K 1. 5. 2004 byla do zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) implementována směrnice rady 2003/49ES, o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států (dále jen „Směrnice“). Cílem implementace Směrnice je zajistit stejné zacházení s rezidenty a nerezidenty, kteří se nacházejí ve srovnatelné situaci jako rezidenti. Tzn., že platby úroků a licenčních poplatků by měly být zdaněny jen jednou v jednom členském státě, což znamená vyloučení dvojího zdanění.

V zákoně o daních z příjmů je osvobození úroků řešeno v § 19 odst. 1 písm. zk) a osvobození licenčních poplatků v § 19 odst. 1 písm. zj). Osvobození úroků z úvěru je účinné od implementace Směrnice do ZDP, v případě osvobození licenčních poplatků však bylo dojednáno přechodné období chránící fiskální zájmy České republiky a účinnost ustanovení § 19 odst. 1 písm. zj) ZDP, tak nastává až od 1. 1. 2011.

Vzhledem k blížícímu se termínu účinnosti tohoto ustanovení, bychom rádi upozornili na podmínky, které musí být pro aplikaci osvobození splněny.

Osvobození od daně z příjmů právnických osob se týká licenčních poplatků, které plynou společnosti, jež je daňovým rezidentem jiného členského státu EU, Švýcarska, Norska nebo Islandu, od:

• obchodní společnosti nebo družstva, je-li daňovým rezidentem České republiky (je poplatníkem podle § 19 odst. 3 ZDP), nebo
• stálé provozovny společnosti, která je daňovým rezidentem jiného státu EU nebo Švýcarska na území ČR.

V případě nároku na osvobození licenčních poplatků musí být dále splněny následující podmínky:

• příjemce a plátce musí být přímo kapitálově spojené osoby (ve smyslu § 23 odst. 7 písm. a) bod 1 ZDP), tj. s podílem alespoň 25 %, a to nepřetržitě alespoň 24 měsíců, popř. tato doba může být dosažena následně (pod daňovou sankcí),
• příjemce je jejich skutečným vlastníkem (tzn., že je přijímá pro sebe a nikoli pro jinou osobu jako zprostředkovatel, např. jako zástupce, správce majetku nebo zmocněnec),
• příjemce neúčtuje tyto příjmy ve prospěch stálé provozovny umístěné v ČR nebo ve třetím státu,
• příjemce musí mít rozhodnutí správce daně o přiznání osvobození těchto příjmů od daně dle § 38 nb ZDP.

Žádost a rozhodnutí o přiznání osvobození

Žádost se podává místně příslušnému správci daně poplatníka (daňového nerezidenta) a může být podána i prostřednictvím plátce, případně jiné zmocněné osoby. K určení místně příslušného správce daně, není-li stanoven podle § 4 odst. 1 až 3 zákona o správě daní a poplatků (dále jen „ZSDP“), se v případě „pasivních příjmů“ (tj. licenční poplatky), uplatní ustanovení § 4 odst. 4 ZSDP (nejčastěji bude místně příslušným správcem daně finanční úřad pro Prahu 1). K povinným náležitostem žádosti patří zejména:

• potvrzení o daňovém rezidentství příjemce vydané zahraničním správcem daně,
• potvrzení/prohlášení prokazující, že příjemce je jejich skutečným vlastníkem,
• potvrzení zahraničního správce daně, že příjemce podléhá některé z daní uvedených v příslušném právním předpisu Evropských společenství mající shodný charakter jako daň z příjmů,
• informace o tom, že příjemce má právní formu uvedenou v příslušném právním předpisu Evropských společenství,
• informace prokazující, že příjemce a plátce jsou osobami přímo kapitálově spojenými a po jak dlouhou dobu,
• právní titul pro výplatu licenčních poplatků nebo úroků z úvěrů a půjček.

Žádost ve věci osvobození licenčních poplatků lze podat již v roce 2010, přestože je účinné od 1. 1. 2011. Finanční úřad musí vydat rozhodnutí do 3 měsíců od okamžiku, kdy poplatník poskytl všechny informace a důkazy nutné pro prokázání, že podmínky pro osvobození jsou splněny. Rozhodnutí je závazné pro poplatníka i plátce daně. Rozhodnutí musí být vydáno nejméně na 1 zdaňovací období, nejvíce však na 3 po sobě jdoucí zdaňovací období.

Nejsou-li platby licenčních poplatků osvobozeny

Poplatník, který není rezidentem ČR má možnost podat daňové přiznání v ČR i v případě některých příjmů, které jsou zdaňovány srážkovou daní (§ 36 odst. 7 ZDP). Mezi tyto příjmy patří i příjmy z licenčních poplatků. Sražená daň se započte na daňovou povinnost stanovenou na základě daňového přiznání. Pokud nelze sraženou daň započítat na daňovou povinnost stanovenou na základě daňového přiznání, protože poplatník vykázal ztrátu nebo daňovou povinnost nižší, než je sražená daň, vznikne ve výši srážkové daně, kterou nelze započítat, vratitelný přeplatek na dani, který správce daně na základě žádosti vrátí poplatníkovi.

Pokud je daňový nerezident účetní jednotkou (vede účetnictví podle zákona o účetnictví nebo je srovnatelnou zahraniční účetní jednotkou), stanoví základ daně z účetnictví, tj. má možnost do základu daně zahrnout související náklady v časové a věcné souvislosti. Náklady lze uplatnit, pokud je lze prokazatelně přiřadit k příjmům dosaženým v rámci činnosti, z níž plyne příjem ze zdroje na území ČR na základě prokazatelného ekonomicky zdůvodnitelného kritéria (více viz příspěvek Koordinačního výboru KDP 293/20.01.10 p. JUDr. Ing. Martina Kopeckého a p. Mgr. Ing. Martina Housky).