Podání finančnímu úřadu je třeba činit správně

Publikováno:
16. květen 2019
Autor:
  • Jan Tahal
Obor:

Jakékoliv podání, tj. úkon osoby zúčastněné na správě daní směřující vůči správci daně, je nutné na finanční úřad učinit v souladu s požadavky zákonné úpravy. V opačném případě je vadné podání způsobilé daňovému subjektu přivodit závažné negativní důsledky, a to v podobě finanční sankce za nepodání daňového tvrzení, prohlášení plátce DPH za nespolehlivého nebo v extrémních případech i stanovením daňové povinnosti podle pomůcek správce daně.

Podání je vadné, pokud trpí nedostatky, kvůli kterým správce daně klasifikuje podání jako neúplné, nesrozumitelné nebo neurčité. Nedostatky podání musí být natolik intenzivní, že z důvodu jejich existence, není podání způsobilé vyvolat předpokládané účinky pro správu daní, daňové řízení nelze provést nebo v něm pokračovat.

Neúplné podání

Podání se považuje za úplné pouze tehdy, když obsahuje všechny základní náležitosti stanovené daňovým řádem, a to konkrétně, kdo podání činí, čeho se týká a co se navrhuje. Vadou může být absence údaje o tom, čeho se daňový subjekt domáhá nebo situace, kdy z podání není možné dovodit, o jaké práva či povinnosti podatele jde. Na druhé straně, k vadám nepatří zřejmé chyby v podání např. v psaní nebo počítaní, pokud nezpůsobují nesrozumitelnost samotného podání.

fap_text_banner_v03 - Copy 1.png

Nesrozumitelné podání

Nesrozumitelným je z obsahového hlediska podání, u něhož nelze z důvodu způsobu vyjádření podatele dovodit, jestli obsahuje klíčové náležitostí podání, případně které z náležitostí jsou v něm uvedeny. Nesrozumitelným může být také podání učiněné nevhodnou formou, a to např. v nesprávném jazyce, v nečitelném formátu datové zprávy, na nevhodném nosiči apod.

Neurčité podání

Podání, jehož náležitosti nejsou z obsahového hlediska vyjádřeny přesně, což má za následek vnitřní rozpor podání, se považuje za neurčité podání. V případě, že v podání existuje logický rozpor mezi uvedenými údaji, vzniká stav právní nejistoty, který musí být bezodkladně odstraněn, jinak by v dalším řízení nemuselo být postupováno v souladu s vůlí podatele. Omyl, kterého se podatel při uvádění údajů dopustí, nemá z hlediska posuzování podání právní význam. Relevantní je pouze to, co daňový subjekt jasným a srozumitelným způsobem v podání uvedl, a to bez ohledu na to, zda konal v omylu, či nikoli.

Neúčinné podání nevyvolává žádné právní účinky a správce daně na něj pohlíží tak, jakoby nebylo učiněno vůbec. S časovým odstupem tak může správce daně daňový subjekt překvapit výzvou k podání daňového tvrzení, ačkoliv ten podání na finanční úřad řádně a včas učinil. Výzva se sebou v mnohých případech nese pokutu za opožděné tvrzení daně či pokuty za pozdní podání kontrolního hlášení. Měla by obsahovat poučení, jakým způsobem je potřebné opravu provést, tj. stručný procesní návod k tomu, jak mohou být vady zahojeny a poučení o následcích spojených s neodstraněním označených vad.

V případě, kdy daňový subjekt učiní podání, které má vady, pro které není podání způsobilé k projednání nebo vady, pro které nemůže mít předpokládané účinky pro správu daní, vyzve dle daňového řádu správce daně toho, kdo podání učinil, aby označené vady ve stanovené lhůtě odstranil. Pokud daňový subjekt podání ve stanovené lhůtě dle pokynů správce daně opraví, hledí se na podání, jako by bylo učiněno řádně a včas, tj. za okamžik podání je považován původní den podání. Pokud vady podání nebudou odstraněny ve lhůtě ve výzvě podateli určené, podání se marným uplynutím lhůty stává neúčinným. Opětovné podání (bez daných vad) učiněné po lhůtě stanovené správcem daně se považuje za nové, zcela samostatné podání učiněné dnem, kdy bylo podání daňovým subjektem předloženo. V takovém případě se nejedná o zhojení vad podání.

Daňový řád ustanovuje speciální pravidlo pro vadu, která spočívá pouze v tom, že podání bylo učiněno jinak než elektronicky, ačkoliv mělo být daňovým subjektem učiněné elektronickou formou. Ve vymezených případech se na učiněné podání hledí jako na podání bez vady. Uvedené pravidlo platí pouze pro dané typy podání, u nichž tuto skutečnost správce daně předem zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. K těmto podáním patří například:

  • Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti kromě výjimky stanovené zákonem o daních z příjmů,
  • Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických nebo právnických osob,
  • Přiznání k dani z příjmů právnických osob,
  • Přiznání k dani z přidané hodnoty (pouze podané neplátcem a podání učiněná identifikovanou osobou),
  • Přiznání k dani silniční,
  • Přihláška k registraci pro fyzické osoby,
  • Přihláška k registraci pro právnické osoby,
  • Přihláška k registraci k DPH,
  • Oznámení o změně registračních údajů,
  • Žádost o zrušení registrace.

Článek vykresluje některé z problematických situací, které mohou v souvislosti s neúčinným podáním daňového tvrzení v praxi nastat. Pokud je v zájmu daňového subjektu zmírňovat riziko neúčinného podání daňového tvrzení a předcházet těmto situacím, měl by zvýšenou pozornost věnovat archivaci potvrzení o podání daňového tvrzení jako důkazního prostředku. V souladu s daňovým řádem je daňový subjekt oprávněn také požádat správce daně o potvrzení podání učiněného písemně či datovou zprávou, nebo využívat daňovou informační schránku a její prostřednictvím aktivně monitorovat přijetí jednotlivých písemností správcem daně, jako i jejich zpracování.

Soňa Hanigovská & Jan Tahal

Autor: Jan Tahal