Opětovně diskutovaný § 24 odst. 2 písm. zc) ZDP

Publikováno:
2. říjen 2017
Autor:
  • Fučík & partneři
Obor:

Po přelomovém rozsudku, který se týkal daně z nabytí nemovitých věcí, přichází další. Tento se zaměřuje na aplikaci problémového ustanovení § 24 odst. 2 písm. zc) zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“).

Výše uvedené ustanovení umožňuje považovat za daňově uznatelné i ty náklady, ke kterým existuje přímo související výnos, i když by byly dle ZDP jinak daňově neuznatelné.

Uvedený rozsudek je zaměřen na odpis pojištěných pohledávek. Dále také zkoumá přímou souvislost nedaňového nákladu z titulu odpisu pojištěné pohledávky a přijatého pojistného plnění. Přímou souvislostí lze dle názoru Nejvyššího správního soudu rozumět dostatečně intenzivní a nezprostředkovanou logickou vazbu mezi příjmy (výnosy) a výdaji (náklady).

V daném případě došlo po výplatě pojistného plnění k oprávněnému odpisu pohledávky do nákladů. Pohledávku nemělo význam v účetnictví dále evidovat, pokud dle uzavřených smluvních podmínek již nemůže být za žádných okolností uspokojena.

V posuzované věci tak existuje logická a nezprostředkovaná vazba mezi výplatou pojistného plnění a odpisem pohledávky. Původně nedaňový náklad z titulu odpisu pohledávky bylo tudíž možné považovat za daňový, a to až do výše přijatého pojistného plnění.

Argumentace NSS by mohla být aplikována i na některé další situace, týkající se tohoto problémového ustanovení. Nesmíme však zapomínat na to, že každý případ má svá specifika a úskalí.

Autor: Fučík & partneři