Nejčastější zjištění při auditu

Publikováno:
24. duben 2013
Autor:
  • Klára Honzíková

Sezóna účetních závěrek a jejich auditů je v plném proudu, proto bychom se s Vámi rádi podělili o nejčastější nedostatky, které při auditu účetních závěrek zjišťujeme. V některých případech může jít o nedostatky závažné, s vlivem na auditorský výrok, v jiných případech se jedná o méně závažné skutečnosti, o kterých informujeme v dopisech adresovaných vedení společnosti.

Transakce mezi spojenými osobami

Mnoho společností je součástí větší, často mezinárodní skupiny a provádí různé transakce s ostatními podniky v této skupině. Nejčastěji se jedná vnitroskupinové poskytování služeb (účetní, poradenské apod.), prodej výrobků a zboží nebo poskytování půjček. Pokud společnost takové transakce s podniky ve skupině uskutečňuje, má zákonnou povinnost prokázat a uspokojivě doložit, že tyto transakce probíhají za cenu obvyklou, sjednanou v souladu s principem tržního odstupu, tj. cenu, která by byla realizována při stejné nebo obdobné transakci se subjektem mimo skupinu.

Typický je příklad úročení přijatých a poskytnutých půjček. Společnost si půjčí od bankovního ústavu např. za úrokovou sazbu 5% p.a., ale sama poskytne půjčku za úrokovou sazbu 2% p.a. K doložení „obvyklosti“ cen slouží např. dokumentace k tvorbě převodních cen mezi spojenými osobami, zpracovaná v rozsahu a v souladu s pokynem Ministerstva financí D-332, platným od 1.1.2011.

Pokud při kontrole ze strany finančního úřadu nebude společnost schopna uspokojivě doložit, že transakce se spojenými osobami probíhají za obvyklých cen, nebo v případě zjištění, že transakce za obvyklých cen neprobíhají, může správce daně zvýšit základ daně o zjištěný rozdíl.

Vnitropodnikové účetní směrnice

Dalším nedostatkem, se kterým se při auditech často setkáváme, jsou chybějící nebo nedostatečně vypracované či zastaralé vnitropodnikové účetní směrnice (dále jen „účetní směrnice“).  Přestože jejich tvorbu neukládá žádný zákon či jiný předpis, v některých případech se vydání takového vnitřního dokumentu předpokládá. V právních předpisech jsou často určena pouze obecná pravidla a účetní jednotka by si měla ve svých účetních směrnicích tato pravidla přizpůsobit na konkrétní podmínky. Účetní směrnice jsou tak stanovením pravidel, podmínek, organizace, povinností, odpovědnosti a pravomocí v určité oblasti, kterou daná směrnice upravuje.

Účetní směrnice umožňují mimo jiné udržení konzistentnosti při řešení účetních případů a to i v případě změny účetní, účetního software apod. Tato konzistentnost poté zajišťuje srovnatelnost údajů v jednotlivých účetních obdobích pro různé analýzy. Příkladem pouze zmíníme směrnici k majetku se stanovením principů pro zahájení odepisování, stanovení účetních odpisových plánů, hodnoty, od níž je majetek zařazován do aktiv nebo účtován přímo do nákladů apod. Dále např. směrnice k pohledávkám, v níž by měla být stanovena zejména metodika účetních opravných položek. Neméně důležité jsou směrnice k časovému rozlišení nákladů a výnosů, zásobám apod.

Účetní a daňové odpisy

Při kontrole odpisů dlouhodobého majetku se často setkáváme s tím, že účetní odpisy jsou stanoveny stejně jako daňové. Podívejme se nyní na rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy. Daňové odpisy jsou stanoveny „uměle“ pro účely daní a jsou stanoveny stejně pro všechny druhy majetku v dané odpisové skupině. Daňové odpisy tak odrážejí zejména rychlost, s jakou zákonodárci chtějí podniku umožnit promítnout náklady vynaložené na majetek do daní. Naproti tomu účetní odpisy by měly být v souladu s předmětem účetnictví, tedy poskytováním úplných, průkazných a správných informací. Účetní odpisy by tedy měly být založeny zejména na ekonomické využitelnosti dlouhodobého majetku a jeho ekonomické době životnosti. Tato ekonomická životnost nejen že nemusí být v souladu s dobou odepisování podle zákona o daních z příjmů, ale může se lišit i napříč různými podniky. Při účetním odepisování na základě ekonomické životnosti majetku by se tak nemělo stávat, že společnost používá majetek, který je již plně účetně odepsán.

V případě stanovení účetních odpisů či účetní odpisové doby podle daňových odpisů se tak může stát, že účetní odpisy nebudou odpovídat ekonomické využitelnosti majetku. Tato skutečnost potom ve svém důsledku vede ke zkreslení hospodářského výsledku společnosti. To si můžeme ilustrovat na jednoduchém příkladu:

Společnost A i B mají tržby z prodeje zboží ve výši 1000 a náklady na prodané zboží ve výši 800 ročně. Společnosti pořídily stejný automobil pro rozvoz zboží za 200. Životnost automobilu je u obou společností předpokládána 10let. Společnost A odpisuje účetně stejně, jako daňově, společnost B odpisuje účetně lineárně po dobu předpokládané životnosti. Srovnejme si nyní hospodářské výsledky obou společností v průběhu 10 let.

Společnost A

Rok

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

HV

178

155,5

155,5

155,5

155,5

200

200

200

200

200

Společnost B

Rok

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

HV

 180

180

180

180

180

180

180

180

180

180

Hospodářský výsledek má vliv mimo jiné na vyplácení podílů na zisku či dividend. Jeho zkreslení v důsledku nesprávně nastavených účetních odpisů tak může mít přímý dopad i na vlastníky společnosti.

Zveřejnění účetní závěrky

Dalším nedostatkem, který bychom tu rádi zmínili je zveřejnění, resp. nezveřejnění účetní závěrky. Povinnost zveřejnit účetní závěrku, výroční zprávu a zprávu auditora ve sbírce listin Obchodního rejstříku ukládá společnostem zákon o účetnictví. Vzhledem k tomu, že tomuto tématu jsme se ve Finančním managementu věnovali v minulosti již několikrát, pouze připomeneme, že za nesplnění této povinnosti může být společnosti udělena sankce až do výše 3% aktiv celkem.

Závěrem

V článku jsme samozřejmě neuvedli veškeré nedostatky, se kterými se při auditu setkáváme. V některém z příštích čísel Finančního managementu proto na tento článek navážeme.

Doufáme, že Vám tento článek poslouží jako podklad ke zhodnocení, zda se ve Vaší společnosti nevyskytují některé problémy popsané výše. Společnost Fučík & partneři Vám ráda pomůže ať už se zpracováním dokumentace k tvorbě převodních cen mezi spojenými osobami, s vypracováním vnitropodnikových účetních směrnic nebo s jiným problémem.

Autor: Klára Honzíková