GT News

Daně, účetnictví, právo a nejen to. Všechny klíčové novinky pro váš byznys.

| 6. Června 2011

Problematika zahájení daňové kontroly v souvislosti s Daňovým řádem

Sdílet článek:

Způsoby zahájení daňové kontroly v době účinnosti zákona o správě daní a poplatků (účinný do 31.12.2010), prošly bohatým vývojem a to především díky rozhodování soudů.

Některé dílčí závěry lze najít i v judikatuře Nejvyššího správního soudu resp. Ústavního soudu.

Na tyto rozhodnutí soudů by měl reagovat i nový Daňový řád, ale pouze praxe ukáže v jakém to bude rozsahu.

Zahájení daňové kontroly má pro daňový subjekt nepříjemný dopad a to především z hlediska nemožnosti podat dodatečné daňové přiznání za kontrolované období.

Daňové subjekty si ve větší míře sami neuvědomují, že je možné toto dodatečné daňové přiznání podat a to ještě před projednáním do protokolu o ústním jednání. Rozdílem mezi podáním dodatečného daňového přiznání a daňovou kontrolou je zejména to, že z daňové kontroly může v případě doměrku vyplynout penále ve výši 20% z doměřené částky, které se v případě platného podání dodatečného přiznání nevyměřuje. Na druhou stranu se v obou případech předepisuje úrok z prodlení.

Proto je dobré tuto okolnost zvážit, protože případné podání dodatečného přiznání je znemožněno až do samotného ukončení daňové kontroly.

Protože obecně stanovená prekluzivní lhůta je tříletá, což pro správce daně nepředstavuje nějak závratně dlouhou dobu, často se v praxi vyskytují případy, kdy jsou daňové kontroly zahajovány těsně před koncem prekluzivní doby pro vyměření.

Proto je dobré v takových případech sledovat přesný postup správce daně, který může mít za následek i  chybný postup správce daně.

Velký důraz byl v předešlých rozhodnutích soudů kladen především na formálnost jejího zahájení. Při stanovení závěru, že se jedná pouze o formálnost tohoto úkonu a při němž nejsou  pracovníkem správce daně prověřovány předložené doklady nedochází k faktickému zahájení daňové kontroly.

Ohledně zahájení daňové kontroly můžeme najít vodítko v důvodové zprávě k Daňovému řádu. Popis tohoto zahájení je zde uveden šířeji než v samotném zákoně.

Zde je popsáno, že musí dojít k započetí samotné kontrolní činnosti a spolu se sepsáním protokolu o zahájení daňové kontroly tak musí dojít i k faktickému prověřování. Na druhé straně je však umožněno faktické prověřování z důvodu efektivnosti provést později (například přislíbením daňového subjektu připravit příslušné podklady). Dále je zde uvedeno, že bezprostředně po zahájení daňové kontroly pokud nebude správce daně pokračovat v její realizaci, musí důvody nepřezkoumávání jednotlivých dokladů pečlivě zaprotokolovat.

Nově je v Daňovém řádu navrženo řešení situace, kdy se daňový subjekt v rozporu se zásadou spolupráce vyhýbá zahájení daňové kontroly.

Příklady některých rozhodnutí soudů  týkající se zahájení daňových kontrol:

Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1835/07

Závěr: Za formální daňovou kontrolu je třeba považovat tu, která byla zahájena bez toho, že by zde a priori existovalo podezření o zkrácení daňové povinnosti a bez toho, že by byl daňový subjekt o konkrétních důvodech takového podezření při zahájení kontroly zpraven.

V daném případě předmětný protokol nesplňoval náležitosti požadované Ústavním soudem, proto byla daňová kontrola zahájena protiprávně a celé daňové řízení tak bylo stiženo vadou, která nemohla být zhojena ani následnými zjištěními správce daně.

Rozsudek sp. zn. 5 Afs 36/2003-87

Závěr: Za okamžik zahájení daňové kontroly není možno považovat sepsání protokolu o jejím zahájení, v němž je daňový subjekt pouze seznámen se skutečností, že u něj bude v následujícím období daňová kontrola prováděna, aniž by byly ze strany správce daně konány jakékoliv úkony s daňovou kontrolou související.

Rozsudek sp. zn. 8 Afs 7/2005

Závěr: Formální sepis protokolu o zahájení daňové kontroly nelze považovat za úkon směřující k vyměření daně a přerušující běh prekluzivní lhůty, provedl-li správce daně první faktický úkon daňové kontroly deset měsíců po jejím formálním zahájení a více než čtyři měsíce po datu, kdy měla uplynout prekluzivní lhůta pro možné doměření daně.

Dále je dobré upozornit, že nově je v Daňovém řádu navrženo řešení situace, kdy se daňový subjekt v rozporu se zásadou spolupráce vyhýbá zahájení daňové kontroly.

Závěrem lze tedy konstatovat, že samotné zahájení daňové kontroly je dobré sledovat i z hlediska její možné formálnosti a to z důvodu, že její faktické nezahájení může vést k tomu, že není tato daňová kontrola z právního hlediska vůbec zahájena. Časem se ukáže, jak na předchozí judikaturu vzhledem k ustanovením Daňového řádu zareagují v praxi správci daně.