Navrhované změny v posuzování bezúhonnosti členů volených orgánů

Publikováno:
7. březen 2022
Autor:
  • Grant Thornton Czech Republic

V poslanecké sněmovně je momentálně projednáván sněmovní tisk č. 139, který má především za cíl posílit digitalizaci v oblasti obchodních korporací. Navrhuje však také úpravu v oblasti posuzování bezúhonnosti členů volených orgánů obchodních korporací – tedy zejména členů statutárních a dozorčích orgánů.

V současnosti se bezúhonnost voleného člena posuzuje ve smyslu živnostenského zákona – za bezúhonnou se nepovažuje taková osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, který byl spáchán úmyslně a zároveň v souvislosti s podnikáním, anebo předmětem podnikání, který daná osoba plánuje provozovat.  

Navrhovaná novela však doplňuje novou definici bezúhonnosti člena voleného orgánu, a to přímo do zákona o obchodních korporacích („ZOK“). Podle navrhovaného znění ZOK se za bezúhonnou nebude považovat taková osoba, která byla odsouzena za některý z taxativně vyjmenovaných trestných činů (např. zpronevěra, podvod, poškození věřitele nebo daňové trestné činy), to však i v případě, pokud takový trestný čin nebyl spáchán v souvislosti s podnikáním.  Počítat se dokonce bude i odsouzení v zahraničí.

Návrh dále předpokládá zřízení národních neveřejných evidencí osob vyloučených z výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace. Tyto by měly být propojené v rámci EU a orgány členských států by měly mít možnost do nich navzájem nahlížet – což by teoreticky mohlo ve svém důsledku vést k tomu, že soudy již nebudou požadovat doložení výpisů z rejstříku trestů u cizinců zvolených do orgánů obchodních korporací. Je však otázkou, kdy k takovému propojení skutečně dojde. 

Spáchá-li tedy někdo některý ze zákonem stanovených trestných činů, bude propsán do této evidence a rejstříkový soud bude sám schopen si ověřit (ne)způsobilost takové osoby být členem voleného orgánu obchodní korporace.

Legislativní proces budeme nadále sledovat.

Autor: Grant Thornton Czech Republic