REZERVY – 2. část

Publikováno:
9. listopad 2015
Autor:
  • Pavlína Valešová

V rámci našeho „seriálu“ zaměřeného na jednotlivé položky rozvahy se v dnešním díle budeme zabývat pokračováním informací o jedné ze složek cizích zdrojů -  „Rezervách“. S rezervami se v dnešní době setkává téměř každá účetní jednotka a to jak v rámci zákonných rezerv, tak i v rámci ostatních (účetních) rezerv. Rezervy jsou jedním z nástrojů, jak docílit toho, aby účetnictví bylo vedeno v souladu se zákonnými ustanoveními, zejména pak, aby účetní závěrka podávala věrný a poctivý obraz účetnictví a finanční situace účetní jednotky.

Cílem článku je podat základní informace o rezervách s tím, že by rád upozornil na možné „peripetie“ v rámci jejich vykazování/využívání.  V dnešním díle se zaměříme na oceňování rezerv, jejich zaúčtování a přidáme několik postřehů z praxe.   

 

 

Ocenění rezerv

Částka, která se v rozvaze vykáže jako rezerva by měla být stanovena nejlepším možným odhadem výdajů, které jsou k rozvahovému dni nutné k vypořádání závazku. Podnik přitom vychází z předchozích zkušeností, expertních posudků, využívá různé statistické metody.  

Ocenění rezerv se prověřuje a zpřesňuje k rozvahovému dni. Rezervy smí být použity pouze na účel, na který byly vytvořeny, nelze je převádět z jedné na druhou. Současně níže uvádíme další účetní pravidla pro oblast rezerv, kterými by se účetní jednotka měla řídit, a to:

  • Rezervy nesmí mít aktivní zůstatek,
  • Rezervy není možné používat k úpravám výše ocenění aktiv,
  • Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období,
  • Výši vytvořených rezerv a jejich opodstatnění je nutné inventarizovat k rozvahovému dni.

 

Účtování rezerv

O tvorbě rezerv účtuje účetní jednotka ve prospěch příslušného účtu skupiny 45 – Rezervy se souvztažným zápisem na vrub příslušného účtu nákladů:

  1. Účtové skupiny 55 – pokud se vztahují k provozní činnosti,
  2. Účtové skupiny 57 – pokud se vztahují k finanční oblasti,
  3. Účtové skupiny 58 – pokud se vztahují k mimořádné činnosti, např. rezerva na restrukturalizaci,
  4. V účtové skupině 59 – pokud se vztahují k rezervě na daň z příjmů.

 

O použití rezerv nebo jejich zrušení pro nepotřebnost se účtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 45 se souvztažným zápisem ve prospěch příslušného účtu nákladů< -em>. V této souvislosti je tedy vhodné upozornit čtenáře, že pokud rozpouštíte již vytvořené rezervy, tak rozpuštění není nikdy výnosem účetní jednotky, ale je účtováno o snížení původně použitého nákladového účtu. 

V souvislosti s tvorbou rezerv pouze připomínáme, že tvorba ostatních rezerv (ne zákonných) není daňově uznatelným nákladem účetní jednotky, daňovým nákladem se dané plnění stane až v okamžiku jeho skutečné realizace. 

Praxe, zkušenosti 

V souvislosti s rezervami vyvstává v mnoha účetních jednotkách otázka, zda by pro zjištěný titul nákladu společnosti daného účetního období měla účetní jednotka použít závazek, časové rozlišení, dohadný účet pasivní či rezervu. Vždy je nutné pamatovat na to, jaké tituly (účel, období, částka) účetní jednotka k okamžiku vykázání zná a podle toho přijmout rozhodnutí o způsobu účtování. Současně je vždy nutné vzít v úvahu také právní hledisko daného plnění, tzn. zda existuje právní nárok na dané plnění. Jsou plnění, která svým charakterem jasně určují, zda se jedná o závazek či rezervu, jsou ale oblasti (např. bonusy, prémie, atd.), kdy není možné bez bližších informací a podkladů jednoznačné říci, zda by společnost měla o těchto skutečnostech účtovat prostřednictvím dohadné položky či rezervy. Vždy je nutné individuální vyhodnocení daného plnění a rozhodnutí účetní jednotky musí být opřeno o konkrétní podklady a kalkulace. Rozhodnutí, postavené na nesprávných podkladech, může mít pro společnost významné dopady – zkreslení hodnoty hospodářského výsledku společnosti, potažmo daně z příjmů a s tím spojenou hodnotu vyplácených podílů na zisku (vyplaceno více nebo naopak méně). Je nutné si tedy uvědomit, že rozhodnutí o způsobu zaevidování daného plnění má dalekosáhlé důsledky – toto pravidlo platí pro účtování všech položek, nikoliv pouze oblasti rezerv.

Nejpozději při zpracování účetní závěrky by si každá účetní jednotka měla tedy položit několik otázek, které ji mohou napovědět o tom, zda pro ni za dané účetní období existují tituly pro vykázání rezervy. Některé z těchto otázek uvádíme níže (upozorňujeme, že se jedná pouze o možné případy, není to detailní výčet titulů pro vykazování rezervy a současně je nutné nejen zodpovědět danou otázku, ale také evidovat podpůrné dokumenty, které mi pomohou s následným rozhodnutím o způsobu účtování dané položky – bude to rezerva nebo dohadná položka….?):

  • Eviduji závazky po splatnosti? Hrozí mi od dodavatele úroky z prodlení nebo penále?
  • Poskytuji za své dodávky záruky?
  • Eviduji nějakou povinnost ze soudního sporu (jsem na straně žalovaného)?
  • Budu vyplácet bonusy či odměny za běžné účetní období? 
  • Plánuji propouštění většího počtu zaměstnanců nebo vynaložím náklady na odstupné?
  • Existuje k rozvahovému dni nevyčerpaná dovolená?

V praxi se často setkáváme s názorem (zejména u auditovaných účetních jednotek), že vykazování rezerv je „rozmarem“ auditora, že pokud by účetní jednotka nebyla povinně auditovaná, nikdy by rezervy nevykazovala. S tímto názorem si dovolujeme nesouhlasit, neboť v případě významných položek by tak došlo k porušení jedné z hlavních zásad účetnictví, což je věrné a poctivé zobrazení všech skutečností v daném účetním období.

Závěr

V dnešním článku jsme se věnovali základnímu vymezení oblasti rezerv v rozvaze. Dané téma by si jistě zasloužilo detailnější rozbor. Naším záměrem však bylo podat ucelený přehled o rezervách, aby si i čtenář, který o rezervách nikdy neslyšel, udělal představu, proč se vlastně rezervy v účetnictví vykazují. 

Zaujalo Vás toto téma? Máte nějaké otázky k oblasti rezerv, které v současné době ve Vaší společnosti řešíte? Neváhejte a kontaktujte nás. Rádi Vám pomůžeme najít řešení.

Autor: Pavlína Valešová