O přístupu ke klientovi s Editou Ševcovicovou

Pro začátek spíš na odlehčení… S jakými problémy se nejčastěji setkáváte při sestavování účetních závěrek u klientů, pro něž externě vedete účetnictví?

S klienty spolupracujeme dlouhodobě a pokud se objeví  problémy, tak se snažíme na ně upozornit průběžně. Pro většinu každý měsíc děláme měsíční závěrky, zpracujeme reporting popř. controlling pro vedení společností, popř. i pro mateřské společnosti. Klientům posíláme vždy písemnou rekapitulaci. Pokud při vedení účetnictví zjistíme významnější problém komunikují ho s našimi klienty naši daňoví poradci nebo auditoři. Tak by nás při sestavování závěrek neměl potkat nečekaný problém. Setkáváme se spíš se situací, že některé problémy nejsou řešeny a při účetních závěrkách přichází doba, kdy je potřeba se k nim nějak postavit. 

Občas se u „neúčetně“ zaměřených profesí setkávám s obtížnou komunikací ohledně rezerv, dohadů, opravných položek a jiných ryze účetních kategorií, neboť tyto pojmy nejsou mimo ekonomickou obec příliš známé, případně jsou vnímány nesprávně.

Jsou to přitom především lidé jiného, než ekonomického zaměření, kteří účetnictví outsourcují. Máte nějaké osvědčené triky či tipy, jak se s tímto problémem vypořádat?

Musím přiznat, že se s jejich nepochopením setkáváme v praxi i u lidí z ekonomické opce a dokonce i u některých účetních.

U klientů umíme pochopit, že jim nerozumí a v podstatě to předpokládáme. I my se v životě dostáváme do obdobných situací např. u lékaře. Považujeme to za náš úkol tyto kategorie vysvětlit. U lékaře je mi velmi příjemné, když ke mně přistupuje jako ke klientovi a mimo to, že mi chce pomoci o čem nepochybuji mu také záleží na tom, abych tomu rozuměla. Pokud tam tento přístup necítím hledám jiného a tak by to klienti měli dělat s účetními a účetní se svými klienty.

Naše triky jsou trpělivost, dostat klienta do situace, aby svá rozhodnutí dělal vědomě, vysvětlujeme, vysvětlujeme, vysvětlujeme. Snažíme se pracovat pro klienty, kteří si od nás chtějí nechat poradit.  

Novela zákona o účetnictví a navazujících právních předpisů významně snížila požadavky na povinně zveřejňované informace v příloze k účetní závěrce (zejména u menších účetních jednotek). Například již není nutné uvádět rozpis pohledávek dle splatnosti apod. Na druhou stranu zákon požaduje zveřejnění všech podstatných informací tak, aby se uživatel účetní závěrky mohl ekonomicky rozhodovat. Na jedné straně tak není třeba zveřejňovat řadu informací, které doposud byly zveřejňovány povinně, na straně druhé jsou jistě i informace, které by zveřejněny být měly právě s ohledem na významnost takové informace pro uživatele účetní závěrky. Jak se s tímto „rozkolem“ v účetních závěrkách za rok 2016 u Vašich klientů vypořádáte?

Myslím, že jsme tak postupovali i v minulosti. Uvědomovali jsme si, kdo jsou uživatelé účetních závěrek a jaké jsou její cíle a také naši zodpovědnost. Máme zpracované vzorové dokumenty, které pak přizpůsobujeme klientům na míru. Tyto dokumenty jsme samozřejmě v souladu s novelou aktualizovali. Domnívám se, že jsou dostatečně inspirativní a návodné abychom podchytili u klientů to co by mělo být zveřejněno. Důležité si je i připomenout, že za účetnictví je zodpovědný statutární orgán účetní jednotky.

V rámci auditů účetních závěrek (zejména menších a nových klientů) se často setkávám s tím, že v účetních závěrkách se vůbec nevyskytují nástroje akruálního principu – typicky rezerva na dovolenou, daňové přiznání, odpovídající pasivní (aktivní) dohady apod. Problémem bývají i dohody (často až „ex post“) o odběratelských/dodavatelských skontech apod. Zohlednění těchto ročních slev v účetní závěrce příslušného roku přitom často mívá významný vliv na hospodářský výsledek.

Jakým způsobem vytváříte pasivní / aktivní dohady či rezervy a jak řešíte s klienty tuto problematiku?

Setkáváme se s tím někdy, když přebíráme klienty. Klientům vysvětlíme tyto kategorie, navrhneme jim zpracování vnitřních předpisů, kde by si tyto účetní politiky zakotvili. Pokud zjistíme tyto nedostatky v minulosti navrhneme i vykázání těchto položek týkajících se minulých období přes jiný výsledek hospodaření. Účetní závěrka, která obsahuje i tyto položky  a upraví se i srovnávací období dává pak uživatelům kvalitní obrázek pro jejich rozhodování a my jsme schopni takové závěrky auditovat.

Abychom tuto problematiku byli schopni řešit s klienty musíme rozumět jejich podnikání, tomu o čem účtujeme, popř. co auditujeme.

Novela zákona přinesla určité zpřesnění pro způsob oceňování zásob. Spolupracujete (např. metodicky) při tvorbě kalkulačních vzorců, či necháváte tuto oblast spíše na samotných klientech?

Snažíme se klienty o novinkách informovat v našem newslettru, který pravidelně každé dva týdny vydáváme. Toto téma jsme zahrnuli i do programu našich Tutoriálů, což jsou pravidelné vzdělávací akce, které pořádáme již pátý semestr. Klientům, kterým zpracováváme účetnictví, popř. které auditujeme jsme nabídli metodickou pomoc při revizi kalkulačních vzorců.

Když ještě zůstaneme u zásob. Pravidelná fyzická inventura zásob je zásadní pro zjištění reálné hodnoty zásob. Účastníte se například u některých klientů fyzické inventury či spíše spoléháte na zaslaná data od klienta? Jakým způsobem řešíte opravné položky k zásobám?

Pokud klienta auditujeme, tak vždy se fyzických inventur účastníme osobně. Při vyhodnocení inventur se řeší záměny, manka, přebytky, poškozené zásoby, poškozené obaly, neobrátkové zásoby, neprodejné zásoby atd…Metodiku tvorby, čerpání a rozpouštění opravných položek k zásobám řešíme, auditujeme atd. U našich klientů je tato položka často zahrnována i jako KPI při výpočtu odměn managmentu.

I když to jistě není příjemné, k podnikatelskému životu patří i nedobytné pohledávky. Jaký způsob tvorby opravných položek u klientů převažuje – opravné položky podle daňových předpisů, nebo spíše „účetní“ přístup? Navrhujete například klientovi některé pohledávky pro tvorbu opravných položek (k odpisu) či necháváte tuto oblast spíše na iniciativu klienta?

Na opravné položky k pohledávkách nekoukáme jinak než na opravné položky k jiným aktivům ( zásobám, dlouhodobému majetku…), takže v první řadě účetním pohledem a to že pokud je splněno mnoho dalších kritérií jsou některé z nich i daňově uznatelným nákladem je už jen jejich bonus. Většinou tuto problematiku řešíme nastavením pravidel pro tvorbu, čerpání a rozpouštění, pokud pro konkrétní pohledávku má být udělána výjimka je třeba ji zargumentovat. Např. klient má pohledávku více než 180 dnů po splatnosti a ne déle než 360 dnů a dle své směrnice má k této pohledávce vytvořit opravnou položku 50% rozvahové hodnoty pohledávky, před rozvahovým dnem dlužník potvrdí, že uhradí a mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky je pohledávka zaplacena, k takové pohledávce není vytvořena opravná položka.

Když už jsme zmínili ty méně příjemné stránky podnikání – jak přistupujete ke „goning concernu“? Vyhodnocujete splnění této podmínky, či tuto podmínku považujete implicitně za splněnou a na odpovědnosti klienta? Diskutujete například s klientem reálnost budoucích ekonomických zisků?

Ano tyto podmínky vyhodnocujeme v rámci auditorských procedur.

Jako daňový poradce – myslíte si, že trend vlivu daní na účetnictví ve smyslu „účetnictví vedeme proto, abychom uměli vyčíslit daně“ (daňové odpisování majetku, daňové opravné položky apod. v účetnictví) v posledních letech spíše ustupuje, nebo spíše roste?

Myslím, že účetnictví „i“ proto vedeme a vedeme ho i pro řadu dalších důvodů. Myslím, že bude záležet, kdo ho vede a kdo je významný uživatel informací, které poskytuje.

U našich klientů nevnímáme silný vliv daní na účetnictví, vnímáme silnější vliv reportingu, spíš řešíme co je nad a pod EBITDA, kdy je správný okamžik vykázání výnosu, zda je něco nákladem na spotřebovanou službu jednorázovým nebo časově rozlišovaným nebo dlouhodobým nehmotným majetkem. 

Velmi častým obrázkem je živnostník, který má své „s.r.o.“ a vedle toho i svou živnost. Vztahů spřízněnosti lze ale nalézt poměrně hodně a v posledních letech jsou tyto vztahy spřízněnosti i v hledáčku finančních úřadů. Upozorňujete či diskutuje s klienty i téma transferových (převodních) cen?

Je to jedno z ústředních témat. Neřešíme to jen ve vztahu živnostník a jeho s.r.o., ale spíš v holdingových strukturách a to i s mezinárodním prvkem. Na tato témata se sami vzděláváme i v zahraničí, píšeme články, pořádáme tutoriály, diskutujeme s klienty a v neposlední řadě řešíme jejich konkrétní situace. Nabízíme analýzu jejich situace, zpracování dokumentace k převodním cenám. Zastupujeme klienty při daňových kontrolách, kde v poslední době převodní ceny bývají v hledáčku finanční správy. 

Velmi často se setkávám i s „osobní spotřebou“ v účetnictví. Jakým způsobem se stavíte k problematice účtování o osobní spotřebě (spotřebě převážně či zjevně pro soukromou potřebu)?

V účetnictví tyto položky účtujeme jako pohledávky za osobou, která spotřebu čerpala, samozřejmě není uplatňováno DPH na vstupu, řeší se zda je nutné úročit tyto čerpané prostředky a vysvětlujeme, že je třeba je vrátit do firem zpět ( předpokládám, že nehovoříme o účtujících fyzických osobách ). Moc často se s tím ale nesetkáváme.

Rozhovor pro Bulletin Komory certifikovaných účetních

Mgr. Edita Ševcovicová

Daňový poradce, partner

edita.sevcovicova@fucik.cz

Edita se zaměřuje na projekty s vazbou účetnictví a daní, transakční poradenství a poradenství při podnikových kombinacích. Je členkou Prezidia Komory daňových poradců ČR, kterou zastupuje v Národní účetní radě.