Nová evidence skutečných vlastníků

Publikováno:
9. září 2016
Autor:
  • Jan Tahal

Jak jsme již v minulých číslech newsletteru informovali, s účinností nového Občanského zákoníku (v návaznosti na ustanovení § 120 a § 121, která obecně upravují veřejné rejstříky) byl přijat zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob („zákon o veřejných rejstřících“). Základní zásadou je to, že má dojít ke sjednocení většího počtu rejstříků do jednoho. Jde zejména o spolkový rejstřík (spolky), nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností. Jako doposud je k jejich vedení ustanoven příslušný krajský soud.

V současné době se nachází v poslanecké sněmovně novela zákona o veřejných rejstřících, která má být zavedena v rámci balíčku změn na podkladě tzv. AML Směrnice (Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu). Novela by měla být poslaneckou sněmovnou dále projednána během září. Dle této novely by se nově měly do rejstříku zapisovat informace o skutečném majiteli právnických osob a  svěřenských fondů. Aby celá záležitost nebyla až příliš jednoduchá, definice skutečného majitele je obsažena v novele zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Skutečným majitelem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti. Zákon přímo předjímá, že za skutečného majitele může být u obchodní korporace považován i člen jejího statutárního orgánu, pokud se nepodaří skutečného majitele určit jinak. Tato právní fikce by měla podle tvůrců zákona nastat až po vyčerpání všech dostupných prostředků. Otázkou je, jak bude toto posuzováno v praxi a zda nebude tato možnost „nadužívána“. U nadace, ústavu, nadačního fondu, svěřenského fondu apod. za skutečného majitele může být považována fyzická osoba nebo skutečný majitel právnické osoby, která je v postavení zakladatele, svěřenského správce, obmyšleného a dalších osob.

Návrh na zápis údajů o svém skutečném majiteli bude mít povinnost podat nejčastěji sama zapisovaná osoba, tj. např. právnická osoba, svěřenský fond apod. Tato osoba má povinnost vést a průběžně zaznamenávat aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele či jiného odůvodnění, proč je tato osoba považována za skutečného majitele. Tato osoba by rovněž měla nést odpovědnost za to, aby byl údaj o jejím skutečném majiteli zapsán v evidenci. Skutečnému majiteli nejsou ve vztahu k novele ukládány žádné povinnosti. Návrh na zápis údajů o skutečném majiteli musí být učiněn bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti. Co se myslí touto skutečností zákon dále nespecifikuje a ani v rámci přechodných ustanovení neřeší, do kdy by měly být zveřejněny údaje o stávajících skutečných majitelích.

Evidence skutečných majitelů nebude veřejným rejstříkem, i když by kvůli omezení administrativních nákladů měla být zřízena a vedena v rámci stávající platformy. Informace o skutečném vlastnictví by měly být k dispozici pouze vybraným subjektům, a to např.:

  1. soudu pro účely soudního řízení,
  2. orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení,
  3. správci daně,
  4. Finančnímu analytickému úřadu,
  5. České národní bance a dalším.

O skutečném majiteli se budou zapisovat následující údaje:

  • státní příslušnost a
  • jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu,
  • datum narození a rodné číslo, bylo-li mu přiděleno,
  • údaj o:
    • podílu na rozdělovaných prostředcích (je-li považován za skutečného majitele díky těmto příjmům)
    • podílu na hlasovacích právech (je-li považován za skutečného majitele díky přímé účasti ve společnosti)
    • jiné skutečnosti (je-li považován za skutečného majitele kvůli jiným důvodům).

Spolu s návrhem na zápis údajů o skutečném majiteli by měly být podány dokumenty tyto údaje dokládající. Novela však již neuvádí, o jaké dokumenty konkrétně by se mělo jednat, a tak lze v této oblasti očekávat četné problémy. 

Novela zákona o veřejných rejstřících také určuje lhůty, ve kterých mají být informace do rejstříku zapsány. Je zde například uvedena lhůta pěti pracovních dnů, ve které musí rejstříkový soud ode dne doručení návrhu na zápis údajů o skutečném majiteli tento zápis do rejstříku provést. Jednotlivé zápisy do rejstříku budou moci kromě rejstříkových soudů provádět i notáři.  Ti by měli zápis do rejstříku provést bez zbytečného odkladu po podání žádosti o zápis.

Účinnost novely zákona o veřejných rejstřících je v současné době plánována na 1. ledna 2018.

V případě dotazů k tomuto tématu jsme k dispozici.

Zpracovali: Ing. Jan Tahal, Ing. Daniela Císařovská

Autor: Jan Tahal