Připravovaná novela zákona o dani z přidané hodnoty od 2012

Publikováno:
3. listopad 2011
Obor:

K 1. lednu 2012 by měla vstoupit v účinnost novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Vládní návrh novely obsahoval v oblasti DPH pouze ustanovení týkající se změny sazeb daně. Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny však ve spolupráci s Ministerstvem financí předložil komplexní pozměňovací návrh, kterým byl text novely rozšířen i o další oblasti. Přestože tento balík změn (jak vládní návrh, tak i komplexní pozměňovací návrh) Poslaneckou sněmovnou pohodlně prošel, Senátem byl zamítnut. Vzhledem k pohodlné koaliční většině v Poslanecké sněmovně lze očekávat, že novela v této podobě i přes zamítnutí Senátem nakonec vyjde ve Sbírce zákonů. Proto Vás dále provedeme některými změnami.

Změna sazeb daně

Mezi hlavní změny, které novela přináší, patří zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty na 14 % s účinností od 1. ledna 2012. Základní sazbu daně ve výši 20 % novela pro rok 2012 zachovává. V souvislosti se zvýšením snížené sazby daně je nutné řešit přechod mezi roky 2011 a 2012. V případě dodání vody, při poskytnutí služby spojené s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod a při dodání tepla nebo chladu, platí speciální přechodná ustanovení. Novela obsahuje i přechodné ustanovení týkající se zúčtování záloh přijatých před 1. 1. 2012 na zdanitelná plnění uskutečněná po 1. 1. 2012 v případech, kdy se aplikuje u zdanitelného plnění snížená sazba daně.

Od 1. ledna 2013 novela počítá se zavedením jednotné sazby daně z přidané hodnoty ve výši 17,5 %.

Opravy základu daně a výše daně

Novela zákona o dani z přidané hodnoty obsahuje možnost pro plátce daně (dodavatele) v určitých případech opravit základ daně a výši daně vyjádřené v cizí měně použitím kurzu platného první pracovní den kalendářního roku, ve kterém vznikl důvod opravy. V zásadě by v těchto případech měl dodavatel na výběr, zdali použije pro účely přepočtu cizí měny na české koruny měnový kurz původního zdanitelného plnění nebo kurz platný první pracovní den kalendářního roku. Toto nové oprávnění může zjednodušit výpočet základu daně a výše daně v českých korunách například tehdy, kdy je opravováno více zdanitelných plnění v cizí měně, u kterých byly využity pro účely přepočtu cizí měny na českou měnu různé měnové kurzy (obratové bonusy).

Nové ustanovení však má i svá úskalí, zejména na straně odběratelů. Dle § 74 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty má odběratel (plátce daně) povinnost snížit nárok na odpočet v tom zdaňovacím období, kdy se dozví o rozhodných okolnostech pro vznik povinnosti provést opravu základu daně a výše daně (například dle smlouvy s dodavatelem mu vzniklo k určitému okamžiku právo na obratový bonus v určité výši). Pokud není použití kurzu mezi stranami smluveno např. ve smlouvě a nedostane od dodavatele do termínu podání daňového přiznání opravný daňový doklad, neví, jaký způsob přepočtu základu daně a výše daně v cizí měně na české koruny dodavatel zvolil nebo zvolí.

Dále v oblasti oprav základu daně a výše daně dojde ke zpřesnění náležitostí opravného daňového dokladu. Do zákona o dani z přidané hodnoty také budou zapracována i některá „zjednodušení“ týkající se oprav základu daně a výše daně za více zdanitelných plnění např. za určité časové období, která umožnila Informace Generálního finančního ředitelství k uplatňování DPH u tzv. bonusů a skont ze dne 29. 4. 2011. Text zákona o dani z přidané hodnoty již bude obsahovat podmínky, za kterých nemusí opravný daňový doklad obsahovat konkrétní evidenční čísla původních daňových dokladů, a dále podmínky, kdy může plátce na opravném daňovém dokladu uvést pouze souhrnné rozdíly.

Změny v oblasti nároku na odpočet

Převážná většina změn, které novela přináší v oblasti nároku na odpočet, má spíše vyjasňovací charakter. Některé úpravy však s sebou nesou i systémové změny.

Novelou vypadne z textu zákona o dani z přidané hodnoty ustanovení zabraňující možnosti prokázat nárok na odpočet jiným způsobem v případech, kdy na přijatém dokladu za zdanitelné plnění chybí údaje rozhodné pro výpočet daně nebo DIČ. Pokud tedy po 1. 1. 2012 (po dni účinnosti novely) nebude přijatý doklad obsahovat daňové identifikační číslo dodavatele nebo odběratele, popř. skutečnosti rozhodné pro výpočet daně, lze tyto chybějící náležitosti prokázat i jinak, např. smlouvou.

Dále novela přináší do zákona o dani z přidané hodnoty nové ustanovení o podmínkách nároku na odpočet v případech tzv. samovyměření při uvedení dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností do užívání, pokud bude plátce tento majetek používat pro tzv. smíšené účely, tj. částečně pro účely s nárokem na odpočet daně a částečně pro účely bez nároku na odpočet daně. Doposud zákon žádné podmínky neobsahoval. Nově podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet je daň přiznat a mít daňový doklad (doklad o použití dle § 29 ZDPH). Nemá-li plátce tento doklad, lze nárok na odpočet prokázat i jiným způsobem.

Novela dále vyřešila nesrovnalosti současného znění zákona o dani z přidané hodnoty týkající se technického zhodnocení nemovitostí (staveb, bytů a nebytových prostor). Novela jasně stanovuje tuto lhůtu jako deseti letou. Zároveň pro technické zhodnocení nemovitosti pořízené před 1. 1. 2012 stanovuje postup podle předpisů platných do 31. 12. 2011.

Novela dále obsahuje podrobnější úpravu postupu v případech, kdy u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně dojde k uskutečnění plnění dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby.

Zajišťovací příkaz v DPH

Zákon o dani z přidané hodnoty ve znění od 1. 1. 2012 přitvrdí v případech, kdy hrozí, že daň nebude daňovým subjektem zaplacena. Do zákona o dani z přidané hodnoty bylo zakomponováno speciální ustanovení týkající se zajišťovacího příkazu.

Podle daňového řádu platí doposud pravidlo, že pokud hrozí nebezpečí z prodlení s úhradou částky v zajišťovacím příkazu uvedené, stává se zajišťovací příkaz vykonatelným oznámením daňovému subjektu. Vykonatelný zajišťovací příkaz se automaticky stává i exekučním titulem, na jehož podkladě může správce daně okamžitě zahájit daňovou exekuci. Podle novely zákona o dani z přidané hodnoty bude v těchto případech zajišťovací příkaz účinný a vykonatelný již okamžikem jeho vydání. Přestože má správce daně povinnost učinit pokus vyrozumět daňový subjekt o vydání zajišťovacího příkazu, nelze vyloučit situaci, kdy to daňový subjekt o jeho vydání se nemusí dozvědět.

Jen na okraj ještě k tomuto tématu uvádíme, že i nadále podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, může správce daně vydat zajišťovací příkaz, je-li odůvodněná obava, že daň, u které dosud neuplynul den splatnosti, nebo daň, která nebyla dosud stanovena, bude v době její vymahatelnosti nedobytná, nebo že v této době bude vybrání daně spojeno se značnými obtížemi.

Ručení za nezaplacenou DPH dodavatelem

V oblasti ručení za nezaplacenou daň dochází k rozšíření okruhu případů, kdy bude odběratel ručit za nezaplacenou daň dodavatelem. Od 1. 1. 2012 se bude ručení vztahovat i na případy, kdy odběratel zaplatí dodavateli zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem za zdanitelné plnění na účet vedený poskytovatelem platebních služeb mimo tuzemsko a dodavatel DPH uvedenou na faktuře nezaplatí správci daně.

Režim přenesení daňové povinnosti u stavebních prací

Od 1. 1. 2012 vstupuje v účinnost již platné ustanovení § 92e zákona o dani z přidané hodnoty, které přenáší povinnost přiznat daň u stavebních prací z dodavatele (českého plátce daně) na odběratele (českého plátce daně). Obsah pojmu stavební práce je definován pomocí odkazu na číselný kód 41 až 43 Klasifikace produkce (CZ-CPA) platné k 1. 1. 2008 (obsah číselného kódu 41 – 43 viz http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Klasifikace_CZ-CPA_41_-_43.pdf). Takto vymezený pojem stavební práce neodpovídá běžnému významu tohoto slova. Patří sem například i malířské práce, lešenářské práce, demoliční práce, průzkumné vrtné práce, elektrikářské práce atd.

Projednávaná novela zákona o dani z přidané hodnoty doplnila přechodné ustanovení týkající se zúčtování záloh v případech, kdy (i) záloha na stavební práce byla přijata před 1. 1. 2012 (ze zálohy byla uplatněna DPH dodavatelem) a (ii) plnění, na které tato záloha byla přijata, bude uskutečněno po 1. 1. 2012 (plnění již podléhá režimu přenesení daňové povinnosti a tedy daň má být přiznána odběratelem). Novela stanovuje, jaká část základu daně za uskutečněné zdanitelné plnění bude podléhat režimu přenesení daňové povinnosti: jednoduše řečeno rozdíl mezi základem daně za uskutečněné zdanitelné plnění a souhrnem základů daně z přijatých záloh.

Připravovaná novela zákona o DPH v souvislosti s reformou zdravotnictví

Na závěr ještě upozorňujeme na novelu reformující zdravotnictví, která se právě nachází v Senátu ČR, a jejímž přijetím dojde i ke změně zákona o dani z přidané hodnoty. Tato novela ruší pojem zdravotnické služby a zavádí nový pojem zdravotní služby. Zdravotními službami se nově rozumí zdravotní služby a související služby poskytované oprávněnými subjekty pacientům a osobám, jimž jsou takové služby určeny. Pojem zdravotní služby a související služby bude nově definován v nových zákonech přijatých v rámci reformního balíku: zákon o zdravotních službách a zákon o specifických zdravotních službách. Lze předpokládat, že novela vstoupí v účinnost v první polovině roku 2012.

V případě, že Vás toto téma zaujalo, jsme Vám k dispozici k případným konzultacím.

Autor: Fučík & partneři