Koncem roku 2010 byl schválen šestadvacetiprocentní solární odvod pro solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010. V roce 2013 byla platnost pro elektrárny uvedené do provozu v roce 2010 (s instalovaným výkonem nad 30kW) prodloužena a odvod snížen na výši deset procent.

Podle názoru Ústavního soudu může solární odvod nabývat pro některé poplatníky likvidačních účinků. Tyto likvidační důsledky se mohou projevovat neschopností výrobců dostát svým jinak průběžně plněným závazkům (nedostatečný cashflow), které byly nastaveny ještě před účinností zákona. Finanční správa v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu upozorňuje poplatníky na účinné ustanovení daňového řádu, podle kterého může správce daně na žádost daňového subjektu nebo z moci úřední v individuálních případech povolit posečkání úhrady daně, případně její rozložení na splátky, pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky.

K posečkání úhrady daně či rozložení na splátky může správce daně přistoupit mimo jiné tehdy, pokud by neprodlená úhrada znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu, případně pokud by neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání daňového subjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím zdaňovacím období. Posečkání úhrady daně lze aplikovat pouze u těch daní, u kterých má daňový subjekt povinnost úhrady daně. Jelikož tato situace u solárního odvodu nenastává, je možné výrobcům elektřiny ze slunečního záření posečkat úhradu jiné daně nebo jejího příslušenství, u kterých jim povinnost úhrady vzniká (např. daně z přidané hodnoty), neboť pro uplatnění institutu posečkání je rozhodující komplexní situace daňového subjektu.

Správce daně zároveň může z důvodu tvrdosti založené ekonomickými nebo sociálními poměry daňového subjektu upustit od předepsání úroku z posečkání, kterým se standardně posečkaná částka daně nebo jejího příslušenství úročí. Posečkání úhrady daně může být proto v odůvodněných případech bezúročné.