Nálezy z kontrol 12/2010

Publikováno:
14. únor 2011
Autor:
  • Fučík & partneři
Obor:

Vybíráme pro Vás zajímavé závěry z daňových kontrol zveřejněných na serveru MFČR respektive na serveru České daňové správy.

V uvedeném příspěvku poplatník uznal podle interpretací České národní účetní rady a neúčtoval podle českých účetních standardů a to nebylo zpochybněno. Samozřejmě, že rozvahové účtování chyb neznamená, že je možné se vyhnout  zdanění.

Rekonstrukce účetnictví, mimořádný zisk, nerozdělený zisk minulých let
Správce daně zahájil kontrolu na základě podnětu pracovníků analyticko-vyhledávacího referátu, který signalizoval možnost existence polhůtních závazků a existenci nesrovnalostí v účetnictví a účetních výkazů přiložených k daňovému přiznání. Zjištění správce daně vedlo k následnému dodatečnému stanovení daně z níže uvedených důvodů:
Nezdaněný mimořádný zisk
Z účetních rozvah předložených s daňovými přiznáními za rok 2008 a 2009 správce daně zjistil, že daňový subjekt porušil bilanční kontinuitu účetnictví 2008-2009, uvedl výrazně odlišné zůstatky rozvahových účtů k 31.12.2008 v rozvaze za rok 2008 a k 1.1.2009 v rozvaze za rok 2009. Na účtu 428 vykázal daňový subjekt k 31.12.2008 a 1.1.2009 několikamilionový nárůst nerozděleného zisku minulých let.
Správce daně vyzval výzvou daňový subjekt, aby prokázal a doložil, že tento nárůst nerozděleného zisku vznikl ze zisku zdaněného v souladu se zákonem č.586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění (dále ZDP), aby vysvětlil a doložil tento rozdíl a aby dále prokázal, k jakým jednotlivým konkrétním opravám v účetnictví po provedení účetní závěrky 2008 a podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2008 došlo. Vyzval daňový subjekt též k předložení účetních dokladů, na základě kterých byly účetní zápisy o opravách provedeny, uvedení, kdo a kdy tyto opravy provedl, jaký byl původní obsah jednotlivých účetních záznamů a jaký byl jejich nový obsah a doložení dokladů, smluv či jiných průkazných důkazních prostředků, které prokazují, jaké konkrétní skutečnosti byly těmito doklady zaúčtovány.
Ve svém vyjádření k výzvě daňový subjekt podal vysvětlení, že bylo zrekonstruováno účetnictví roků 2005 a 2006, výsledek hospodaření těchto let se výrazně liší od podaných přiznání a zároveň uvedl, že zdaněno nebylo, s poznámkou, že již nemůže být zdaněno, neboť se jedná o promlčené období. Daňový subjekt předložil správci daně pouze účetnictví po tzv. „rekonstrukci“, nepředložil správci daně účetnictví původní ani nijak nedoložil a neprokázal, jaké konkrétní změny vedly k nárůstu nerozděleného zisku v roce 2008, kdy k těmto změnám došlo a jak a kdy se vypořádal s dopadem těchto změn do daňového základu.
Správce daně na základě účetních výkazů přiložených k řádnému daňovému přiznání roku 2008 a k řádnému daňovému přiznání za rok 2009 konstatoval, že daňový subjekt provedl změny v účetnictví do zdaňovacího období roku 2008, ato po účetní uzávěrce za tento rok, neboť jediným zákonným způsobem objektivizace účetnictví je aplikace ustanovení §17 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platné znění (dále jen „zákon o účetnictví“), které stanoví, že nejpozději do okamžiku schválení účetní závěrky, nejpozději však do konce následujícího účetního období, může účetní jednotka pouze z důvodů, že obsah položek účetní závěrky neodpovídá skutečnému stavu, již uzavřené účetní knihy opět otevřít a provést případnou opravu účetních zápisů a sestavit novou účetní závěrku, která se tímto stává účetní závěrkou podle tohoto zákona. Provedení změn v účetnictví v tomto období potvrzuje i daňovým subjektem předložená faktura za provedené účetní práce daňového poradce ze dne 31.12.2009, které daňový subjekt označil jako výdaje „za opravu těch minulých let, za rekonstrukci“.

Opravy minulých období se v případě, že se jedná o částky významné, účtují v souladu s vyhláškou č.500/2002Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví hlava I, §§35 a 36 a účetním standardem č.019, bod 4.7.3. a 3.10.5 na mimořádné výsledkové účty a tyto jsou zdrojem mimořádného hospodářského zisku.

Z předložených výkazů k daňovým přiznáním však vyplývá, že daňový subjekt opravy minulých období v účetním období roku 2008 nezachytil na výsledkových účtech, ale uvedl je pouze přímo změnou na rozvahovém účtu 428 – nerozdělený zisk minulých let. Tímto způsobem se daňový subjekt vyhnul vykázání mimořádného hospodářského výsledku v hospodářském výsledku společnosti za rok 2008, z něhož se vychází při stanovení daňového základu.
Interpretace I – 11 Národní účetní rady - Srovnatelnost informací za běžné a minulé účetní období v účetní závěrce podnikatelům sice doporučuje zachycení změn výsledkových účtů týkajících se minulých období přímo na rozvahové kapitálové účty (nerozdělený zisk minulých let), ovšem pouze z důvodů srovnatelnosti účetních období. Toto doporučení však nemůže vést k zastření a ignorování té skutečnosti, že nárůst nerozděleného zisku na účtu 428 k 31.12.2008 mohl vzniknout prioritně pouze z titulu změn na výsledkových účtech a nemůže zbavit daňový subjekt jeho povinnosti zahrnout mimořádný zisk, který na základě změn na výsledkových účtech vznikl, do daňového základu (§23 odst.1 ZDP).

Daňový subjekt tento mimořádný zisk ve zdaňovacím období do daňového základu nezahrnul, a to ani dodatečně v žádném platně podaném dodatečném daňovém přiznání.

Správce daně zvýšil v souladu s §23, odst.1 daňový základ o 11 milionů Kč.
Daňovému subjektu byla při kontrole rovněž doměřena daň:

  • z tzv. polhůtních závazků

Jednalo se o závazky, které dle výkazů vykazovaly charakter polhůtních závazků (§23, odst.3, a) bod 12 ZDP) a u nichž daňový subjekt ani na výzvu správce daně nedoložil, jakým způsobem zanikly, když po tzv. rekonstrukci již vykazovaly stav 0. Zánik závazků rekonstrukcí účetnictví není titulem, který §23, odst.3, a) bod 12 ZDP uznává jako daňově účinný.

  • z neprokázaných nákladů na opravy

Daňový subjekt zaúčtoval do nákladů jako opravu výdaje na rekonstrukci pronajaté nemovitosti v paušální výši Kč 3 000 000,-- ročně. Dle předložené projektové dokumentace, technických zpráv před a po provedení stavebních prací i z kolaudačního rozhodnutí vyplývá, že se jednalo o takové zásahy do majetku, které mají za následek podstatnou změnu jeho parametrů a užití a jedná se tedy o technické zhodnocení hmotného majetku dle § 33 ZDP.

Celkově z výše uvedených pochybení, správce daně společnosti zvýšil základ daně o cca 53 mil. a dodatečně vyměřil daň ve výši 11 mil. Kč.

Zdroj: Česká daňová správa

Autor: Fučík & partneři