Nastal čas podat daňové přiznání k dani z příjmu

Konec března je každoročně spjat s povinností většiny poplatníků podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob za uplynulý kalendářní rok. S účinností zákona -Daňového řádu, který nahradil původní zákon o správě daní a poplatků, se od roku 2011 posunul termín pro podání o jeden den – za rok 2013 na 1.4.2014. Je třeba upozornit, že tento termín je určen pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání bez uložené plné moci daňovému poradci. Poplatníci, kterým daňové přiznání na základě plné moci podává a zpracovává daňový poradce pak podávají přiznání v prodlouženém termínu tj. do 1.7.2014. Případná daňová povinnost je v uvedených termínech i splatná (v tento den musí být platba připsána na účtu správce daně)
Poplatníci, kteří podávají daňová přiznání v řádném termínu již moc času na zpracování daňového přiznání nezbývá. Pokud se tedy poplatník nerozhodne o udělení plné moci daňovému poradci, musí daňové přiznání doručit svému místně příslušnému správci daně nejdéle v úterý 1.4.2014 (stačí tento den podat k poštovní přepravě). Daňové přiznání lze podat i elektronickou cestou (např. prostřednictvím datové schránky či přes aplikaci EPO).

Finanční správa v tomto období vychází vůči poplatníkům vstříc a v rámci rozšířených úředních hodin budou úřady otevřeny každý pracovní den od 24. března do 1. dubna od 8 do 18 hodin.

Daňový řád umožňuje ještě „ochrannou lhůtu" pro pozdní podání daňového přiznání a to pokud pozdní podání nepřesáhne lhůtu více než 5 pracovních dnů.

V opačném případě správce daně uloží pokutu za opožděné tvrzení daně a to platebním výměrem. Tato pokuta se ukládá i v případě, že poplatník ve svém přiznání vykáže daňovou ztrátu nebo z daňového přiznání vyplývá přeplatek na dani (např. zaplacením vyšších záloh). Placení daně má také jasně stanovená pravidla. Jak uvádíme výše, s termínem pro podání daňového přiznání je stanovena i splatnost daně. Pro stanovení úroku z prodlení za pozdní úhradu nedoplatku je stanoven „generální pardon". Úrok z prodlení totiž vzniká až počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti.

Je třeba upozornit, že Daňový řád neumožňuje (kromě níže uvedené výjimky u povoleného posečkání nebo splátkování) zažádat, tak jako za platnosti zákona o správě daní a poplatků, o prominutí příslušenství (pokuty, úroku z prodlení apod.). Proto pokud je daňové přiznání podáno po termínu nebo daň uhrazena později, není možné požádat o zrušení sankce nebo její snížení.

Další možností, jak se lze „vyhnout" příslušenství, je požádat správce daně o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání. Tímto prodloužením lhůty pro podání se samozřejmě posunuje i splatnost daně. Lhůtu lze v případě podání daňového přiznání prodloužit až o 3 měsíce a v případě, že jsou předmětem daně i příjmy ze zahraničí až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Existují i případy, kdy poplatník podá daňové přiznání, ale nemá na úhradu vzniklé daňové povinnosti. V tomto případě je možné požádat správce daně o povolení splátek daně nebo její posečkání. I pokud je splátkování či posečkání povoleno, nezbavuje to povinnosti hradit úrok z prodlení (nicméně je poloviční než u běžného prodlení s placením). V těchto případech existuje výjimka, kdy je možné požádat správce daně o upuštění od předepsání úroku z prodlení za dobu povoleného posečkání či splátek za jasně stanovených podmínek.

Protože s výše uvedenou problematikou týkající se vyřizování žádostí, komunikací se správcem daně apod. máme bohaté zkušenosti, neváhejte se na nás v případě zájmu o konzultaci obrátit.

Bc. Jan Tahal
jan.tahal@fucik.cz