Novinky v účetnictví v roce 2012

Publikováno:
27. září 2012
Autor:
  • Petra Vaněčková

V tomto článku bychom Vás chtěli seznámit s novinkami v účetnictví, které začaly platit v průběhu roku 2012 a od roku 2013. O novele, jejíž účinnost nastane od 1.1. 2013, která se týká oprav chyb minulých let, jsme Vás již informovali ve FM č. 7.

Rádi bychom Vám připomněli novelu platnou od 1.1.2012, která byla přijata v souvislosti se změnou zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. V této novele došlo k úpravě podmínky změny účetního období, a to konkrétně přechod z kalendářního roku na hospodářský rok a naopak, a dále ke změně data zahájení hospodářského roku. Dříve měla společnost povinnost oznámit změnu příslušnému správci daně nejméně 3 měsíce před plánovanou změnou. Nově je dána společnosti možnost výběru. Účetní jednotka může, kromě výše uvedeného, oznámit změnu také 3 měsíce před koncem běžného účetního období. Uvedené souvisí se změnou zákona o přeměnách.

Od 1. července vešla v platnost „terminologická“ novela, která byla zákonodárci schválena v souvislosti s přijetím zákona o archivnictví a spisové službě. V rámci tohoto zákona došlo k zavedení pojmu „uznávaný elektronický podpis“ jako jedinečného pojmu a ne pouze legislativní zkratky pro potřeby zákona. Tento pojem se tedy nově použije pro „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu“, kterým se zaručuje průkaznost účetních záznamů.

Dne 1.9.2012 začala platit novela zákona o účetnictví, která se sice z větší části věnuje úpravě pravidlem pro veřejnou správu, ale ve které došlo i k menší změně respektive k upřesnění pojmů a postupů v podnikatelské sféře a to konkrétně v oblasti inventarizace majetku a závazků.

Novela zákona přináší zpřesnění pojmů inventura versus inventarizace, u kterých dochází velice často k záměnám. V zákoně je nyní přímo uvedeno, že v rámci jedné inventarizace, a to ať už se jedná o průběžnou nebo periodickou, dochází k provádění jedné nebo více inventur, které mají za cíl ověřit, zda skutečný stav odpovídá stavu evidovanému v evidenci majetku, zásob atd. a zachycenému v účetnictví.

Dále je v zákoně upřesněno, že dokladové inventury se mohou provádět pouze u majetku a závazků, u kterých v rámci inventarizace nelze použít metodu vizuálního zjišťování jejich fyzické existence. Pokud si tedy lze vizuálně ověřit, že majetek existuje, je nutné využít fyzickou inventuru. Jako nástroje vhodné pro provedení fyzické inventury zákonodárce uvádí způsoby, které jsou v praxi běžně používané a to např. počítání, měření, vážení, ale také využití účetních záznamů či jiných podobných způsobů. Tímto ustanovením nechce po nás zákonodárce např. u nemovitostí provedení inventury tak, že se na dům půjdeme fyzicky podívat, zda nám ho někdo neposunul či nezbořil (čemuž zároveň ani nebrání), ale že využijeme při fyzické inventuře údajů z evidence, kterou je např. katastr nemovitostí.

Novinkou, kterou mnozí podnikatelé jistě uvítají, je prodloužení lhůty pro provedení inventury. Zůstává lhůta 4 měsíce před rozvahovým dnem, ale prodlužuje se lhůta po rozvahovém dni a to z jednoho na dva měsíce. Celkově činí doba, ve které je možné inventarizaci provést, 6 měsíců.

Co se týče inventurních soupisů, musí nově obsahovat okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka a dále rozhodný den, pokud ho účetní jednotka stanový. To znamená, že tento den může, ale zároveň nemusí být stanovený. Rozhodný den je pojem, který je touto novelou zaveden. Jedná se o okamžik, který si mohou společnosti stanovit při periodické inventarizaci. Jde tedy o den, ke kterému je prováděna konkrétní inventura. Skutečný stav k rozvahovému dnu pak zjistíme podle účetních záznamů, které prokáží přírůstky a úbytky majetku a závazků mezi tímto dnem a dnem rozhodným.

Marie Jacková
marie.jackova@fucik.cz

Autor: Petra Vaněčková