Novela zákona o daních z příjmů – 3. část

Publikováno:
7. říjen 2016
Autor:
  • Tomáš Plešingr
Obor:

V srpnu vláda předložila do poslanecké sněmovny návrh zákona, kterým se mění zásadně některé daňové zákony (rozeslán jako sněmovní tisk č. 873/0). K projednání původně mělo dojít ve 36. týdnu, ale zatím k němu nedošlo. Účinnost je plánována od 1. ledna 2017 s tím, že vybraná ustanovení by se aplikovala již pro zdaňovací období roku 2016.

Shrnuli jsme pro Vás nejpodstatnější změny týkající se zákona o daních z příjmů. Vzhledem k rozsáhlosti navrhovaných změn jsme téma rozdělili do několika článků.  V minulých dvou číslech jsme se věnovali změnám ve zdanění fyzických osob. V tomto čísle přinášíme změny z oblasti daně z příjmů právnických osob. V dalším vydání budeme pokračovat společnými ustanoveními.

Společenství vlastníků jednotek 

Společenství vlastníků jednotek většinou nedosahují zdanitelných příjmů, a proto se nejeví jako účelné, aby tato společenství byla zatížena povinností podávání daňového přiznání.

Z tohoto důvodu je dosud v zákoně stanoveno, že dotace, úhrady nákladů na správu domu a pozemku od vlastníků jednotek a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu a nebytových prostor nejsou u společenství vlastníků jednotek předmětem daně z příjmů.

Novelou má být dále doplněno – upřesněno, že předmětem daně u společenství vlastníků jednotek není ani plnění z pojistných smluv uzavřených společenstvím vlastníků jednotek na pojištění společných částí domu.

Toto plnění tak je z hlediska daně z příjmů vždy příjmem vlastníků jednotek, a to i v případě, kdy toto plnění společenství zaúčtuje do výnosů.

Dále z obdobného důvodu dochází k rozšíření a přesunu ustanovení § 36 odst. 9 do § 36 odst. 5. Toto ustanovení upravuje zdanění úrokových příjmů z účtu zvláštní sazbou daně pro společenství vlastníků jednotek a některé veřejně prospěšné poplatníky. Dosud tito poplatníci nemuseli podávat daňové přiznání pouze kvůli dani z úroků z běžného účtu, nově by ho nemuseli podávat ani kvůli úrokům z jiných vkladů u bank a záložen (tj. nově již ze všech forem vkladů), neboť tyto instituce jim daň ve výši 19% srazí a odvedou samy.

Snížení základu daně u neziskových organizací

Novela tímto bodem upravuje možnosti snížení základu daně pro veřejně prospěšné poplatníky.

Dosud mohli tito poplatníci snížení základu daně využít pouze tehdy, jestliže prostředky získané touto úsporou využili v následujících 3 zdaňovacích obdobích ke krytí nákladů v činnostech, z nichž příjmy nejsou předmětem daně, což znamená zejména v nepodnikatelských činnostech, v nichž dosáhli ztráty.

Nově by prostředky z této úspory mohly být využity obecně ke krytí nákladů prováděných nepodnikatelských činností, tj. již nikoli pouze ztrátových.

Prostředky získané touto úsporou však budou moci být využity pouze v následujícím zdaňovacím období a nikoli třech obdobích.

FKSP a jiné fondy u veřejně prospěšných poplatníků

Tato věcná změna se týká pouze veřejně prospěšných poplatníků a vysokých škol, které tvoří fond kulturních a sociálních potřeb a další fondy dle speciálních zákonů či vyhlášek. Dosud byla v zákoně o daních z příjmů pro daňovou uznatelnost těchto nákladů stanovena fixní hranice pro příděly do těchto fondů ve výši 1% z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady.

Nově se bude výše těchto daňově uznatelných nákladů odvíjet přímo od hranice stanovené příslušnou vyhláškou (č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb), která aktuálně stanovuje hranici 1,5 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady a pro rok 2017 je navrhována ve výši 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady.

Likvidace stavby v souvislosti s novou výstavbou

Do tohoto ustanovení, které definuje vstupní cenu hmotného majetku, je doplněno, že součástí vstupní ceny nového stavebního díla je zůstatková cena likvidovaného stavebního díla.

Uvedené doplnění napravuje stávající situaci, kdy danou problematiku zákon přímo neřešil, a proto do vstupní ceny nové stavby vstupovala účetní a nikoli daňová zůstatková cena likvidované stavby.

Bude-li docházet pouze k částečné likvidaci původní stavby, bude do ocenění nové stavby vstupovat jen ta část daňové zůstatkové ceny týkající se zlikvidované části původní stavby.

Bude-li část původní stavby, která je likvidována, sloužit nadále samostatně, bude pokračováno v jejím odpisování ze snížené vstupní či zůstatkové ceny.

Srážková daň a podíly na zisku

V navržené novelizaci tohoto ustanovení dochází k potvrzení toho, že na každou vyplacenou zálohu na příjem, ze kterého je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby, či doplatek do celkového plnění pohlíží jako na samostatný příjem.

Toto se týká zejména splnění podmínek pro osvobození podílů na zisku (§ 19 odst. 1 písm. ze) a zi)), kdy se podmínky hodnotí samostatně jak pro vyplacenou zálohu, tak pro následný doplatek podílu na zisku.

Pokud je např. poplatníkovi, který není mateřskou společností, vyplacena záloha na podíl na zisku a následně se před vypořádáním této zálohy na podíl na zisku mateřskou společností stane, nedojde dodatečně k osvobození původně vyplacené zálohy na podíl na zisku.

Novela dále nově upravuje i postup v případě vrácení vyplacené zálohy na podíl na zisku tehdy, kdy došlo k převodu podílu na obchodní korporaci.

Jelikož povinnost vrácení zálohy na podíl na zisku (např. z důvodu nedosažení předpokládaného zisku) vzniká novému vlastníkovi obchodního podílu, vzniká tomuto novému vlastníkovi obchodního podílu i právo na vrácení „neoprávněně“ sražené daně.

Dále zde dochází k „prodloužení“ lhůty, během které může poplatník požádat plátce o vysvětlení pochybností ke správnosti sražené srážkové daně.

Stávající subjektivní lhůta je 60 dní ode dne, kdy se poplatník o výši sražené daně dozvěděl, nově má být stanovena i objektivní lhůta v délce 2 let ode dne sražení daně, přičemž následná 60 denní lhůta má být zachována.

Toto ustanovení je podstatné zejména pro zahraniční subjekty, kdy se stávající lhůta ukazuje jako příliš krátká v případě, kdy je třeba např. dokládat další dokumenty (oprávnění k nižší sazbě daně dle domicilu, ...). Toto by mělo platit pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, která bude sražena od 1. ledna 2017.

Lze předpokládat, že v rámci legislativního procesu dojde u novely ještě k určitým dílčím změnám. O vývoji novely Vás proto budeme průběžně informovat. V případě jakýchkoliv dotazů k tématu nás neváhejte kontaktovat.

Zpracoval: Ing. Ondřej Semecký

Autor: Tomáš Plešingr