Generální finanční ředitelství zveřejnilo doplnění častých otázek a odpovědí ve vztahu k oznamovací povinnosti o oznamovaných přeshraničních uspořádáních (DAC 6). Na nejdůležitější postřehy upozorňujeme v následujícím článku:

• Za uživatele přeshraničního uspořádání podléhajícího oznamovací povinnosti bude považována pouze sama daňově transparentní entita (např. v. o. s. nebo investiční fond), nikoli její jednotliví investoři nebo společníci. Jsou-li však konkrétní investoři nebo společníci jednou ze stran smlouvy či transakce, a přímo se tak podílejí na příslušném uspořádání, budou za uživatele uspořádání považovány i tyto osoby.    
• Je-li uživatelem přeshraničního uspořádání daňově transparentní entita, musí oznámení o tomto uspořádání obsahovat i seznam společníků jako jejích přidružených entit. 
• Příprava daňového přiznání, poskytnutí rady týkající se již implementovaného přeshraničního uspořádání ani posouzení již implementovaného uspořádání z hlediska splnění podmínek DAC 6 daňovým poradcem, advokátem, nebo auditorem, který se nepodílel na jeho implementaci, nevede bez dalšího ke vzniku oznamovací povinnosti. Založí-li se však danou činností nové uspořádání, změna nebo doplnění stávajícího uspořádání, oznamovací povinnost vznikne. 
• Přidružené osoby musí být uvedeny v oznámení o přeshraničním uspořádání pouze v případě, jsou-li tímto uspořádáním přímo dotčeny. Uvádění přidružených osob je nadto relevantní pouze u charakteristických znaků, které vyžadují, aby dané uspořádání vzniklo mezi přidruženými osobami. 
• Jestliže bylo oznámení o přeshraničním uspořádání podáno ve Spojeném království v přechodném období od 1. 2. 2020 do 31. 12. 2020, nemusí povinné osoby v České republice podávat oznámení za podmínky, že od této doby nedošlo ke změně údajů.  Od 1. 1. 2021 se k tomuto státu přistupuje jako k nečlenskému státu EU. 
• Test hlavního přínosu nebude splněn za situace, kdy z daného uspořádání plyne daňová výhoda, která není důsledkem naplnění charakteristického znaku, nebo která sice je důsledkem naplnění charakteristického znaku, ale získání této výhody není jedním z hlavních přínosů tohoto uspořádání, příp. která nepředstavuje úsporu na dani, ale např. zjednodušení administrativy.
• Prodej podílu v české společnosti mezi dvěma zahraničními subjekty sám o sobě nenaplní definici přeshraničního uspořádání. Nelze však vyloučit, že tento prodej může být součástí složeného uspořádání. 
• Charakteristický znak standardnosti nebude naplněn tehdy, je-li  pro zavedení uspořádání nutné provést takové dodatečné kroky, které představují podstatnou úpravu řešení popsaného v dokumentaci. 
• Výplata dividend sama o sobě není přeshraničním uspořádáním. Tímto by však za určitých podmínek mohl být postup předepisující kroky, které by vedly k výplatě dividendy.   
• Převezme-li v rámci přeshraniční fúze česká mateřská společnost daňové ztráty zanikající zahraniční dceřiné společnosti při splnění zákonných podmínek, nejsou bez dalšího naplněny podmínky charakteristického znaku využití ztráty. 
• Kapitalizace pohledávky může být součástí širšího postupu naplňujícího charakteristický znak změny charakteru příjmu např. tehdy, je-li cílem dosáhnout nižšího zdanění dividend oproti zdanění úroků mezi zúčastněnými společnostmi.
• Pod pojmem „téměř nulová sazba daně“ se rozumí nominální sazba daně nižší než 1 %.
• Poskytnutí úvěru od zahraniční mateřské společnosti není považováno za přeshraniční uspořádání za předpokladu, že jedním z účelů poskytnutí úvěru není získání daňové výhody.
• Transakce v rámci běžného obchodního styku obecně nepodléhají oznamovací povinnosti. Ve výjimečných případech nicméně se nicméně mohou stát součástí složeného uspořádání.
• Charakteristický znak vícenásobného odpisování nebude naplněn za situace, kdy je majetek odepisován stálou provozovnou i jejím zahraničním zřizovatelem, zahrnují-li do svého základu daně i související příjmy v obou jurisdikcích. Stejně tak nebude tento znak naplněn v případě přeshraničního prodeje majetku a následného započetí odpisování v jiné daňové jurisdikci. 
• K naplnění charakteristického znaku vícenásobného odpisování dochází v případě přeshraničního leasingu, kdy předmět nájmu daňově odepisuje jak český pronajímatel, tak zahraniční nájemce v pozici ekonomického vlastníka.
• Finanční instituce provádějící převod prostředků na pokyn svého klienta bez dalších znalostí k danému uspořádání nebude považována za vedlejšího zprostředkovatele takového uspořádání. 
• Poskytnutí bezúročné nebo nízkoúročené půjčky zahraniční spojenou osobou naplňuje definici jednostranného bezpečného přístavu vedoucí ke vzniku oznamovací povinnosti. 

Uvedený výklad a příklady připravené GFŘ zdaleka neosvětlují všechny nejasnosti související s oznamovací povinností podle Směrnice DAC 6. Doufejme, že v budoucnu přibydou další praktické tipy a rady ze strany finanční správy. Již nyní je však jasné, že finanční správa hodlá oznamovací povinnosti podle Směrnice DAC 6 věnovat pozornost.

Z toho důvodu a také s ohledem jak na široký záběr potenciálních situací, na které může oznamovací povinnost dopadat, tak na výši potenciální sankce až do 500 tis. Kč, by i klienti poradenských společností měli při jakémkoli plánování přeshraničních transakcí pečlivě zvažovat, zda se na danou transakci nevztahuje povinnost podat oznámení na finanční úřad.

V případě jakýchkoli dotazů týkajících se oznamovací povinnosti nás neváhejte kontaktovat. 

Autor: Adam Pinďák, Zuzana Kalincová