Přiznání k dani z příjmů právnických osob pro rok 2010

Publikováno:
11. duben 2011
Autor:
  • Fučík & partneři
Obor:

Jako každoročně se blíží termín pro podání daňových přiznání pro společnosti, které nejsou povinně auditované a kterým daňové přiznání nesestavuje a nepodepisuje daňový poradce. Podání daňového přiznání předchází účetní závěrka, ze které je při jeho sestavení vycházeno. Z tohoto důvodu je správný výpočet daně z příjmů značně závislý na kvalitě provedených uzávěrkových prací. V našem článku si proto nejprve projdeme základní kroky pro zjištění výsledku hospodaření před zdaněním, poté si naznačíme, jak ho transformovat na základ daně, poukážeme na nejčastější chyby a na závěr si projdeme základní změny provedené ve formuláři daňového přiznání pro zdaňovací období zahájené v roce 2010 a novinky platné pro toto období.  

Zjištění výsledku hospodaření před zdaněním

V rámci uzávěrkových prací je nutné se zaměřit především na následující kroky:

  1. nventarizace veškerého majetku a závazků společnosti včetně zaúčtování vyplývajících inventarizačních rozdílů,
  2. úplnost účetnictví – společnost by měla prověřit, zdali byly zaúčtovány všechny účetní případy, tj. byla zachycena hodnota rozpracované výroby, zohledněny aktivní a pasivní dohadné položky, náklady a výnosy zasahující do více než jednoho účetního období byly adekvátním způsobem časově rozlišeny, případné zůstatky na účtech kalkulačního charakteru byly vyrovnány (typicky účty 111, 131 a 261) atd.,
  3. dodržení zásady opatrnosti – společnost by měla natvořit rezervy a opravné položky a v odpovídající výši tak zohlednit výši podnikatelských rizik. V případě, že společnost plánuje uplatnit rezervy či opravné položky vytvořené v souladu se zákonem o rezervách jako daňově uznatelný náklad, je nutné důsledně dbát na to, aby byly v daném účetním období proúčtovány.
  4. přecenění majetku a závazků – společnost je povinna přecenit všechny cizoměnové pohledávky a závazky aktuálním kurzem ČNB k rozvahovému dni. Dále je nutné přecenit položky, kterých se týká povinnost ocenění reálnou hodnotou (typicky např. cenné papíry vlastněné společností).
  5. uzavření účtů a zjištění výsledku hospodaření před zdaněním – posledním krokem je zjištění konečných zůstatků rozvahových a výsledkových účtů a zjištění výsledku hospodaření, jako rozdílu mezi výnosy a náklady.

Transformace výsledku hospodaření na základ daně a výpočet daně z příjmů

Zjištěný výsledek hospodaření je mimoúčetními postupy transformován na základ daně v souladu se zákonem o daních z příjmů, a to zvýšením o položky zvyšující základ daně (řádky 20 – 70 daňového přiznání) a snížením o položky základ daně snižující (řádky 100 – 170 daňového přiznání). Následně jsou zohledněny případné položky odčitatelné od základu daně či slevy na dani. Detailní postup zjištění základu daně a výpočtu daně z příjmů v našem článku rozebírat nebudeme z důvodu jeho omezeného rozsahu. Jako vodítko při přípravě daňového přiznání poslouží např. interaktivní formuláře, které každoročně na svém webu zveřejňuje Ministerstvo financí. 

V rámci našeho článku bychom Vás chtěli upozornit na nejčastější chyby, ke kterým při stanovení základu daně dochází. Ač to nemusí být na první pohled patrné, nejčastěji chyby vyplývají přímo z účetnictví. Objevují se tak chyby vzniklé jako důsledek opomenutí zaúčtování alikvotních výnosových/nákladových úroků z cenných papírů, výnosových/nákladových provizí, věrnostních bonusů, náhrad škod apod. Takovéto chyby poté musí být napraveny mimoúčetně v daňovém přiznání, a to nezaúčtované náklady jako položka snižující základ daně (ř. 112) a nezaúčtované výnosy jako položka zvyšující základ daně (ř. 20). Další častou chybou vyplývající přímo z účetnictví je špatné ocenění příp. přecenění majetku společnosti. Při účtování pořízení dlouhodobého majetku, zásob, pohledávek i cenných papírů je nutné dbát na to, aby do jejich pořizovací ceny byly zahrnuty veškeré náklady s jejich pořízením související jako např. provize, přepravné, montáž, neboť tyto položky nemají v nákladech společnosti co dělat. 

Další velmi častou chybou je zahrnutí výše zaúčtovaných úroků z úvěrů a půjček (a dalších souvisejících finančních nákladů) přijatých od spojených osob do základu daně, aniž by byl proveden test nízké kapitalizace. V případě, že hodnota úvěrů a půjček od spojených osob přesahuje čtyřnásobek výše vlastního kapitálu, úroky připadající na tuto přesahující část úvěru je nutné vyloučit jako položku zvyšující základ daně na ř. 40. Co se týče vztahů se spojenými osobami, je vhodné připomenout, že společnost si musí dát všeobecně pozor, aby sjednané ceny odpovídaly cenám obvyklým na trhu. Společnost musí být schopna obvyklost stanovení cen uspokojivě doložit. V opačném případě může správce daně zvýšit základ daně o rozdíl, o který se stanovená cena odlišuje od ceny obvyklé.

Společnostem, které se rozhodly uplatnit paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem jako alternativu k prokazování skutečných výdajů na spotřebované pohonné hmoty bychom chtěli připomenout, že o uplatnění tohoto paušálního výdaje se neúčtuje a tento náklad bude uplatněn mimoúčetně jako položka snižující základ daně v rámci daňového přiznání (ř. 112). Naopak skutečné náklady na pohonné hmoty a parkovné u vozů, u kterých je uplatňován paušální výdaj, je nutné v rámci daňového přiznání ze zaúčtovaných nákladů vyloučit jako položku zvyšující základ daně (ř. 40). V této souvislosti ještě připomínáme, že v případě, že společnost vozidlo používá i pro soukromé účely, má povinnost o 20% zkrátit nejen paušální výdaj, ale i ostatní náklady související s provozem vozidla včetně jeho odpisů.

Změny ve formuláři daňového přiznání pro zdaňovací období zahájené v roce 2010

Formulář přiznání k dani z příjmů právnických osob doznal především změn, které vyplynuly z účinnosti nového daňového řádu. Termín „daňová povinnost“ byl nově nahrazen označením „daň“. Nedošlo ke změnám ve  struktuře formuláře ani ve výpočtech. V závěru formuláře byla pro větší přehlednost graficky oddělena část s údaji o zástupci společnosti a část pro podpis osoby oprávněné k podpisu daňového přiznání.

Novinky v zákoně o daních z příjmů platné pro rok 2010

Společnost si může uplatnit jako položku snižující základ daně hodnotu darů poskytnutých právnickým osobám na financování vědy, vzdělání, výzkumu, kultury, školství a na účely sociální, zdravotnické ekologické apod., pokud hodnota daru činí nejméně 2 000 Kč. Maximálně je možné odečíst hodnotu darů ve výši 5% ze základu daně a v případě darů poskytnutých vysokým školám, veřejným výzkumným institucím a nově od zdaňovacího období 2010 i středním a vyšším odborným školám na pořízení materiálu nebo zařízení pro účely praktického vyučování lze základ daně snížit o dalších 5%. Od základu daně lze odečíst i dary poskytnuté ve zdaňovacím období 2010 osobám se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu, pokud příjemce daru a účel daru splňuje podmínky stanovené českým zákonem o daních z příjmů.

Závěrem bychom ještě chtěli upozornit, že společnosti, které se chystají uplatnit daňové ztráty minulých let, tak ve zdaňovacím období započatém v roce 2010 mohou učinit pouze u daňových ztrát vzniklých a vyměřených za zdaňovací období započatá v letech 2005 – 2009, případně za zdaňovací období započaté v roce 2003 z důvodu dobíhání sedmiletého časového testu pro uplatnění daňové ztráty. Kromě mezního období využití ztráty nesmí společnost zapomínat ani na další podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů pro uplatnění ztrát. Společnost by měla zpozornět zejména, pokud u ní ve srovnání se zdaňovacím období, za které byla daňová ztráta vyměřena, došlo ke změně ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole společnosti, tj. došlo k nabytí nebo zvýšení podílu přesahující 25% základního kapitálu.  

Pro úplnost celého procesu přípravy a podání daňového přiznání ještě připomínáme, že vypočtenou daň je nutné zaúčtovat ať již formou závazku vůči finančnímu úřadu nebo formou rezervy na daň (v případě, že společnost v době účetní závěrky nemá zpracováno definitivní přiznání k dani z příjmů). Ke zpracovanému daňovému přiznání je pak společnost při podání na finanční úřad povinna přiložit zpracovanou účetní závěrku, tzn. rozvahu, výsledovku a přílohu.

Autor: Fučík & partneři