Novela zákona o účetnictví od roku 2017

Publikováno:
10. únor 2017
Autor:
  • Klára Honzíková

Většina účetních oddělení bude teprve sestavovat účetní závěrky dle požadavků na vykazování novely zákona o účetnictví (dále ZoÚ) od roku 2016, a mezitím již 1. ledna 2017 nabyla účinnosti další novela, která požadavky na vykazování rozšiřuje. Oproti loňské novele se ale jedná jen o drobné změny, které se dotknou malé části účetních jednotek.

Novela pro rok 2017 přináší zejména zcela novou úpravu týkající se uvádění nefinančních informací. Novelou se do českého práva začlení směrnice 2013/34/EU, kterou si Evropská komise klade za cíl dosáhnout srovnatelně vysoké úrovně informací poskytovaných podniky ve všech členských státech v oblasti sociální a v oblasti životního prostředí.

Povinnost uvádět nové nefinanční informace se týká pouze velkých účetních jednotek, které jsou obchodními společnostmi a zároveň subjekty veřejného zájmu, pokud k rozvahovému dni překročí kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců v průběhu účetního období. Dále se týká konsolidujících účetních jednotek velkých skupin účetních jednotek, které jsou zároveň subjekty veřejného zájmu, pokud k rozvahovému dni překročí na konsolidovaném základě kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců v průběhu účetního období.

Na tomto místě připomeňme, že velká účetní jednotka je subjekt, který k rozvahovému dni překračuje alespoň dvě z následujících kritérií: a) aktiva celkem 500 mil. Kč, b) roční úhrn čistého obratu 1 mld. Kč, c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250. Subjektem veřejného zájmu jsou např. banky, pojišťovny, penzijní společnosti, zdravotní pojišťovny a společnosti, jejichž emitované cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu.

Výše uvedené účetní jednotky budou uvádět nefinanční informace v rozsahu potřebném k pochopení vývoje účetní jednotky nebo skupiny, její výkonnosti a postavení a dopadů její činnosti, a to zejména s ohledem na následující oblasti:

  1. životní prostředí,
  2. sociální a zaměstnanecké prostředí,
  3. respektování lidských práv,
  4. boj proti korupci a úplatkářství.

Zákon dále stanovuje rozsah a strukturu uváděných nefinančních informací, způsob jejich zveřejnění a zároveň stanoví, které účetní jednotky jsou od povinnosti uvádět nefinanční informace osvobozeny. Účetní jednotky mohou uvést nefinanční informace ve výroční zprávě, konsolidované výroční zprávě, anebo v samostatné zprávě. Pokud je účetní jednotkou vypracována samostatná zpráva, pak musí být zveřejněna společně s výroční zprávou nebo zpřístupněna veřejnosti do 6 měsíců od rozvahového dne na internetových stránkách účetní jednotky.

Novela dále obecněji vymezuje subjekty, kterých se týkají přeměny. Kromě obchodních korporací podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, to mohou být například nadace, spolky, investiční společnosti a investiční fondy. V návaznosti na tuto změnu také došlo v zákoně k nahrazení pojmu „obchodní rejstřík“ pojmem „veřejný rejstřík“.

Pro vykazování v účetní závěrce došlo k upřesnění terminologie při vykazování aktiv. Historicky byla aktiva členěna na dlouhodobá a oběžná, oběžná potom byla členěna na dlouhodobá a krátkodobá. Novela upřesňuje členění aktiv na stálá a oběžná. Stálými aktivy je dlouhodobý nehmotný, hmotný a finanční majetek, oběžnými aktivy potom zásoby, dlouhodobé a krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek. Toto upřesnění umožní sjednotit členění aktiv v rozvaze účetní jednotky v návaznosti na předpisy EU a využití dalších možností vykazování účetních informací podle směrnice 2013/34/EU.

Autor: Jan Vácha
Revidovala: Klára Honzíková

Autor: Klára Honzíková