Projekty výzkumu a vývoje a odpočet na výzkum a vývoj od základu daně

Publikováno:
17. březen 2016
Autor:
  • Ivan Fučík
Obor:

V rámci opatření na podporu výzkumu a vývoje se do zákona o dani z příjmů v roce 2005 dostalo ustanovení umožňující odpočítat vlastní náklady na výzkum a vývoj od základu daně. Takové výdaje se fakticky odpočítávají dvakrát. Jednou jako řádně vynaložené výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů a podruhé jako položka odpočitatelná od základu daně. Neznamená to ale, že všechny náklady na výzkum a vývoj se odpočítávají dvakrát, ale pouze ty, které zákon o dani z příjmů odpočítat umožňuje. Mezi ty, které nelze odpočítat, jsou například náklady na nakupované licence a nakupované služby. V zásadě tedy lze odpočítávat především mzdové výdaje na vlastní výzkumný tým.

Častou otázkou sporů je samotná definice výzkumu a vývoje, na který lze odpočitatelnou položku uplatnit. K uvedené problematice se vyjádřil i Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 11.6.2015, čj. 10 Afs 24/2014–119, kde shrnul současně uplatňovanou judikaturu i postupy. Odpověď na otázku, co je výzkumem a vývojem, je nutné hledat nejen v zákoně o dani z příjmů, ale i v zákoně o podpoře výzkumu a dále pak v pokynu Ministerstva financí D-288. Je velmi těžké si představit obecnou, všeobjímající definici výzkumu a vývoje a ani v uvedených předpisech takovou nenajdete. Z tohoto důvodu právě pokyn Ministerstva financí D-288 upřesňuje, co Ministerstvo financí rozumí výzkumem a vývojem, respektive jaké podmínky a kritéria musí být splněny, aby se jednalo o náklady na výzkum a vývoj. Dle pokynu D-288 je základním kritériem pro odlišení výzkumu a vývoje od ostatních příbuzných činností přítomnost ocenitelného prvku novosti a vyjasnění výzkumné nebo technické nejistoty. Pojmy ocenitelný prvek novosti a vyjasnění technické nejistoty nejsou právním řádem nikterak blíže specifikovány, a jedná se tedy z pohledu právní teorie o neurčité právní pojmy. Posouzení toho, jestli se na určitý konkrétní případ vztahuje aplikace neurčitého právního pojmu, je v kompetenci a záleží na uvážení konkrétního správního orgánu, který posuzuje konkrétní skutkovou situaci. Jinými slovy, bude na zvážení správce daně, zda konkrétní projekt výzkumu a vývoje podle něj obsahuje ocenitelný prvek novosti a vyjasnění technické nejistoty. Správce daně však podle Nejvyššího správního soudu nemůže takové rozhodnutí učinit sám, neboť obvykle nedisponuje dostatečnými technickými znalostmi k posouzení důkazních prostředků technické povahy. V takovém případě je pak povinen ustanovit znalce, který požadovanými technickými znalostmi disponuje.

Co z citovaného judikátu vyplývá? Pokud si nejste jisti, zda váš projekt výzkumu a vývoje obsahuje požadovaný ocenitelný prvek novosti a vyjasnění technické nejistoty, nechte si zpracovat znalecký posudek znalcem z patřičného oboru. Takový posudek bude důkazem, který nebude moct správce daně v případě kontroly zpochybňovat.

Pokud vás toto téma zajímá, přijďte na náš seminář věnovaný výzkumu a vývoji.  Seminář se uskuteční 31.3.2016 od 9 do 12 hodin v sídle společnosti Fučík & partneři.  Jeho cílem je seznámit účastníky s rozdílem mezi výzkumem a vývojem, s výpočtem odčitatelné položky na podporu výzkumu a vývoje a s judikaturou v dané oblasti.  Také se zmíníme o účetním řešení výzkumu a vývoje z pohledu českých předpisů a IFRS. Přihlásit se můžete zde: http://www.fucik.cz

Autor: Ivan Fučík