Pohledávky v účetnictví aneb pracujete s nimi správně? 2. díl

Publikováno:
30. listopad 2021
Autor:
  • Vendula Novobilská
  • Renata Dudášová

Pojem pohledávky asi každý zná nebo má alespoň představu o tom, co se pod ním skrývá. Pohledávka jako taková představuje očekávaný příjem peněžního toku za určité poskytnuté plnění. V prvním díle článku jsme si prošli základní pojmy, členění pohledávek, jejich oceňování, způsoby zániku a jak s nimi pracovat.

Dnes budeme pokračovat s vymáháním pohledávek, tvorbou opravných položek, či případným odpisem pohledávek.

 

Vymáhání pohledávek

Pokud je pohledávka po splatnosti a odběratel ji odmítá nebo nemůže uhradit, je potřeba přejít k metodám vymáhání. Nejjednodušší a nejčastější způsob vymáhání je telefonní kontakt, osobní jednání, písemná upomínka.

 

Pokud i přes veškeré provedené výzvy (upomínání) odběratel stále pohledávku neuhradil, může účetní jednotka přistoupit k externí spolupráci s inkasními agenturami. Ty si ve většině případů k faktuře za provedené služby účtují provizi z vymožené pohledávky (buď pevně stanovená hodnota nebo % z vymožené částky). Náklady s vymáháním spojené jsou pro účetní jednotku daňově uznatelné.

 

Účetní jednotka také může zvolit formu soudního vymáhání za pomoci právního zástupce. Na základě soudního řízení může dojít až k nařízené exekuci dlužníka (odběratele). Soudní vymáhání není krátkodobou záležitostí, ale ve většině případů trvá i několik let, než je znám verdikt soudu. Současně je nutné si uvědomit, že ani „výhra“ u soudu nemusí znamenat, že bude pohledávka uspokojena (například z důvodu nedostatečného majetku dlužníka). Nicméně soudní vymáhání je jedním z důkazních prostředků pro možnost tvorby daňových opravných položek, které jsou tvořeny podle daňových zákonů.

 

Dalším (někdy pouze krajním) řešením je účast účetní jednotky v insolvenčním řízení, v němž šance na kompenzaci bývají ale malé, neboť v první řadě jsou uspokojeny pohledávky za zaměstnanci, státem, a až poté pohledávky zbylých věřitelů. Stejně jako u soudního řízení, i insolvenční řízení není otázkou několika měsíců.

 

Promlčecí lhůta

Promlčení lhůta má výrazný vliv nejen na problematiku vymáhání pohledávek, ale i také na související účetní zachycení (opravné položky, odpis pohledávek atd.).

 

Promlčení je dle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) definováno jako období, po které lze u soudu uplatňovat nárok a docílit jeho vykonatelnosti. § 629 občanského zákoníku stanoví tříletou promlčecí lhůtu. Věřitel a dlužník si ale mohou domluvit promlčecí dobu vlastní, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle patnácti let. Věřitel sice může dlužníka žalovat i po uplynutí promlčecí lhůty, pokud však dlužník vznese námitku o promlčení dluhu, soud mu musí vyhovět.

 

Opravné položky

Výše jsme si uvedli jednotlivé možnosti prací s pohledávkami s cílem získat od odběratele hodnotu poskytovaného plnění. Současně je však nutné v účetnictví provádět jednotlivé kroky, které budou splňovat jednu ze základních zásad pro vedení účetnictví, a to, aby účetní závěrka podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Účetní jednotka nemá v účetní závěrce nadhodnocovat aktiva a podhodnocovat pasiva. U aktiv je jednou z možností pro úpravu (snížení) hodnoty pohledávky opravná položka.

   

Na základě inventarizace pohledávek vyhodnocuje účetní jednotka potřebu pro tvorbu nebo úpravu současných opravných položek. Tvorbou opravných položek dochází k přechodnému snížení hodnoty pohledávek.

 

Opravné položky nesmí mít aktivní zůstatek a nelze je tvořit na zvýšení hodnoty majetku.

 

Opravné položky v účetnictví a potažmo také v daních dělíme na:

 

  • Účetní (ostatní) opravné položky

Výši tvorby účetních opravných položek by měla určovat interní směrnice založená na rizikovosti vyplývající z doby uplynulé po datu splatnosti a pravděpodobnosti úhrady. Dalším kritériem může být také rizikovost odběratele. Nejčastěji se setkáváme s tvorbou 50% účetní opravné položky k pohledávkám půl roku po splatnosti a 100% opravnou položkou u pohledávek více jak rok po splatnosti. Zejména velké účetní jednotky, které jsou součástí konsolidačního celku, mají svá pravidla sjednocená napříč podniky ve skupině. Nicméně i zde by měla platit pravidlo dodržení zásady věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví. 

 

  • Daňové opravné položky

Současně s pohledávkou vzniká v drtivé většině výnos, ze kterého má účetní jednotka povinnost odvádět daň, a to i v případě, že zůstane pohledávka neuhrazená. Účetní jednotka má možnost vytvářet daňové opravné položky dle zákona o rezervách (č. 593/1992 Sb.), který stanovuje pravidla pro tvorbu/rozpuštění opravných položek, a to podle typu evidované pohledávky a dosažené doby po splatnosti. Daňové opravné položky jsou tedy striktně stanovené a nelze se od nich odchylovat. 

 

Odpisy pohledávek

V případě promlčených a nedobytných pohledávek by účetní jednotka měla trvale snížit hodnotu pohledávky, a to prostřednictvím jejího odpisu. Jedná se o jednu z posledních fází prací s pohledávkami, ale neoblíbenou, neboť odepsaná pohledávka znamená, že jsme za svoje poskytované plnění neobdrželi žádnou úhradu.

 

Dle § 28 Vyhlášky se odpisy pohledávek účtují do výsledovky jako součást účtu „jiné provozní náklady“. Stejně jako opravné položky se odpisy dělí na část účetní (ostatní) a daňovou. Doporučuje se vedení analytického členění v účetnictví na daňově účinnou část (daňový odpis) a daňově neúčinnou část (účetní odpis).

 

O účetním odpisu rozhodne účetní jednotka například v okamžiku, kdy by náklady na vymáhání pohledávky převýšily její výdělek, případně účetní jednotka disponuje informací, že odběratel nebude již schopen svůj závazek splnit a možnosti pro soudní/insolvenční řízení již nepřichází v úvahu.

 

Daňový odpis pohledávky je komplikovanější, neboť možnosti jeho provedení upravuje striktně § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.). Daňový odpis nesmí být vyšší než vytvořená daňová opravná položka.

 

Odepsané pohledávky by účetní jednotka měla i nadále evidovat na podrozvahových účtech pro případ, že bude část odepsané pohledávky někdy v budoucnosti uhrazena. V takovém případě bude přijatá částka v účetnictví součástí „ostatních provozních výnosů“ a bude mít vliv na základ daně z příjmů.

 

Závěr

Pohledávky z obchodního styku jsou ve většině účetních jednotek významnou položkou aktiv.

Předpokladem obchodní činnosti účetní jednotky jsou nejen samotné výnosy/tržby, ale také související úhrady pohledávek za poskytnuté plnění, a to v plném objemu i v dohodnutém termínu. Každá účetní jednotka očekává za své služby/dodávky sjednanou odměnu (platbu).

 

Správné nastavení interního kontrolního systému týkajícího se oblasti pohledávek – zejména nastavení splatností, sledování úhrad/platební schopnosti odběratelů/nastavení pravidel pro opravné položky, ale i aktivní vymáhání pohledávek je jedním z důležitých předpokladů pro pokračování činnosti účetní jednotky v budoucnosti.

 

Oblast pohledávek je rozmanitá a každý účetní případ (práce s pohledávkami) může mít více možností řešení. Řešíte v současné době nějaké rozhodnutí v souvislosti pohledávkami a nejste si jistí správným/efektivním řešením? Naše společnost poskytuje nejen účetní a daňové poradenství, ale také právní rozbor a nalezení optimálního řešení přímo pro vás.

 

Autor: Vendula Novobilská, Renata Dudášová