Přelomové rozhodnutí ohledně volné živnosti

Publikováno:
3. červen 2021
Autor:
  • Veronika Odrobinová
  • Tomáš Brůha

Běžnou praxí všech společností je specifikovat předmět podnikání odkazem na jednotlivé živnosti uvedené v živnostenském zákoně nebo podobným způsobem. Pokud podnikají v oblasti tzv. živnosti volné, mají společnosti ve společenské smlouvě, zakladatelské listině či stanovách (společně „zakladatelské jednání“) i v obchodním rejstříku zpravidla zapsáno jako předmět podnikání „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“.

Všech těchto společností se bolestně dotkne nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3549/2020. Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí dospěl k závěru, že tato masově využívaná formulace je neurčitá, neboť z ní nelze jednoznačně určit, co je skutečně předmětem podnikání společnosti. Ustanovení o předmětu podnikání s tímto obsahem se tak považuje za zdánlivé, tedy jako kdyby nebylo ve stanovách nebo společenské smlouvě uvedeno. Může tak chybět jedna z náležitostí zakladatelského jednání a zároveň i podklad pro vydání živnostenského oprávnění.

Co to znamená v praxi?

Každá společnost, která má takovou formulaci předmětu podnikání v zakladatelském jednání, musí tento nedostatek odstranit a také uvést do souladu i zápis v obchodním rejstříku. To v případě společností s ručením omezeným a akciových společností znamená zejména svolání valné hromady a změnu zakladatelského jednání. Rozhodnutí přitom vyžaduje formu notářského zápisu.

Jak má nově znít předmět podnikání?

Je jím třeba popsat prováděnou podnikatelskou činnost dostatečně určitě. Podle Nejvyššího soudu není třeba používat jednotný popis ani se držet názvů živností uvedených v živnostenském zákoně, což ale může být v praxi trochu výzva pro živnostenské úřady, takže z praktických důvodů doporučujeme držet se v živnostenském zákoně vyjmenovaných názvů oborů činnosti náležejících do volné živnosti.

V případě, že tento nedostatek svého zakladatelského jednání neodstraní společnost sama od sebe, vyzve ji soud, aby tak učinila.  Pokud tuto výzvu nesplní, hrozí jí zrušení a nařízení likvidace. 

Jak tedy postupovat?

Tento problém má momentálně velká část obchodních společností. Nelze proto předpokládat, že by soudy začaly ihned rozesílat výzvy a následně nařizovat likvidace společností. Bezprostředně tedy není nutná žádná akce. Nicméně je vhodné toto téma zařadit na pořad následující valné hromady nebo plánovaného rozhodnutí jediného společníka. Rovněž je třeba pečlivě sledovat datovou schránku a bezodkladně řešit jakoukoli výzvu, která by v této věci od rejstříkového soudu přišla.

Pokud byste rádi konzultovali vaši konkrétní situaci, neváhejte nás kontaktovat. Rádi vám pomůžeme.

Autor: Veronika Odrobinová, Tomáš Brůha