Novela zákona o daních z příjmů - 2. část

Publikováno:
22. září 2016
Autor:
  • Tomáš Plešingr
Obor:

V srpnu vláda předložila do poslanecké sněmovny návrh zákona, kterým se mění zásadně některé daňové zákony (rozeslán jako sněmovní tisk č. 873/0). K projednání návrhu mělo dojít ve 37. týdnu, ale zatím k němu nedošlo. Účinnost je plánována od 1. ledna 2017 s tím, že vybraná ustanovení by se aplikovala již pro zdaňovací období roku 2016.

Shrnuli jsme pro Vás nejpodstatnější změny týkající se zákona o daních z příjmů. Vzhledem k rozsáhlosti navrhovaných změn v tomto čísle přinášíme 2. část změn z oblasti daně z příjmů fyzických osob. V dalších vydáních budeme pokračovat daní z příjmů právnických osob a společnými ustanoveními.

Benefity pro rodinné příslušníky zaměstnanců

Novela upřesňuje, že plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) a e) zákona o daních z příjmů poskytnuté zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance (jde o zaměstnanecké benefity osvobozené od daně jako příspěvek na rekreaci, sportovní akce, apod.), jsou příjmem zaměstnance. To zabrání úvahám o zdaňování těchto příjmů u rodinných příslušníků.

Rozšíření definice pro osvobozená nepeněžní plnění ve formě použití zdravotnických zařízení

V tomto bodu se jedná o rozšíření definice zdravotnických zařízení, jejichž použití formou nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, je pro zaměstnance příjmem osvobozeným od daně.

Navržená úprava rozšiřuje osvobození těchto příjmů tak, že osvobozeno bude nově pořízení zboží a služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení a pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis.

Dle důvodové zprávy k navržené novele bude nové definici vyhovovat i např. úhrada rehabilitace, vitaminových doplňků, či nákupu brýlí na lékařský předpis v optice.

Výplata částečného odbytného z doplňkového penzijního spoření

Doplňkové penzijní spoření již není věkově omezeno a dle zákona o doplňkovém penzijním spoření, bylo v této souvislosti zavedeno tzv. částečné odbytné. Jedná se o částečný jednorázový výběr prostředků na žádost účastníka spoření, při splnění zákonem daných podmínek.

Změny v případě částečného odbytného se týkají jednak zaměstnanců, kterým na spoření přispívá zaměstnavatel, jednak všech fyzických osob, které uplatňují odečet příspěvků od základu daně.

U zaměstnance jsou od daně z příjmů osvobozeny určité příspěvky zaměstnavatele na jeho doplňkové penzijní spoření. Dojde-li k výplatě částečného odbytného, tj. nebude-li naplněn záměr spoření na důchod, má dojít i k zániku osvobození  dle předmětného zákonného ustanovení, a to jak co se týče budoucích příspěvků zaměstnavatele, tak i příspěvků zaměstnavatele vyplacených v předchozích deseti letech. Zaměstnanci tedy v roce výplaty vznikne povinnost zdanění těchto příspěvků, pročež bude muset podat daňové přiznání.

Co se týče uplatněných odečtů, v případě výplaty částečného odbytného z doplňkového penzijního spoření, bude dle novely třeba „dodanit“ i tyto dříve uplatněné odečty od základu daně poplatníka. O odečty uplatněné v předchozích 10-ti letech bude zvýšen dílčí základ daně z ostatních příjmů.

Uvedená ustanovení jsou de facto obdobná, jaká byla aplikována již dříve v případě změn u životního pojištění.

Slevy na invaliditu a ZTP/P

Počátek přiznání předmětných slev se nyní váže k okamžiku, kdy začal být příslušný invalidní důchod vyplácen. Nově má být sleva přiznána již od data přiznání invalidního důchodu.

Obdobně má být upraven i okamžik přiznání slevy na držitele průkazu ZTP/P. Nově by to tak mělo být datum, kdy byl průkaz ZTP/P přiznán a nikoli vydán, jako v dosavadním znění zákona.

Navrhovaná změna by měla odstranit nespravedlivý postup u osob, kterým byl přiznán invalidní důchod či průkaz ZTP/P ke stejnému datu, ale z různých důvodů byl důchod vyplácen, či průkaz vydán k jinému datu.

Uvedené platí pro veškeré předmětné slevy. 

Sleva na školkovné

Zde dochází pouze k upřesnění v tom smyslu, že sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení se má vztahovat na výdaje poplatníkem vynaložené na dané období a nikoli v daném období, avšak původní text v praxi vyvolával podstatnou nejistotu.

Nově by tedy mělo být jednoznačné, že pro uplatnění slevy za umístění je rozhodující vynaložení výdajů, které se vztahují k faktickému umístění dítěte v daném zdaňovacím období, a to bez ohledu na okamžik jejich samotné úhrady.

Uplatňování slev na dani a nezdanitelných částek u zaměstnanců

S rozvojem elektronické komunikace souvisí i navrhované rozšíření možností „podpisu“ prohlášení zaměstnance u plátce daně. Nově může být prohlášení podepsáno nejen písemně, ale i elektronicky, pokud bude jednoznačně prokazatelné, že byl tento projev učiněn daným zaměstnancem, tj. např. formou elektronického podpisu nebo prohlášení prostřednictvím interního informačního systému zaměstnavatele.

Dochází také ke změnám v textaci prohlášení a prokazování rozhodných údajů, které vyplývají z ostatních bodů popsaných v této informaci (podmínky poskytování daňového zvýhodnění na děti, ZTP/P, školkovné, doplňkové penzijní spoření, atd.).

Daňové zvýhodnění na dítě a daňový bonus

Stejně jako v uplynulých letech by mělo dojít ke zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované děti.

Na první dítě má zvýhodnění zůstat ve výši 13.404,- Kč za rok. Na druhé se má zvýšit na 19.404,- Kč a na třetí a každé další dítě na 24.204,- Kč.

Maximální výše daňového bonusu, se nemění a zůstává ve výši 60.300,- Kč za rok.

Dále by zde mělo dojít ke zpřesnění v tom smyslu, že do součtu dětí v domácnosti se budou zahrnovat jen ty děti, které vyživuje dotyčný poplatník. Toto novelizované ustanovení se použije u domácností, kdy daňové zvýhodnění využívá více poplatníků a kde se tedy posuzují vyživované děti v rámci jedné společně hospodařící domácnosti sice společně, ale u každého poplatníka se tento postup aplikuje odděleně. Důvodová zpráva uvádí příklad druha, u něhož se dohromady posuzují jen děti, které má s družkou, a jeho vlastní děti, nikoliv však děti, které má družka z dřívějšího vztahu.

V případě uplatnění bonusu sice zůstává podmínka mít příjmy alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, avšak dochází k podstatné změně v posuzování příjmů, které se do této hranice započítávají. Nově, by šlo pouze o příjmy ze závislé činnosti a samostatné činnosti, tedy již nikoli o příjmy z pronájmu a kapitálového majetku.

Důvodem by mělo být zamezení „umělého navyšování“ nově vyloučených příjmů, kdy účelem bylo získání daňového bonusu bez adekvátního zvýšení daňové povinnosti a odvodů pojistného.

Daňové přiznání podávané osobou spravující pozůstalost

V přiznání, které je podáváno za zemřelého poplatníka za období ode dne smrti do skončení řízení o pozůstalosti, dochází k rozšíření možností snížení základu daně.

Dosud šlo v tomto případě uplatnit pouze dříve vzniklou daňovou ztrátu, nově půjde uplatnit i odpočet na podporu odborného vzdělávání a odpočet na podporu výzkumu a vývoje a dále i slevy na zaměstnance se zdravotním postižením.

Dále zde dochází k vyjasnění vztahu mezi přiznáním podaným v insolvenčním řízení a přiznáním podaném za zemřelého poplatníka který byl v insolvenčním řízení do dne jeho úmrtí.

Daň z prvního z těchto přiznání se bude považovat za zálohu na daň uvedenou v druhém z těchto přiznání.

Lze předpokládat, že v rámci legislativního procesu dojde u novely ještě k určitým dílčím změnám. O vývoji novely Vás proto budeme průběžně informovat. V případě jakýchkoliv dotazů k tématu nás neváhejte kontaktovat.

Zpracoval: Ondřej Semecký

Autor: Tomáš Plešingr