Otázky spojené s auditem aneb mohlo by se Vám hodit

Publikováno:
6. červen 2011
Autor:
  • Fučík & partneři

Oblast auditu je v české legislativě hlavně upravena zákonem o auditorech. Auditoři samotní jsou pak povinni vyhovět Mezinárodním auditorským standardům (ISA), Etickému kodexu a dalším předpisům, které upravují postupy jejich práce. Tak se může stát, že auditor vyžaduje některé informace a Vám, jako účetnímu, controllerovi, finančnímu řediteli či jednateli, může připadat, že daná informace s ověřením účetní závěrky nemá absolutně žádnou souvislost. Proto jsme se rozhodli zodpovědět některé dotazy spojené s auditem účetních závěrek.

1. Proč se auditor nezajímá pouze o čísla a chce vědět jak to u nás funguje?

Auditor musí zjistit, zda společnost nastavila takové procesy a kontroly, které zabraňují vzniku významné nesprávnosti v účetní závěrce. Proto se například zajímá o fungování vnitřního kontrolního systému, tedy soubor pravidel, které si společnost nastavila. Je přeci důležité vědět, kdo může disponovat s bankovním účtem, zda paní účetní může v hotovosti zaplatit cokoliv, aniž by někdo z vedení platbu schválil, zda skladník má sjednanou hmotnou zodpovědnost, kdo má přístupová práva do účetního softwaru a spoustu dalších informací. Tyto informace totiž pomáhají auditorovi utvořit si názor, zda ve společnosti panuje jakési „bezvládí“, kdy kdokoliv může cokoliv, nebo zda jsou vymezeny pravomoci a odpovědnosti související s určitými úkony.

Auditor ke své práci musí přistupovat s určitou dávkou profesionálního skepticismu a mimo jiné má povinnost zabývat se možností, že účetní závěrka je zkreslena vlivem neúmyslné chyby nebo úmyslného podvodu. Pokud auditor při své činnosti zjistí skutečnosti, o kterých se domnívá, že by mohly naplnit skutkovou podstatu hospodářského trestného činu, trestných činů úplatkářství nebo trestných činů proti majetku, je povinen neprodleně informovat statutární i dozorčí orgán účetní jednotky nebo zastupitelstvo územního samosprávného celku. Tento postup je stanoven zákonem o auditorech. O zjištěných skutečnostech by auditor měl informovat příslušné orgány písemnou cestou.

Auditor pak na základě svého odborného úsudku zváží, zda případná zjištění jsou natolik závažná, že by mohly mít významný dopad na informace uvedené v účetní závěrce a pokud dojde k závěru, že závažné jsou, je povinen tyto skutečnosti promítnout do auditorského výroku.

2. Musíme opravit případné chyby a nepřesnosti, které auditor zjistí?

Cílem auditora je vyjádřit názor, zda účetní závěrka obsahuje významné (materiální) nesprávnosti. Zjednodušeně lze říci, významnou (materiální) nesprávností by byla taková nesprávnost, která by mohla ovlivnit potencionálního uživatele účetní závěrky. Rozhodně však cílem auditora není vyzkoumat a vypátrat každou chybu a nepřesnost a následně říci, že účetní závěrka je bezchybná. Zjištěné nesprávnosti auditor eviduje a před vydáním své zprávy informuje vedení o těchto zjištěných nesprávnostech. Auditor nesmí vedení opravy nařizovat, v případě, že je však považuje za natolik významné, že jejich neuvedení nebo nesprávné uvedení v účetní závěrce by mohlo uživatele zásadním způsobem ovlivnit, je opět povinen promítnout tyto skutečnosti do auditorského výroku.

3. K čemu je určení auditora valnou hromadou? Je třeba určit auditora každoročně?

Povinnost určit auditora valnou hromadou je stanovena zákonem o auditorech od roku 2009 a platí pro povinné audity. Určení auditora valnou hromadou v podstatě chrání vlastníky společnosti, neboť při povinném auditu může statutární orgán uzavřít smlouvu pouze s tím auditorem, kterého valná hromada určila. Pokud by k určení auditora nedošlo, smlouva o auditu by byla absolutně neplatná. V zákoně o auditorech ani v jiných předpisech není stanoveno, že by auditor měl být volen pouze na jedno období. Auditora tedy může valná hromada určit na více období, doporučuje se však, aby toto období bylo vždy jasně identifikováno.

Autor: Fučík & partneři