V současné chvíli prochází poslaneckou sněmovnou několik novel zákonů, které, pokud budou schváleny, více či méně ovlivní opět podnikatelské prostředí v ČR. Podívejme se na některé připravované změny podrobněji.

Novela zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb.

Datum předpokládané platnosti: od 1. 1. 2012
Současný stav: 1. čtení – projednávání ve výboru pro sociální politiku

Další významnou změnou je rozšíření okruhu osob, které se budou účastnit na nemocenském pojištění. Jedná se o osoby, které kromě své práce na základě pracovněprávního vztahu pro společnost (družstvo), vykonávají i činnost mimo, za kterou jsou odměňováni alespoň 2000 Kč za měsíc. Jedná se o:

• společníci a jednatelé u s.r.o.
• komanditisté komanditních společností
• členové družstev

Tyto osoby jsou v současnosti účastny pouze na důchodovém pojištění. Daný návrh tak vrací stav před rok 2009.

Nově se do osob, které jsou účastny na nemocenském pojištění, zahrnou i následující osoby, pokud jejich příjem přesahující 2000 Kč za měsíc bude předmětem daně z příjmu fyzických osob podle zákona o daních z příjmu:

• členové kolektivních orgánů právnických osob (např. členové představenstva a dozorčích rad u a.s.)
• likvidátoři
• prokuristé

Poslední skupinou nově nemocensky pojištěných osob mají být vedoucí organizačních složek zahraničních právnických osob, jejichž místo výkonu práce je trvale v ČR.

V návrhu je také úprava u zaměstnání, které jsou kratší než 15 dnů. Zde docházelo ke zneužívání ze strany zaměstnavatelů, kteří uzavírali v rámci jednoho měsíce více právních vztahů, u nichž částka jednotlivě nepřesahovala 2000 Kč. V návrhu je nyní upraveno, že v případě více příjmů u zaměstnance, jejichž součet přesáhne 2000 Kč v kalendářním měsíci, bude zaměstnanec účasten na nemocenském pojištění.

U přestupků zaměstnanců dochází ke zpřesnění sankcí za porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance. Dále se zavádí nový přestupek, který postihuje nepředání neschopenky neprodleně zaměstnavateli pod pokutou 20000 Kč.

U výpočtu dávek se rozšiřuje okruh vyloučené doby o kalendářní dny neplaceného volna poskytnutého zaměstnanci. Toto opatření řeší situace, ke kterým docházelo v případě čerpání neplaceného volna po rodičovské dovolené.  Dále se také nastavuje způsob výpočtu dávky v případě, kdy sociální správa nemůže získat podklady od zaměstnavatele pro výpočet dávky. V tomto případě by měla sloužit jako základ částka minimální měsíční mzdy.

V situaci, kdy na základě jednoho pojistného dojde k souběhu více dávek (např. výplata nemocenských dávek a ošetřovného), novela stanovuje pořadí dávek tak, že jako přednostní jsou vypláceny výplaty nemocenského i náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti před výplatou ošetřovného.

U organizační složky zahraniční právnické osoby je nově upravena povinnost plnit úkoly zaměstnavatele v rámci nemocenského pojištění u osob, které jsou u ní činní a které mají místo výkonu práce trvale v ČR. Zjednodušuje se také administrativa při výpočtu náhrady za ztrátu výdělku z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.  Dle návrhu by již nebylo nutné žádat o souhlas zaměstnance s poskytnutím údajů. Sociální správa by tak mohla poskytnout všechny nutné údaje bez zbytečného prodlení pouze na žádost zaměstnavatele.

Zákon 220/2011, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění

Datum předpokládané platnosti: od  30. září 2011 (některá ustanovení od 1. 1. 2012)
Současný stav: schváleno

Tzv. malá důchodová reforma upravuje hlavně redukční hranice pro výpočet důchodů a prodlužuje věk pro odchod do starobního důchodu.   Hlavní změnou je vazba redukčních hranic a tím i základní výměry důchodu na výši průměrné mzdy v národním hospodářství.  První redukční hranice je nastavena na 44% z průměrné mzdy a příjmy do tohoto limitu pro výpočet důchodu se zahrnují v plné výši. Druhá redukční hranice se zvýšila na 400% průměrné mzdy, ale příjmy se zahrnují pouze do výše 26%. K příjmům přesahujícím hranici 400% se již nepřihlíží.

Na dobu mezi 30. 9. 2011 až 31. 12. 2014 je nastaveno přechodné období, ve kterém se budou postupně upravovat procentní sazby, které se použijí pro zápočet. Od 1. 1. 2015 bude výpočet nastaven tak, jak je uvedeno výše.

V souvislosti s výpočtem důchodů se také mění doba rozhodného období ze současných 25 (resp. 30) let na celoživotní období. Toto období se začne počítat od roku, který bezprostředně následuje po roce, v němž pojištěnec dosáhl 18 let věku a končí rokem, který předchází roku přiznání důchodu.

Asi nejvíce kritizovanou částí byla úprava odchodu věku do důchodu. Nově tedy platí, že u pojištěnců, kteří se narodili po roce 1977, se k věku 67 let přičte počet měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození a rokem 1977. Na základě toho se tedy pojištěnci, narození v letošním roce mohou těšit, že do důchodu půjdou v cca 72,5 letech.

Novela zákona č. 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění

Datum  platnosti: od  1.1.2012
Současný stav:  schváleno

Novela nepřináší v podstatě žádné zásadní změny v oblasti veřejného zdravotního pojištění. Její hlavní část tvoří opatření, která mají za cíl upravit dosavadní stanovování cen a úhradu léčiv. Hlavním nástrojem by měla být tzv. elektronická aukce pracující na základě nejnižších cen u léků se shodnou účinnou látkou.

Pro občany je zajímavější zavedení definice nároku pacienta a jeho legální spoluúčasti na hrazení zdravotní péče. Základem definice by se měl stát stávající rozsah péče, který bude stále občanovi zaručen. K němu pak bude možnost přidat náročnější varianty péče, na nichž se bude již finančně spolupodílet. Daná úhrada bude ve výši rozdílu mezi cenou náročnější varianty a úhradou zdravotní pojišťovny.

Novela dále zvyšuje částku regulačního poplatku, který pacient hradí za jeden den hospitalizace na 100 Kč.