Problematika plných mocí po účinnosti Daňového řádu

Daňový řád s účinností od 1.1.2011 vnáší do problematiky plných mocí nové skutečnosti, které zákon o správě daní a poplatků (účinný do 31.12.2010) neupravoval.

Ačkoliv Daňový řád platí teprve krátkou dobu, již byl s účinností od 1.3.2011 novelizován. Změny se dotkly i oblasti úpravy plných mocí.

Akceptace plné moci

V období od 1.1.-28.2.2011 bylo potřeba, aby součástí plné moci byla i akceptace plné moci zmocněncem. U toho, jak má akceptace plné moci vypadat docházelo k výkladovým problémům,  a to u její formy. Nebylo totiž jasné a názory se různily, zda lze  přijmout  akceptaci na stejné listině (na které je plná moc vyhotovena) nebo v jedné zprávě (byla-li zasílána elektronicky).

Povinnost akceptace plné moci s účinností technické novely již odpadá, nicméně povinnost retroaktivně zrušena není.

Odstranění vad

Další problematickou skutečností je to, že správce daně může vyzvat zmocnitele k odstranění vad, které v podané plné moci spatřuje.

Podle ustanovení § 28 odst. 3 daňového řádu je nutné posoudit účinky podání učiněné zmocněncem a to na základě vadné plné moci.

Pokud  například podáte daňové přiznání s vadnou plnou mocí a odstraníte její vady  ve stanovené lhůtě, pak je daňové přiznání podáno právoplatně.

Může nastat však jiná situace:

Uložíte plnou moc pro podání daňového přiznání (např. k dani z příjmů) u správce daně. Předložená plná moc bude obsahovat vady, správce poté vyzve zmocnitele k odstranění těchto vad a zmocněnec odstraní vady ve lhůtě stanovené správcem daně. Daňový řád sice stanoví, že podání učiněná zmocněncem na základě vadné plné moci zůstávají zachována, ale v tomto případě nebylo žádné podání (daňové přiznání) učiněno.  Podání - daňové přiznání bude totiž podáno až za tři měsíce.

To je nepříjemné zejména proto, že  daňové přiznání může být posouzeno jako pozdě podané.

V případě pozdního podání (pokud je zpoždění delší než 5 pracovních dnů) je uložena ze strany správce daně pokuta za pozdní podání (viz. ustanovení § 250 odst. 1), jejichž minimální částka činí 500 Kč. Dále dle ustanovení § 252 Daňového řádu počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení.

Výše uvedené sankce jsou nepříjemné už z toho důvodu, že s ukončením platnosti zákona o správě daní a poplatků  skončila možnost požádat o prominutí příslušenství daně.

Pokud se však podíváme na ustanovení Daňového řádu (konkrétně § 136 odst. 2), pak zde můžeme spatřit jistou záchranu. Zde je totiž uvedeno, že plná moc je u správce daně „uplatněna“ a nikoliv termín „účinná“.

Na konečný výklad si však budeme muset počkat až do doby než  dojde k vyvolání soudního sporu, který nám udělá v závěru jasno.

Podání plné moci

Dále je potřeba, aby plná moc byla  správci daně k dispozici v neprodloužené lhůtě pro podání daňového přiznání, což způsobuje problém v případě zasílání plných mocí poštou. Je tedy potřeba, aby při podání k poštovní přepravě byla plná moc podávána s předstihem, tak aby správci daně doručena ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

V případě podání  plné moci elektronickou cestou dle názoru některých odborníků postačuje zaslání plné moci on-line, protože je správce daně také on-line přístupný  a dokument je tedy doručen obratem.

Pokud tedy chceme dosáhnout odkladu daňového přiznání na základě udělené plné moci a klient tuto plnou moc podepíše až 1. dubna (termín pro podání daňového přiznání), pak je nutné z důvodu dodržení termínu plnou moc podat  správci daně osobně nebo elektronicky a  nestačí jí tedy tento den zaslat poštou.

Dále je nutné dbát na dodržení všech náležitostí, které má plná moc obsahovat, protože chybějící náležitost se nemusí vždy vyplatit.

Závěr

Z hlediska zpracování a podávání plných mocí správci daně s účinností Daňového řádu (od 1.1.2011) je třeba dbát vyšší opatrnosti, tak aby z důvodu chybného postupu, či chybějících náležitostí u plné moci nedošlo k zbytečnému předepsání  sankcí za pozdě podané daňové přiznání.