OECD přitvrzuje v boji proti daňovým únikům

Publikováno:
12. září 2014
Autor:
  • Tomáš Plešingr
Obor:

V posledních desetiletích se tempo globalizace ekonomik jednotlivých krajin značně zrychlilo. Výrazně tomu napomohlo zejména uvolnění bariér v podobě otevření některých významných trhů a uvolnění pohybu kapitálu a pracovní sily. S rostoucí globalizaci začali vznikat rovněž nové struktury obchodních korporací, kterých potenciál často přerostl lokální trh, a začali hledat uplatnění v zahraničí.

Rostoucí globalizace a vznik nadnárodních obchodních struktur však nepřineslo pouze přepojení v rovině ekonomické a tržní. Bylo potřebné vzít v potaz rovněž daňovou otázku, jelikož suverénnost krajin v oblasti tvorby právních předpisů se projevila v diverzifikaci jejich daňových systémů. Pozornost se tak zaměřila na otázku, jak zabránit dvojímu zdaňování příjmů nadnárodních obchodních korporací. Tuto otázku se podařilo zdárně vyřešit zavedením pravidel mezinárodního zdanění. Pravidla však byly založeny na principech vyvinutých ve 20. letech minulého století a v současné době tak zcela nereflektují technologický pokrok a vývoj obchodních praktik. Nebylo tedy překvapením, že se při interakci mezinárodních a lokálních pravidel zdaňovaní objevovali mezery a nedostatky, které začali nadnárodní obchodní korporace využívat ve svůj prospěch a optimalizovali svůj daňový základ do také míry, která vedla k velmi mírnému nebo dokonce žádnému zdanění. Vyvstala tak nová stěžejní otázka a to jak zabránit dvojímu nezdaňování příjmů.

Potřebu řešit tuto otázku si uvědomila i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a v červenci 2013 zveřejnila akční plán boje proti BEPS – Base Erosion and Profit Shifting (Narušování základu daně a přesun zisku). BEPS v zásadě nemusí představovat pouze nelegální praktiky. Jedná se o agresivní daňové plánování, založené na využívání výhod plynoucích z mezer v daňových pravidlech. Proč jsou tedy tyto praktiky v hledáčku mezinárodní organizace, pokud nejsou nelegální? Daňový příjem, o který ukrátí nadnárodní obchodní korporace lokální státní rozpočty, se stát může snažit nahradit zvyšováním jiných daní (např. DPH) a tak se břemeno přenáší na zcela jiné subjekty. Rovněž lokální obchodní korporace podnikající ve stejném oboru jsou méně konkurence schopné nadnárodním strukturám, jelikož si základ daně nemohou přenést do krajiny s nižším daňovým zatížením. Praktiky BEPS tak do jisté míry zvýhodňují nadnárodní obchodní korporace a přenášejí jejich daňové břemeno na jiné subjekty.

Akční plán BEPS obsahuje 15 kroků, které by měly být do praxe postupně aplikovány například změnou smluv o zamezení dvojímu zdanění či změnou Směrnice o převodních cenách. K postupnému naplnění opatření z akčního plánu by mělo dojít v průběhu roku a půl. Zamýšlené kroky ve vybraných oblastech si stručně přiblížíme.

Převodní ceny

Akční plán požaduje, aby došlo k takovým úpravám v oblasti tvorby převodních cen, které by zamezily negativní alokaci zisku. Plán zdůrazňuje potřebu zdanit zisk v té krajině, ve které byl skutečně vytvořen. V oblasti ocenění pronájmu či prodeje nehmotného majetku mezi spojenými osobami se uvažuje o úpravě Směrnice o převodních cenách, aby se zabránilo nadměrným platbám za pronájem a prodej nehmotného majetku a jeho přesuny nepředstavovali pouze nástroj pro transfer zisku.

Úroky z úvěrů

Dalším z cílů akčního plánu je omezit využívání nadměrných úrokových plateb z vnitropodnikových půjček jako nástroje k optimalizaci daňového základu, které jsou placeny korporaci usídlenou v krajině s vyšším daňovým zatížením, korporaci usídlené v krajině s nižším daňovým zatížením. Rovněž se uvažuje o omezené daňové uznatelnosti úrokových plateb, pokud byla vnitropodniková půjčka použita k získání příjmu, který nepodléhá zdanění (takové omezení je již v daňové legislativě ČR zavedeno).

Stála provozovna

OECD uvažuje o úpravě definice „stále provozovny" v Modelové smlouvě o zamezení dvojímu zdanění příjmů a majetku, aby nedocházelo k vyhýbaní se jejímu vzniku (např. uzavíráním komisionářských smluv).

Neutralizace efektů hybridních nástrojů a korporací

V akčním plánu se rovněž uvažuje o omezení poskytování výhod plynoucích ze smluv o zamezení dvojímu zdanění pro hybridní struktury (např. entity, které jsou daňovým rezidentem dvou krajin) anebo o omezení daňové uznatelnosti nákladů, které již byly zároveň uplatněny jako daňový výdaj v jiné krajině.

Zneužívání smluv o zamezení dvojímu zdanění

Jedním z obecnějších požadavků v akčním plánu je úprava smluv o zamezení dvojímu zdanění, aby se omezilo poskytování výhod plynoucích z těchto smluv v nepřijatelných případech, které by způsobovali dvojí nezdanění příjmů.
Plné znění akčního plánu je momentálně dostupné pouze v anglické verzi na webu OECD (http://www.oecd.org/ctp/BEPSActionPlan.pdf). V případě, že Vás tenhle článek zaujal a rádi byste se o akčnímu plánu boje proti BEPS dozvěděli více, neváhejte se na nás obrátit.

Ing. Michal Scholtz
michal.scholtz@fucik.cz

Autor: Tomáš Plešingr