaňovacím období, kdy k porušení podmínky došlo. Nová úprava se použije až na rezervy, které společnost začala tvořit ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2011. U rezerv, u kterých byla jejich tvorba zahájena před 1. 1. 2011, se uplatní výše uvedená pravidla platná od 1. 1. 2009.

Podmínky pro tvorbu rezerv

Kromě již zmíněné podmínky deponování peněžních prostředků, podléhá tvorba zákonných rezerv dalším striktním pravidlům. Pojďme si projít základní podmínky, za kterých je možné rezervy na opravy dlouhodobého majetku tvořit:

1. Jednou ze základních podmínek ZoR je, že tvorba rezerv musí být za dané účetní období vždy zaúčtována v souladu s účetními předpisy nebo zachycena v daňové evidenci.
2. Zákonné rezervy na opravy lze tvořit pouze na hmotný majetek (ve smyslu § 26 odst. 2 zákona o daních z příjmů (ZDP), tj. se vstupní cenou vyšší než 40 000 Kč a dobou použitelnosti delší než 1 rok), s minimální dobou odepisování podle § 30 ZDP na pět a více let. Této podmínce vyhovuje majetek zatříděný do odpisových skupin 2 až 6.
3. Rezervy je možné vytvářet pouze za účelem oprav majetku. Opravou se rozumí odstranění účinků částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Za opravy se nepovažuje technické zhodnocení majetku dle § 33 ZDP (nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace), na které tudíž není možné zákonné rezervy tvořit.
4. Zákonnou rezervu není možné vytvářet na opravy majetku poškozeného v důsledku škody nebo jiné nepředvídané události, na opravy majetku, který je určen k likvidaci nebo na opravy, které se pravidelně opakují každý rok.
5. Rezervy mohou tvořit poplatníci, kteří jsou vlastníky předmětného majetku, popř. jsou nájemci majetku na základě smlouvy o nájmu podniku (z titulu klasické nájemní smlouvy, popř. leasingu nelze k pronajatému majetku tvořit rezervy na jeho opravy).

Výpočet rezerv

Při výpočtu výše rezervy pro dané zdaňovací období musíme vyjít z celkového rozpočtu nákladů na opravu. Předpokládanou částku opravy poté vydělíme počtem zdaňovacích období, která uplynou od počátku tvorby rezerv do předpokládaného termínu zahájení opravy. Do počtu zdaňovacích období rozhodných pro účely výpočtu výše rezervy se zahrnuje zdaňovací období, ve kterém dojde k zahájení tvorby rezervy. Zdaňovací období, ve kterém dojde k zahájení opravy, se do počtu zdaňovacích období nezahrnuje. Pokud bychom se např. rozhodli vytvořit rezervu na opravu fasády nemovitosti, která by měla být provedena v roce 2015 a dle předběžných kalkulací bude stát 1 000 000 Kč, vypadala by její tvorba při zahájení v roce 2010 následovně:

Připomínáme, že dle ZoR musí být rezerva tvořena na více než jedno zdaňovací období. Doba tvorby rezerv je omezena i shora a to maximální dobou tvorby stanovené pro jednotlivé odpisové skupiny majetku.  Pokud není oprava zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém se při výpočtu výše rezervy předpokládalo zahájení opravy, rezervu je nutné zrušit v tomto následujícím zdaňovacím období, tj. v našem případě v roce 2016. Rezervu nebo její zůstatek je nutné zrušit i tehdy, nebude-li vyčerpána nejpozději ve zdaňovacím období, které následuje po zdaňovacím období, v němž byla oprava zahájena, tj. pokud dle našeho příkladu zahájíme opravu dle plánu v roce 2015,  je nutné rezervu vyčerpat nejpozději během roku 2016.

Další povinnosti související s tvorbou zákonných rezerv

Vytvořením rezerv dle výše uvedených pravidel povinnosti daňových poplatníků nekončí. Odůvodněnost tvorby rezervy, její výše a splnění výše uvedených podmínek musí být poplatník v případě kontroly ze strany správce daně schopen uspokojivě doložit. Společnost musí mít v první řadě pravidla pro tvorbu rezerv (včetně titulu a způsobu jejich použití) upravenav interním předpisu. Dále je nutné pro každou rezervu vyhotovit inventární kartu, která musí obsahovat základní informace o tvorbě rezervy, tj. především účel, celkovou výši, způsob tvorby a její čerpání. Rezervy je navíc nutné každoročně inventarizovat. Na základě výsledků inventarizace je poplatník povinen aktualizovat výši rezervy (např. v případě změny ceny opravy), dobu tvorby rezervy a odůvodněnost tvorby rezervy jako takové. Tvorba rezerv musí být dále podložena rozpočtem nákladů na opravu vypracovaným potenciálním zhotovitelem opravy, znalcem v oboru nebo samotným poplatníkem.

V případě Vašeho bližšího zájmu o tuto problematiku nás neváhejte kontaktovat.