GT News

Daně, účetnictví, právo a nejen to. Všechny klíčové novinky pro váš byznys.

Veronika Odrobinová | Adam Simota | 22. Listopadu 2022

Počítání času při konfliktu zákona o elektronických úkonech a daňového řádu

Sdílet článek:

Při vypracování klauzurní práce mohou studenti používat také kalkulačku a kalendář.“ zní jedno z pravidel, které si přečte student práv při přípravě na klauzurní práci. Kolemjdoucí by se mohl ptát, proč si student na zkoušku kromě zákonů nese kalendář. Počítání času (lhůt) není totiž žádný med – a následky špatného výpočtu mohou být velmi nepříjemné. Právnické systémy v sekci praktických nástrojů dokonce disponují počítadlem, které právníkům usnadní život. Zkomplikovat jim ho ale může protichůdná rozhodovací praxe soudů. Rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky („NSS“) z května letošního roku  dosavadní výklad sjednocuje a upřesňuje.

Základním pravidlem pro počítání času je, že pokud poslední den lhůty připadne na sobotu, neděli nebo státní svátek, posouvá se její konec na nejbližší následující pracovní den. 

Před NSS se dostal případ sporu obchodní korporace HUL HO, s.r.o. („Společnost“) a Odvolacího finančního ředitelství („OFŘ“), které 22. 12. 2016 vydalo platební výměr, jímž uložilo Společnosti pokutu ve výši 30.000, - Kč za „(včasné) nepodání následného kontrolního hlášení na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení za zdaňovací období duben 2016“.

Za zdaňovací období duben 2016 podala Společnost kontrolní hlášení již dne 29. 5. 2016, avšak správce daně, tj. Finanční úřad, ji dne 2. 6. 2016 vyzval k jeho změně, doplnění nebo potvrzení údajů v něm uvedených (oddíl A. 4.), a to do 5 dnů ode dne oznámení této výzvy („Výzva“), která byla Společnosti doručena fikcí dle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jako „Zákon o elektronických úkonech“). Fikce doručení nastala dle ustanovení § 17 odst. 4 zákona, jež hovoří takto: „Nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 3 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení.

Dnem vydání Výzvy byl čtvrtek 2. 6., doručení fikcí nastalo dle výkladu Finančního úřadu v neděli 12. 6.  a posledním dnem pro podání tak byl pátek 17. 6., Společnost ale kontrolní hlášení podala až po víkendu, v pondělí 20. 6. Finanční úřad podání sice akceptoval, ale označil jej za opožděné a vydal výše zmíněný platební výměr a přistoupil k uložení pokuty. Společnost proti takovému postupu podala odvolání s odkazem na § 33 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů („“), který v souladu z výše uvedenou zavedenou praxí stanoví, že „Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou v kratších časových jednotkách, než jsou dny.“ Při takovém výkladu doručení nemohlo připadnout na neděli 12. 6., ale až na následující pracovní den (13. 6.), v důsledku čehož lhůta ke splnění skončila až v sobotu 18. 6. a její konec tedy připadl na pondělí 20. 6., kdy Společnost kontrolní hlášení odeslala. OFŘ potvrdil rozhodnutí Finančního úřadu a Společnost tak přistoupila k podání správní žaloby.

Může se zdát, že postup orgánů státní správy je nepochopitelný – zákon přeci hovoří jasně a Společnost je v právu. To by ovšem nesměl existovat devět let starý judikát přezdívaný „STASEK“ z pera NSS . Ten stanovil, že pro elektronické doručování se pravidlo o doručování o víkendových dnech a svátcích nepoužije. Krajský soud se od takového výkladu odchýlil a řekl, že posunutí lhůty z víkendů a svátků na pracovní dny nebylo zavedeno proto, že pošty mají zavřeno a adresát si dopis nemůže vyzvednout (na tom stavěl „STASEK“, protože u datových schránek samozřejmě taková překážka není). Jedná se o hodnotové vymezení zákonodárce vůči práci o víkendu. Nehledě na prostředky, kterými je zpráva doručena, neměl by se jí člověk mít povinnost zabývat během doby odpočinku, tvrdí Krajský soud.

„U tohoto pravidla počítání času tudíž nejde o to, zda dotčená osoba má nebo nemá přístup k dodacímu / podacímu místu. Ve skutečnosti se tu jedná o to, aby – i když takovýto přístup má – si mohla odpočinout, tj. nebyla nucena se v sobotu, neděli a svátek do datové schránky přihlašovat a mohla bez následků tuto činnost odložit až na nejbližší příští pracovní den.“

Krajský soud zároveň přesvědčivě vysvětlil, že v souladu s principem bezrozpornosti právního řádu je nesmyslné, aby ustanovení DŘ nebylo upřednostněno, když Zákon o elektronických úkonech žádné pravidlo pro počítání času neobsahuje.

OFŘ podalo kasační stížnost k NSS. Rozšířený senát NSS se přiklonil k argumentaci Krajského soudu a dal tak za pravdu Společnosti, čímž současně překonal dosavadní judikaturu definovanou výše zmíněným rozhodnutím „STASEK“.

„Doručuje-li se dokument při správě daní, je pro oblast doručování do datové schránky rozhodný § 33 odst. 4 daňového řádu, podle něhož, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou v kratších časových jednotkách, než jsou dny.“

Mělo by tedy být definitivně sjednoceno, že počítání lhůt podle DŘ se použije i pro elektronickou komunikaci státu s občany.

Pokud k tomuto tématu máte jakékoli dotazy, neváhejte se na nás obrátit.

Autor: Veronika Odrobinová, Adam Simota