GT News

Daně, účetnictví, právo a nejen to. Všechny klíčové novinky pro váš byznys.

Renata Dudášová | 16. Listopadu 2021

Pohledávky v účetnictví aneb pracujete s nimi správně? 1. díl

Sdílet článek:

Pojem pohledávky asi každý zná nebo má alespoň představu o tom, co se pod ním skrývá. Pohledávka jako taková představuje očekávaný příjem peněžního toku za určité poskytnuté plnění. V dnešním článku se zaměříme na pohledávky z pohledu vedení podvojného účetnictví v souladu s českými účetními předpisy (od jejího vzniku až po jejich splnění/zánik) a souvisejícími možnostmi, jak s nimi pracovat. Cílem je podat základní, ale zároveň i ucelený přehled k dané problematice. V dnešním díle si projdeme základní pojmy, členění pohledávek, jejich oceňování, způsoby zániku a jak s nimi pracovat.

Pohledávky jsou aktivními položkami rozvahy a účtují se v rámci účtové třídy 3 – zúčtovací vztahy. Jedná se o zachycení obchodních vztahů účetní jednotky s jejími obchodními partnery, zaměstnanci, se státem, s pojišťovnami, se společníky atd.

Vznik pohledávky

Pohledávkou je právo věřitele (dodavatele) na peněžní nebo věcné plnění (uhrazení dluhu) od dlužníka (odběratele). Pohledávka tedy vzniká při sjednaném poskytnutém plnění a očekává se, že bude zinkasována (splněna).  

Pohledávky můžeme rozdělit podle několika hledisek a to např.:

1) dle doby splatnosti na

a) krátkodobé (splatnost <1 rok)
b) dlouhodobé (splatnost >1 rok) – zde je potřeba si uvědomit, že i část dlouhodobé pohledávky může mít krátkodobý charakter například poskytnutí zápůjčky, kdy je splatnost stanovena na 5 let, ale jsou sjednány průběžné (roční/čtvrtletní/měsíční atd.) splátky.

2) dle typu pohledávky v rozvaze (Český účetní standard č. 017 – zúčtovací vztahy)

a) Pohledávky z obchodních vztahů

Účtují se zde zejména pohledávky za odběrateli a u většiny účetních jednotek tyto pohledávky představují hlavní obchodní činnost společnosti (prodej zboží, poskytování služeb). Součástí této kategorie jsou také poskytnuté zálohy sloužící v některých případech i jako zajišťovací prostředek, který je věřitel povinen vrátit v případě, že nesplní smluvenou službu/dodání zboží.

b) Pohledávky ve skupině (ovládaná nebo ovládající osoba; podstatný vliv, společníci)

V této účtové skupině se zaúčtují jednotlivé obchodní transakce (mimo výše uvedených pohledávek z obchodních vztahů) a to například krátkodobé zápůjčky a úvěry poskytované účetními jednotkami v konsolidačním celku (podnikům ve skupině).

c) Ostatní pohledávky

Patří sem zejména zúčtování se zaměstnanci a institucemi (zdravotní pojišťovny, správa sociálního zabezpečení a další), zúčtování dotací, pohledávky z titulů jednotlivých daní a dále veškeré ostatní pohledávky, které nelze zatřídit do jiné kategorie.

d) Odložená daňová pohledávka (existuje pouze dlouhodobého charakteru)

Představuje daň z příjmů, o kterou bude daňový závazek v budoucnosti pravděpodobně nižší, tzn. účetní jednotka „ušetří“ na dani z příjmů. Vzniká z dočasných rozdílů mezi účetním a daňovým pojetím zachycených případů.

3) dle rizika splacení/úhrady

Na základě posouzení rizika splacení pohledávky dělíme pohledávky na:

  • jisté (plně zinkasovatelná pohledávka)
  • pochybné (ve lhůtě i po lhůtě splatnosti a vzniká zde určitá pochybnost o jejím splacení)
  • sporné (o nichž se vede soudní spor)
  • nedobytné (neúspěšně vymáhané, a to i prostřednictvím soudu – např. nedostatečný majetek dlužníka)
  • promlčené (nedošlo k podání žaloby na dlužníka ve stanovené promlčecí lhůtě a případné plnění ze strany dlužníka je již pouze dobrovolné)

Oceňování pohledávek

Dle § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „ZoÚ“) se pohledávky při vzniku oceňují jmenovitou hodnotou. V případě nabytí pohledávky za úplatu nebo vkladem se oceňují cenou pořizovací, a to včetně vedlejších nákladů spojených s jejich pořízením (znalecké ocenění, odměny právníkům nebo provize). Vedlejší náklady jsou vymezeny v § 50 Vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení ZoÚ (dále jen „Vyhláška“).

Pohledávky vyjádřené v cizí měně jsou účetní jednotky povinny přepočítat na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou (dále jen „ČNB“). Pro ocenění v okamžiku uskutečnění účetního případu (vzniku pohledávky) může účetní jednotka pro přepočet cizí měny na českou měnu použít denní kurz, popř. pevný kurz, který je stanoven účetní jednotkou v souladu s interní směrnicí, ale vždy na základě kurzu devizového trhu vyhlášeného ČNB (např. měsíční kurz – kurz 1. kalendářního dne vyhlášený ČNB apod.). Na konci účetního období musí být všechny pohledávky vyjádřené v cizí měně přepočteny devizovým kurzem ČNB vyhlášeným k rozvahovému dni.

Zánik pohledávky

Pohledávka může zaniknout několika způsoby a to:

1) úhradou – samotná platba ze strany odběratele
2) zápočtem (smluvní ujednání o zápočtu vzájemných pohledávek a závazků s obchodním partnerem). Hodně využívané z důvodu snížení pohybu peněžních prostředků mezi subjekty z důvodu evidence pohledávek i závazků.
3) postoupením jinému věřiteli – přenesení veškerých práv a povinností na třetí subjekt (obvykle sjednaná odkupní cena pohledávky je nižší než nominální hodnota pohledávky)
4) promlčením – vypršením promlčecí lhůty

Jak s pohledávkami pracovat?

Pohledávky patří mezi ekonomický nástroj, se kterým může účetní jednotka různorodě pracovat. Jedná se totiž o budoucí peněžní tok, který má být, pokud možno v plné míře zinkasován, a tedy by mu měla být věnována adekvátní „péče“. Níže uvádíme základní mechanismy prací s pohledávkami, které by měly být ve společnosti nastaveny pro omezení/zamezení budoucího neplnění ze strany odběratelů.

Zajištění pohledávek

K úhradě pohledávky je možné využít její zajištění, které zabezpečí i vynucenou úhradu dlužníkem. Pro minimalizaci platebního rizika se nejčastěji využívá odborně vypracovaná obchodní smlouva, která mimo jiné obsahuje nastavení vhodných platebních/zajišťovacích podmínek. Tyto parametry však zároveň ovlivňují i odběratele a jeho rozhodnutí, zda si zboží (či službu) zakoupí u dodavatele, který toto smluvní ujednání vyžaduje.  

Zajištění pohledávek však není nutností. Zejména při opakovaných a včasných platbách spolehlivých zákazníků se pohledávky mohou poskytovat nezajištěné. Naopak u neznámých zákazníků, jednorázových jednáních a u velkých dodávek zboží je zajištění doporučováno.

Mezi obecné formy zajištění pohledávek patří zástavní právo k movité/nemovité věci, zastavení pohledávky, zadržovací právo, postoupení pohledávky a různé formy ručení.

Nastavení a sledování splatnosti

Obvyklá lhůta splatnosti pro pohledávky z obchodních vztahů se pohybuje mezi 14 až 30 dny. Zajištěné pohledávky viz výše mívají delší lhůty splatnosti, jelikož nesou nižší riziko nesplacení.

Pohledávky jsou ve většině účetních jednotek významnými aktivy a účetní jednotka by interní směrnicí měla nastavit interní kontrolní systém pro sledování věkové struktury pohledávek, proces upomínání a lhůty pro tvorbu účetních opravných položek.

Pohledávky můžeme rozdělit na:
a) pohledávky ve splatnosti
b) pohledávky po splatnosti

Jakmile pohledávka překročí svou splatnost, stává se rizikovou. Rizikové pohledávky je třeba sledovat a aktivně s nimi pracovat (viz bod vymáhání pohledávek).

Hodnota pohledávek, které jsou po splatnosti více než půl roku, by měla být v účetnictví snížena s ohledem na riziko úhrady, a to prostřednictvím tvorby opravných položek. Časová doba půl roku představuje jednu z nejčastěji používaných dob, se kterou účetní jednotka pracuje a na základě které provádí další kroky. Jak už bylo výše popsáno vždy závisí na stanoveném interním kontrolním postupu. V některých případech se může stát rizikovou i pohledávka ještě ve splatnosti a naproti tomu pohledávky půl roku po splatnosti nesou nižší rizikovost. Společnost by tedy měla neustále provádět aktivní činnost v rámci sledování stavu svých pohledávek a následně provádět jednotlivé kroky.  

Účetní jednotka může využít i možnosti pojištění pohledávek pro případ rizika neuhrazení. Poskytovatel pojištění zajišťuje danou službu za poplatek, je tedy nutné si dobře promyslet, které pohledávky budou pojištěné a které nikoliv. Zároveň toto rozdělení musí účetní jednotka neustále sledovat a aktualizovat.


V příštím díle budeme pokračovat s vymáháním pohledávek, tvorbou opravných položek, či případným odpisem pohledávek.

Oblast pohledávek je rozmanitá a každý účetní případ (práce s pohledávkami) může mít více možností řešení. Řešíte v současné době nějaké rozhodnutí v souvislosti pohledávkami a nejste si jistí správným/efektivním řešením? Naše společnost poskytuje nejen účetní a daňové poradenství, ale také právní rozbor a nalezení optimálního řešení přímo pro vás.