Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2012

Jako každoročně se již nezadržitelně blíží termín pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2012 (dále jen „daňové přiznání“). Ti z vás, kterým vznikla ze zákona povinnost zdanit dosažené příjmy prostřednictvím daňového přiznání, musí do 2. dubna 2013 doručit svému místně příslušnému správci daně vyplněný formulář přiznání a výslednou daň zaplatit. I nadále platí, že lhůta pro podání daňového přiznání se o tři měsíce prodlužuje osobám, které zpracování svého daňového přiznání svěří do rukou daňového poradce nebo advokáta. V úvahu připadá samozřejmě i možnost požádat správce daně o prodloužení zákonné lhůty pro podání daňového přiznání (např. plynou-li fyzické osobě příjmy ze zahraničí).

V tomto článku bychom rádi upozornili na to, komu vlastně vůbec zákonná povinnost daňové přiznání podat vzniká. Dále přiblížíme konstrukci základu daně u fyzických osob a vymezíme tu jeho část, jíž není třeba za splnění určitých podmínek zdaňovat. Zmíněna bude i aktuální výše daňové sazby a možnost uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění. Závěrem bychom rádi poukázali na některé novinky ve formuláři daňového přiznání.  

Kdo podává daňové přiznání?

Základní podmínkou je, že povinnost podat daňové přiznání má každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly v roce 2012 částku 15 000 Kč. Do ročních příjmů zahrnujících se do tohoto limitu se však nezapočítávají příjmy osvobozené a příjmy zdaňované tzv. srážkovou daní.

Naplněním této základní podmínky se okruh osob povinných podávat daňové přiznání omezil pouze minimálně a i nadále by musel přiznání podávat prakticky každý zaměstnanec. Proto platí, že poplatník, který má příjmy pouze ze závislé činnosti a funkčních požitků, nemusí podávat daňové přiznání za podmínky že:

• Poplatníkovi plynuly příjmy pouze od jednoho, nebo postupně od více zaměstnavatelů, u kterých podepsal tzv. prohlášení; a
• kromě příjmů osvobozených od daně a příjmů zdaňovaných srážkovou daní neměl v roce 2012 jiné příjmy (zdaňované s ostatních dílčích daňových základech) vyšší než 6 000 Kč.

Pokud by však chtěl zaměstnanec, splňující výše uvedené podmínky, uplatnit i jinou ze slev než slevu na poplatníka či studenta, daňové zvýhodnění na děti či některou z nezdanitelných částí základu daně (úroky z úvěru na bytovou výstavbu, příspěvky na životní pojištění apod.), musí daňové přiznání zpracovat. Jedná se například o slevu na dani na manžela / manželku s příjmy nižšími než 68 000 Kč.

Které příjmy se zahrnují do daňového přiznání

Zákon o daních z příjmů přesně vymezuje, jaké příjmy mají poplatníci v daňovém přiznání zohlednit a které ne. Předmětem daně z příjmů fyzických osob nejsou například některé úvěry a půjčky, či majetek, který fyzická osoba nabyla děděním. Tyto příjmy vyňaté z předmětu daně fyzická osoba v daňovém přiznání vůbec nevykáže.

Ne všechny příjmy, které jsou předmětem daně, však podléhají zdanění. Zákon přesně definuje příjmy, které jsou sice předmětem daně, ale jsou při splnění zákonných podmínek od daně osvobozeny a daňoví poplatníci je nezahrnují do svého daňového přiznání. Z osvobozených příjmů lze zmínit například příjmy z prodeje rodinného domu nebo bytu, příjmy z prodeje cenných papírů při splnění dalších podmínek, dávky nemocenského pojištění, stipendia, přijaté náhrady škod, výhry v loteriích a sázkách provozovaných podle loterijního zákona či příležitostné příjmy, které v ročním úhrnu nepřevýší 20 000 Kč. Upozorňujeme, že osvobození může být vázáno na splnění dalších podmínek. Příjmy, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny, jsou pak součástí jednoho z pěti výše uvedených dílčích základů daně v závislosti na charakteru příjmu.

Příjmy ze závislé činnosti

Příjmy ze současného a dřívějších pracovních poměrů, příjmy ze služebního nebo členského poměru a odměny členů statutárních orgánů zvýšené o příslušnou část pojistného hrazeného zaměstnavatelem za zaměstnance na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění tvoří základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků (tzv. superhrubou mzdu). Vůči těmto příjmům si fyzická osoba nemůže uplatnit žádné výdaje. V dílčím základu musí fyzická osoba zohlednit i příjmy ze závislé činnosti, jež jí plynou ze zdrojů v zahraničí (pro přepočet výše příjmů, včetně pojistného, na českou měnu se v roce 2012 použijí kurzy stanovené pokynem GFŘ D-14).

Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti

Za příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti jsou považovány příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnosti, příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, příjmy z tzv. nezávislých podnikání (advokáti, daňoví poradci, znalci, tlumočníci aj.), příjmy z autorských práv a příjmy z pronájmu majetku zařazeného do obchodního majetku. V dílčím základu daně dle § 7 zákona o daních z příjmu zdaňují své podíly na zisku i společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností.

Od toho jaký příjem je v dílčím základu zdaňován se odvíjí i možnost uplatnění tzv. výdajového paušálu (výdaje stanovené procentem z příjmů). Pro rok 2012 lze uplatnit paušální výdaje ve výši 80 % z příjmů u řemeslných živností a zemědělské činnosti, 60 % u živností volných a vázaných, 40 % u příjmů z jiného podnikání dle zvláštních předpisů a u nezávislých povolání a 30 % u příjmů z pronájmu majetku zařazeného do obchodního majetku (u poplatníků, kteří vedou účetnictví). Daňový poplatník samozřejmě může uplatnit proti dosaženým příjmům i skutečné výdaje (náklady). Zvolenou metodu uplatnění výdajů pak musí fyzická osoba použít u všech příjmů zdaňovaných v tomto dílčím daňovém základu. Změna způsobu uplatňování výdajů v různých zdaňovacích obdobích je možná, ale na tento krok je třeba se připravit dopředu (ideálně jeden rok dopředu) nebo podat dodatečné daňové přiznání za předchozí období.

Příjmy z kapitálového majetku

Příjmy z kapitálového majetku tvoří úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů, úroky z vkladů na účtech a vkladních knížkách, příjmy z poskytnutých úvěrů a půjček, podíly za zisku, výnosy z vkladových listů aj. Většina z těchto příjmů však podléhá zdanění srážkovou daní (tj. daň sráží a odvádí osoba, která příjem vyplácí) a příjemce tak dostává čistý příjem po zdanění, který neuvádí v daňovém přiznání. V dílčím základu daně a tedy i daňovém přiznání je třeba zohlednit například některé příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí (úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z prostředků na vkladovém účtu aj.)

Příjmy z pronájmu

Do dílčího základu daně příjmů z pronájmu se zahrnují příjmy z pronájmu majetku nezahrnutého do obchodního majetku nebo ze soustavného pronájmu movitých věcí. Stejně jako u příjmů z podnikání, i zde může poplatník volit mezi uplatněním skutečných výdajů (nákladů) a výdajovým paušálem ve výši 30 % příjmů.

Ostatní příjmy

V tomto dílčím základu poplatník vykáže příjmy z příležitostných činností, z příležitostného pronájmu movitých věcí, příjmy ze zemědělské výroby neprovozované v rámci podnikání, přijaté výživné či důchody nesplňující podmínky pro osvobození, výhry v loteriích a sázkách a jiné příjmy, které nelze přiřadit do výše uvedených kategorií.

Nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky

Daňový poplatník při splnění zákonných podmínek nemusí zdaňovat část svého daňového základu. Celkový základ daně tak tak může být snížen o:

• Dary poskytnuté na konkrétně zákonem vymezené účely; úhrnná hodnota všech darů přitom musí být vyšší než 2 % základu daně, nebo vyšší než 1000 Kč. Maximálně lze odečíst 10 % ze základu daně.
• Úroky zaplacené ve zdaňovacím období ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru; podmínkou uplatnění odpočtu je, že peněžní prostředky byly použity na financování bytových potřeb poplatníka (osob jemu blízkých). Maximálně si lze takto snížit základ daně o 300 000 Kč.
• Příspěvky zaplacené poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem; základ daně lze snížit o úhrn příspěvků zaplacených za dané zdaňovací období snížený o 6 000 Kč.
• Zaplacené příspěvky na soukromé penzijní pojištění; jednou z podmínek pro uplatnění jako nezdatelné části základu daně je sjednání výplaty plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let.
• Příspěvky na soukromé životní pojištění poplatníka; základ daně lze snížit v úhrnu nejvýše o 12 000 Kč (i přes to, že má poplatník sjednaných více smluv).
• Zaplacené příspěvky odborové organizaci; nejvýše lze odečíst částku do výše 1,5% zdanitelných příjmů (relevantní jsou v tomto případě příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků s výjimkou těch příjmů, jež jsou zdaňovány srážkou podle zvláštní sazby daně). Nejvýše lze takto odečíst 3 000 Kč za zdaňovací období.
• Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání; maximálně lze odečíst 10 000 Kč (případně 13 000 nebo 15 000 Kč, je-li poplatník osobou se zdravotním postižením).

Výše vyjmenované položky představují tzv. nezdanitelné části základu daně. Vedle nich si ale poplatníci základ daně mohou snížit i o tzv. odčitatelné položky. Odčitatelnými položkami jsou:

• Ztráta minulých let -  tu lze uplatnit v průběhu pěti let po skončení zdaňovacího období. Odečíst však lze pouze ztrátu vzniklou z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti nebo pronájmu. Ztrátu navíc nelze uplatnit vůči dílčímu základu daně příjmů ze závislé činnosti.
• Výdaje (náklady) na výzkum a vývoj – za určitých podmínek lze základ daně snížit o 100 % výdajů vynaložených při realizaci projektů výzkumu a vývoje.

Sazba daně

Poté, co se základ daně zaokrouhlí na celé stokoruny dolů je na něj aplikována lineární sazba ve výši 15 %.

Slevy na dani a daňové zvýhodnění

Při splnění zákonem stanovených podmínek si poplatník může svou výslednou daň v roce 2012 snížit o tyto slevy:

• 24 840 Kč na poplatníka;
• 24 840 Kč na manžela/ku (který/á nemá vlastní příjmy vyšší než 68 000 Kč)+
• 2 520 Kč, 5 040 Kč nebo 16 140 Kč v závislosti na stupni invalidity poplatníka;
• 4 020 Kč na studenta

Fyzická osoba má dále nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na každé vyživované dítě, které žije s poplatníkem v domácnosti a to ve výši 13 404 Kč ročně na jedno dítě. Dovolujeme si upozornit, že zvýhodnění může uplatnit pouze jeden z rodičů dítěte. Na rozdíl od slev na dani, které lze uplatnit pouze do nulové výše daňové povinnosti, lze daňové zvýhodnění na dítě uplatnit vždy, tj. může z jeho titulu vzniknout nárok na daňový bonus.

Co často poplatníci opomíjejí zohlednit v daňovém přiznání?

Úroky z hypotečních úvěrů či z úvěru ze stavebního spoření

Poplatníci jsou povinni zdanit uplatněné odpočty úroků z úvěrů použitých na nákup pozemku, pokud na tomto pozemku nebyla do 4 let od uzavření úvěrové smlouvy nebo koupě pozemku zahájena bytová výstavba. Tyto dodaněné příjmy jsou pak zdaňovány v dílčím základu daně ostatní příjmy.

Penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní a životní pojištění

Dojde-li k zániku některého z těchto pojištění, aniž by byly splněny zákonné podmínky pro toto ukončení (věk pro výplatu apod.), je poplatník povinen zdanit odpočty, o které si v minulosti snížil svůj daňový základ. Dodaňované příspěvky budou zohledněny v dílčím základu daně ostatní příjmy v tom období, ve kterém poplatníkovi jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo životní pojištění zaniklo bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání (plnění) a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem těchto pojištění.

Výdaje na dopravu

Podnikající fyzické osoby mohou za určitých podmínek uplatňovat výdaje na dopravu. Podmínkou uplatnění těchto výdajů je to, že podnikatel současně neuplatňuje výdaje procentem z příjmů.  
Pokud poplatník uplatňuje výdaj na dopravu u automobilu, který nemá zahrnut do svého obchodního majetku, může si uplatnit pouze náhradu ve výši výdajů za spotřebované pohonné hmoty dané součinem základní náhrady a průměrné ceny benzinu (pro rok 2012 jsou tyto sazby určeny vyhláškou 429/2011 Sb.).
Jedná-li se o automobil zahrnutý v obchodním majetku poplatníka, pak fyzická osoba uplatňuje náklady na dopravu ve skutečně prokázané výši (účtenky z čerpací stanice apod.) nebo ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty u zahraničních pracovních cest, při kterých nelze výdaje za pohonné hmoty prokázat.
Zákon vedle výše uvedených možností nabízí podnikatelům možnost uplatnění tzv. paušálního výdaje na dopravu. Ten však lze uplatnit pouze v případě, že u daného automobilu nebyl uplatněn výdaj na dopravu dle výše uvedených podmínek. Paušální výdaj činní 5 000 Kč měsíčně za jedno silniční motorové vozidlo, které bylo v daném měsíci používáno k podnikání. Paušální výdaj se snižuje na 4 000 Kč za měsíc, pokud není vozidlo v daném měsíci používáno výlučně k podnikání.  Dovolujeme si upozornit, že paušální výdaj lze uplatnit pouze za zákonem stanovených podmínek maximálně u 3 vozidel za zdaňovací období.
Způsob uplatnění výdajů na dopravu nesmí poplatník v průběhu zdaňovacího období měnit.

Zdanění důchodů

Vyplácené důchody a penze jsou do limitu 288 000 Kč ročně zcela osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Toto osvobození se však nepoužije v případě, kdy součet příjmů ze závislé činnosti (vyjma příjmů osvobozených a příjmů zdaněných srážkou u zdroje) a dílčích základů daně z podnikání a pronájmu přesáhne 840 000 Kč. Při překročení tohoto limitu musí poplatník zdanit celý svůj důchod, nikoliv jen jeho část přesahující 288 000 Kč.

Novinky ve formuláři daňového přiznání

Změnu ve formuláři daňového přiznání zaznamenají poplatníci ihned na jeho první straně. V souvislosti se vznikem Finanční správy ČR obsahuje formulář specifikaci nejen místně příslušného finančního úřadu, ale i územního pracoviště. Žádné jiné novinky by vás však při sestavování daňového přiznání neměli ve formuláři překvapit.

Jak podat daňové přiznání

O přesných termínech podání daňového přiznání a zaplacení daňové povinnosti vás budeme informovat v příštím čísle. Pokud jde o způsob podání daňového přiznání, tak přiznání musí být doručeno místně příslušnému územnímu pracovišti finančního úřadu na předepsaném tiskopise vydávaném Ministerstvem financí ČR. Tiskopis lze doručit přímo osobně na podatelnu, nicméně mnoho poplatníku preferuje s důvodu úspory času doručení formuláře poštou nebo elektronicky (datovou schránkou, nebo přes aplikaci EPO). Související daň lze zaplatit přímo na pokladně místně příslušného územního pracoviště finančního úřadu, nebo bezhotovostně bankovním převodem či poštovní poukázkou. V souvislosti s bezhotovostními převody prosím nezapomeňte na to, že v souvislosti se vznikem nové Finanční správy ČR došlo ke změně matrik bankovních účtů jednotlivých finančních úřadů.

V případě nejasností či jakýchkoliv dotazů Vám rádi poradíme.