Nové pokyny Ministerstva financí k převodním cenám mezi spojenými osobami

Publikováno:
3. březen 2011
Autor:
  • Fučík & partneři
Obor:

Převodní ceny jsou cenami, za které by se měly prodávat výrobky a služby v rámci transakcí mezi spřízněnými osobami, kde tyto transakce často překračují hranice České republiky. K nejčastějším transakcím, uskutečněným mezi spojenými osobami, patří prodej zboží v rámci koncernu, převody majetku, licenční poplatky, půjčky v rámci koncernu, poskytování administrativních, manažerských, IT a obdobných služeb apod. Při stanovení výše těchto převodních cen je nutné dodržet tzv. princip tržního odstupu, tj. transakci mezi spojenými osobami provést za takových podmínek, za jakých by byla provedena mezi nezávislými stranami, např. aby nedošlo k prodeji pod cenou nebo naopak k nákupu za cenu neobvykle vyšší a tím, v obou případech, i ke snížení základu daně z příjmů. V České republice je problematika převodních cen řešena v § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP), který říká, že „liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl“.  Na mezinárodní úrovni je tato problematika řešena v rámci příslušných smluv o zamezení dvojího zdanění a ve Směrnici OECD o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy (dále jen Směrnice). Pravidla uvedená v této směrnici byla implementována do českého právního řádu prostřednictvím pokynů vydaných ministerstvem financí. K 1.1.2011byly původní pokyny nahrazeny pokyny novými:  

  • Pokyn D-332 popisující základní metody tvorby převodních cen mezi sdruženými podniky nahrazuje původní pokyn D-258,
  • Pokyn D-333 stanovující postup pro závazné posouzení způsobu stanovení převodních cen, nahrazuje původní pokyn D-292,
  • Pokyn D-334 upřesňující rozsah dokumentace ke způsobu tvorby převodních cen, nahrazuje původní pokyn D-293.

Nové pokyny by měly upřesnit postup při sjednávání převodních cen v rámci koncernu, aby se poplatníci nedostali do sporu s daňovými správami. Všechny pokyny také již odkazují na příslušná ustanovení nového daňového řádu účinného rovněž od 1. 1. 2011.

Pokyn D-332nahrazuje dosavadní pokyn D-258 z roku 2004 a byl vydán za účelem sjednocení a usnadnění postupů při oceňování převodů zboží a služeb mezi spojenými osobami a to jak ze strany daňové správy, tak ze strany daňových subjektů. Pokyn je zpracován s ohledem na stávající českou legislativu a platné mezinárodní smlouvy a zabývá se zejména uplatněním základních principů při správě daní pro oblast převodních cen v podmínkách České republiky. Pokyn mimo jiné popisuje i metody pro zjištění převodních cen. V souladu s novým zněním Směrnice, která byla revidována v červenci roku 2010, nový pokyn při výběru metody upouští od striktně daného pořadí použití metod a zavádí pravidlo výběru nejvhodnější metody. Do vydání nového znění Směrnice platilo, že při ocenění transakce mezi spojenými osobami muselo být nejprve zvažováno použití tradičních metod ocenění, např. přímé srovnání cen, tj. jakou cenu si společnost účtuje za dodání konkrétního zboží konečnému zákazníkovi - nespojené osobě. V praxi však často docházelo k tomu, že společnost daný produkt nespojeným osobám vůbec nedodávala a nebylo tedy s čím porovnávat. Problémy byly i s porovnáním cen, za které jsou tyto produkty prodávány ostatními (nespojenými) výrobci na trhu, neboť některé produkty není možné porovnat vzhledem k jejich specifickým vlastnostem. Vzhledem k těmto problémům došlo ke zmírnění pravidel výběru vhodné metody, a pokud je to vzhledem k okolnostem daného obchodního případu nejvhodnější, je možné pro zjištění převodních cen použít i ziskové metody (např. porovnání hrubých marží). Dříve bylo možné ziskové metody použít až v poslední řadě. Součástí pokynu je příloha s názornými příklady a přehledem smluv o zamezení dvojího zdanění obsahujících článek „sdružené podniky“. Oproti předchozímu znění pokyn vypouští podrobný výklad k obsahu dokumentace k převodním cenám, neboť rozsah dokumentace je upraven v samostatném pokynu D-334.

Pokyn D-333nahrazující dosavadní pokyn D-292 z roku 2008 vymezuje pro jaké vztahy a transakce je možné závazné posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami využít a upřesňuje informace k náležitostem žádosti o závazné posouzení a postupu při vydávání tohoto závazného posouzení podle § 38nc ZDP. Přístup k závaznému posouzení se podle nového pokynu v zásadě nemění. Podání žádosti i nadále podléhá správnímu poplatku ve výši 10 000 Kč.

Pokyn D-334nahrazuje původní pokyn D-293 z roku 2005 a obsahuje doporučení Ministerstva financí ohledně rozsahu dokumentace k tvorbě převodních cen mezi spojenými osobami. Na jeho základě jsou společnosti jako již v minulosti povinny evidovat informace o podnicích ve skupině, o obchodním vztahu a jednotlivých závislých transakcích, informace o způsobu tvorby převodních cen atd. V novém pokynu nedošlo k zásadním změnám.

Oblast správného nastavení převodních cen mezi spojenými osobami, obzvláště pak u mezinárodně propojených společností, se v současné době začíná těšit zvýšenému zájmu finančních úřadů. Naší pozornosti by neměl uniknout ani fakt, že od 1. 1. 2011 vzniklo Generální finanční ředitelství a od roku 2012 by měl vzniknout Specializovaný finanční úřad s celostátní působností zabývající se mimo jiné komplikovanější daňovou kontrolou vybraných daňových subjektů s ročním obratem nad 2 mld. Kč. Převodním cenám bude tedy věnována zvýšená pozornost i v budoucnu. Závěrem bychom chtěli připomenout, že při případné daňové kontroleležídůkazní břemeno na straně poplatníka, a protonám nezbývá než doporučit věnovat zvýšenou pozornost správnému nastavení systému převodních cen a evidenci způsobu jejich stanovení. V případě Vašeho zájmu o tuto problematiku jsme Vám připraveni pomoci.

Autor: Fučík & partneři