Proč je 3,7% míra nezaměstnanosti pozitivní zprávou? Odpoví Tomáš Brabenec

Publikováno:
11. leden 2023

Podíl nezaměstnaných osob dle dat Úřadu práce ČR mírně vzrostl. Oproti listopadovému číslu 3,5 % jich v prosinci bylo o 0,2 % více.  Podle Tomáše Brabence, partnera Grant Thornton, ale taková míra nezaměstnanosti není důvodem k obavám a přehnanému pesimismu. Spíš naopak. „Uvážíme-li vlivy sezónní nezaměstnanosti, vývoj zahraničního obchodu s Německem a imigrační vlnu, měli bychom takovou hodnotu považovat spíše za důvod k radosti,“ tvrdí Brabenec.

„Co se týká poklesu volných pracovních míst v evidenci ÚP ČR, tak tento jev z našeho pohledu nemusí nutně značit problémy pro makroekonomickou situaci Česka. Předpokládáme, že je tomu tak i z důvodu vlivu změn zahraničního obchodu v sousedním Německu, na kterém je naše ekonomika značně závislá,“ vysvětluje Tomáš Brabenec.

„Také je potřeba si uvědomit, že vycházíme pouze z dat ÚP ČR, která mohou mírně zkreslovat situaci na trhu práce. A to s ohledem na fakt, že v nich nejsou evidována všechna volná pracovní místa. Řada zaměstnavatelů totiž řeší svou personální situaci vlastní cestou, tedy bez využití zdrojů a uchazečů evidovaných na ÚP,“ připomíná Brabenec další z argumentů.

Na konci roku je navíc pravidelně možné pozorovat vlivy sezónní nezaměstnanosti. Důvodem bývají končící (případně pozastavené) práce v oblastech stavebnictví a zemědělství. Tento vliv dokazuje významné meziměsíční navýšení nezaměstnaných mužů, kteří jsou v těchto oblastech zaměstnáni nejčastěji.

Projevit se může i imigrační vlna způsobená válečným konfliktem na Ukrajině. „Bavíme se o desítkách tisíc lidí, kteří i s ohledem na jazykovou bariéru nastupují na méně kvalifikované pozice, což jsou ve velké míře právě ty, které jsou na úřadech práce inzerovány,“ říká Brabenec.

Obrazek1.png

Pro celkový kontext je dobré doplnit i fakt, že zhruba 1 % lidí je nezaměstnaných jednoduše proto, že pracovat nechce. „Potom máme nezaměstnanost skutečně velmi nízkou, což vyvolává spolu s inflací tlak na růst osobních nákladů,“ pokračuje Brabenec.

Z dlouhodobého hlediska je možné sledovat ještě jeden pozitivní efekt, a sice meziroční změnu ve struktuře nezaměstnaných z pohledu délky setrvání v evidenci ÚP ČR. Zde došlo ke značnému snížení podílu osob s evidencí delší než 12 měsíců, a to na 27,3 %, což je o 6,1 p.b. méně, než tomu bylo na konci roku 2021.

Naopak dlouhodobým problémem zůstává vyšší míra nezaměstnanosti ve vybraných krajích, primárně v Moravskoslezském a Ústeckém. „Tamní podíl nezaměstnaných osob se trvale drží nad 5% úrovní, což se promítá v jejich dlouhodobě nepříznivé ekonomické situaci. Problém nízké nabídky pracovních míst ve zmíněných regionech firmy bez podpory ze strany státu samy nevyřeší,“ uzavírá Tomáš Brabenec.

Autor: Petr Paseka