Podání a jeho náležitosti

Pro dosažení úspěšného cíle v daňovém řízení je klíčová bezproblémová komunikace se správcem daně. Tato komunikace může probíhat z iniciativy daňového subjektu i z podnětu správce daně. Daňový subjekt (popř. i další osoby zúčastněné řízení) činí právní úkony vůči správci daně zpravidla prostřednictvím příslušných podání.  Dle § 21 ZSDP je pak daňové řízení zahájeno dnem, kdy podání daňového subjektu došlo příslušnému správci daně nebo dnem, kdy byl daňový subjekt vyrozuměn o prvním úkonu, který vůči němu v daňovém řízení správce daně nebo jiné osoby, o nichž to zákon stanoví, učinily.

Podání, které subjekty účastnící se daňového řízení mohou podle ZSDP činit, můžeme rozčlenit na podání, která musí být provedena na předepsaných tiskopisech vydaných ministerstvem financí, tj. daňová přiznání a hlášení (viz § 21 odst. 2 ZSDP) a na podání obecná, která nemají závaznou formu (viz § 21 odst. 3 ZSDP).  ZSDP však u některých podání přímo vymezuje jejich požadované specifické náležitosti - je tomu tak např. u odvolání dle     § 48 ZSDP. Všechna podání pak musí mít náležitosti vymezené v ustanovení § 21 ZSDP:

• z podání musí být patrno, kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje,
• pro řízení je rozhodující obsah podání, i když je nesprávně označeno,
• podáníje možné učinit písemně nebo ústně do protokolu u místně příslušného správce daně (ústně do protokolu není pochopitelně možné učinit podání, která musí být provedena na předepsaných tiskopisech) a správce daně je povinen na požádání přijetí potvrdit,
• písemná podání forma zahrnuje i formu elektronickou, kdy je možné podání učinit prostřednictvím datové zprávy opatřené zaručeným elektronickým podpisem nebo zprávy odeslané prostřednictvím datové schránky poplatníka,
• podáníučiněné v elektronické podobě musí obsahovat údaj o poskytovateli certifikačních služeb, který certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo musí být certifikát přímo připojen k podání,
• účinky podání má rovněž úkon učiněný vůči správci daně za použití datové zprávy bez zaručeného elektronického podpisu (popř. použití jiných přenosových technik), nicméně tento úkon musí být do 5 dnů ode dne, kdy podání došlo správci daně potvrzen nebo opakován písemně nebo ústně do protokolu, připojením zaručeného elektronického podpisu nebo odesláním prostřednictvím datové schránky.

Vady podání a výzva správce daně k jejich odstranění

Podání musí být způsobilé projednání, nesmí tedy obsahovat vady, které by bránily správci daně o tomto podání rozhodnout nebo v řízení pokračovat.

Podání je vadné, pokud je nejasné, neobsahuje všechna důležitá fakta pro posouzení případu nebo podání není učiněno předepsaným způsobem (viz pravidla uvedená výše). Správce daně musí v případě vadného podání dle § 21 odst. 8 ZSDP poplatníka vyzvat, aby vady v součinnosti s ním odstranil.  Ve výzvě správce daně musí sdělit, v čem vady podání spočívají, stanoví lhůtu pro odstranění vad a poučí odesilatele o následcích, v případě, že by k odstranění vad nedošlo.

Vydaná výzva je rozhodnutím procesní povahy, kterou správce daně ukládá daňovému subjektu určitou, ze zákona vyplývající povinnost. Tak jako podání učiněné daňovým subjektem, i výzva (rozhodnutí) správce daně musí obsahovat určité náležitosti. Jedná se o následující náležitosti uvedené v § 32 ZSDP:

• označení oprávněného správce daně, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, případně i číslo platebního výměru,
• přesné označení příjemce rozhodnutí,
• výrok s uvedením právních předpisů, podle nichž bylo rozhodováno, a jde-li o peněžité plnění, také částku a číslo účtu příslušné banky, na nějž má být částka zaplacena a lhůta plnění,
• poučení o místu, době a formě podání opravného prostředku s upozorněním na případné vyloučení odkladného účinku,
• datum podpisu rozhodnutí, které je dnem vydání rozhodnutí a vlastnoruční podpis pověřeného pracovníka správce daně s uvedením jména, příjmení a funkce a otisku úředního razítka se státním znakem (tuto náležitost lze nahradit zaručeným elektronickým podpisem pracovníka a jeho kvalifikovaným certifikátem).

Pokud rozhodnutí obsahuje chybné poučení o opravných prostředcích (popř. chybí-li úplně), opravný prostředek podaný proti takovému vadnému rozhodnutí se považuje za včasně podaný, pokud je podán do šesti měsíců po doručení rozhodnutí. Pokud v rozhodnutí chybí některá z jiných náležitostí, jedná se o rozhodnutí neplatné a hledí se na něj, jako, by nebylo vydáno.

Bude-li vadné podání poplatníkem opraveno ve lhůtě stanovené správcem daně ve výzvě, hledí se na ně tak, jako by bylo předloženo bez vady v den původního podání. Bude-li opravené podání předloženo až po uplynutí stanovené lhůty, považuje se za podané až dnem, kdy bylo podáno po opravě. Nebude-li vyhověno výzvě správce daně, hledí se na toto podání, jako by vůbec nebylo podáno - to platí i v případě, kdy daňový subjekt na výzvu správce daně reagoval, ale vady podání neodstranil.

Pohled nového daňového řádu

Nový daňový řád (DŘ) od 1.1.2011 nepřináší v této oblasti žádné převratné změny. Došlo k restrukturalizaci a přečíslování jednotlivých ustanovení původního ZSDP a ke zpřesnění jejich významu. 

Pravidla týkající se podání, jejich vad a způsobu jejich odstranění jsou upravena v § 70 – 74 DŘ. Změnou od 1.1.2011 je, že veškerá podání musí být předložena v jednacím jazyce, kterým je dle § 76 DŘ již jen český jazyk (výjimku tvoří podklady v jiném než českém jazyce, které musí být předloženy jak v originálním znění, tak v překladu do jazyka českého). Jak jsme si uvedli výše, jedním ze základních druhů podání jsou ta, která musí být provedena na předepsaných tiskopisech vydaných ministerstvem financí, tj. daňová přiznání a hlášení. Nový DŘ zde upravuje terminologii a hovoří o „řádném daňovém tvrzení“ (tj. daňovém přiznání, hlášení nebo vyúčtování), „dodatečném daňovém tvrzení“ (tj. dodatečném daňovém přiznání, následném hlášení nebo dodatečném vyúčtování). DŘ dále nově upravuje, že správce daně může u ústně učiněných podání, o kterých se pořizuje protokol, pořídit obrazový nebo zvukový záznam, přičemž o této skutečnosti musí předem uvědomit osoby, které se tohoto podání zúčastní.

Další změnou je, že DŘ upřednostňuje, aby správce daně doručoval výzvy k odstranění vad (resp. veškeré písemnosti) při ústním jednání nebo elektronicky. Teprve není-li možné výzvu doručit při ústním jednání nebo elektronicky, pak se doručuje prostřednictvím zásilky (tj. v případě, že adresát výzvy nemá zřízenu datovou schránku, což se týká již jen fyzických osob).

Co se týče náležitostí výzvy k odstranění vad podání (rozhodnutí), které jsme si uvedli výše, tyto jsou nově upraveny v § 102 – 201 DŘ. V tomto ohledu byl zaveden nový institut, tzv. nicotnost rozhodnutí, který nahrazuje neplatnost rozhodnutí (viz § 32 odst. 7 ZSDP). Rozhodnutí správce daně je nicotné, pokud správce daně nebyl k jeho vydání vůbec věcně příslušný, trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, nebo je vydáno na základě jiného nicotného rozhodnutí vydaného správcem daně.

V DŘ je nově upraveno, že nebudou-li vady podání odstraněny a podání se tak stane uplynutím stanovené lhůty neúčinným, správce daně o tom pořídí úřední záznam a vyrozumí podatele. Vyrozumění není třeba v případě, že podatel na výzvu k odstranění vad neučinil vůči správci daně žádný úkon.

Závěrem

Z výše uvedeného vyplývá, že je značně rizikové na výzvu správce daně k odstranění vad podání nereagovat a nenapravit tyto vady včas či dokonce vůbec. Závěrem tedy nezbývá než doporučit se správcem daně spolupracovat a na výzvy reagovat včas. Pro představu přikládáme vzor možné odpovědi na výzvu správce daně.