V září 2019 byla schválena dlouho očekávaná novela zákona o evidenci tržeb (112/2016 Sb.), která mj. měla zareagovat na nález Ústavního soudu (Pl. ÚS 26/16), který zrušil některá ustanovení zákona o evidenci tržeb a vypořádat se s jeho připomínkami (o nálezu Ústavního soudu jsme informovali v tomto článku).

Účinnost zákona byla rozdělena do několika fází, přičemž ta poslední nás čeká 1. května 2020, kdy dojde k rozšíření evidence tržeb na všechny činnosti a zároveň budou moci poplatníci nově využít evidenci tržeb ve zvláštním režimu.

Reakce na nález Ústavního soudu

Ústavní soud zrušil evidenci tržeb, které byly uskutečněné platebními kartami, a tudíž o nich existuje elektronická stopa v jiných záznamech a jejich evidence by tak byla nehospodárná. Při tvorbě novely vzal zákonodárce tyto argumenty Ústavního soudu v potaz a nesnažil se opětovně rozšířit evidenci tržeb i na tržby uskutečněné platebními kartami.

To však neplatí u zrušení povinnosti uvádět na účtence DIČ. Tato povinnost byla vrácena, ale týká se pouze těch poplatníků, jejichž DIČ není tvořeno rodným číslem. Bude se jednat zejména o právnické osoby a zahraniční fyzické osoby.

Ústavní soud zrušil možnost vlády upravovat rozsah tržeb vyloučených z evidence tržeb a tržeb, u kterých se uplatní zjednodušený režim pouze pomocí vládních nařízení. Zákonodárce tak přistoupil k rozšíření okruhu tržeb vyloučených z evidence tržeb přímo v zákoně, a to jednak doplněním nových tržeb (tržby z poskytování sociální péče, hazardních her, obchodní letecké přepravy, telekomunikační služby) a přesunem tržeb vyloučených z evidence z vládního nařízení č. 376/2017 přímo do zákona (tržby z prodeje sladkovodních ryb v období Vánoc, tržby zrakově postiženého poplatníka daně z příjmů fyzických osob).

Dále zákonodárce přistoupil k rozšíření evidence tržeb i na všechny ostatní činnosti, u kterých Ústavní soud podmiňoval zavedení evidence tržeb právě vyřešením jeho připomínek.

Zvláštní režim

Zvláštnímu režimu jsme se věnovali samostatně v našem článku z prosince 2019. Nyní jenom zrekapitulujeme posun, ke kterému došlo v průběhu těchto dvou měsíců.

Jakkoliv byl záměr zvláštního režimu chvályhodný a měl za cíl zbavit ´malé podnikatele´ tíhy evidence tržeb, praktické provedení trochu pokulhávalo, a i to byl důvod, proč byl formulář ´Oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu´ zveřejněn až koncem února. Podle původního návrhu měl totiž poplatník uvádět v ´Oznámení´ tržby po jednotlivých dnech, což by poplatníka administrativně a časově zatěžovalo a využití zvláštního režimu by tak pro něho postrádalo smysl. Zákonodárce naštěstí od tohoto přístupu upustil a dle zveřejněného formuláře ´Oznámení´ bude poplatník uvádět přijaté tržby za kalendářní čtvrtletí a v členění dle jednotlivých provozoven.

Formulář ´Oznámení´ a vzor účtenky jsou dostupné na webu Finanční správy.

Ostatní změny

Novela zákona o evidenci tržeb vymezila, že evidence tržeb se vztahuje pouze na tržby uskutečněné na území České republiky.

Dále upřesňuje, že evidenci tržeb může podléhat i předání tržby komisionářem komitentovi, pokud je uskutečněno v jedné z forem, které evidenci tržeb podléhají.

V neposledním kroku došlo k jasnější úpravě povinností týkajících se evidence tržeb, pokud poplatník udělí pověření k evidování jeho tržeb jinému subjektu.

Vývoj evidence tržeb budeme i nadále sledovat a všechny novinky naleznete na našem webu.