Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených zákoníkem práce. Mzda náleží za práci zaměstnancům podnikatelských subjektů. Zaměstnancům státu, obcí, krajů, státních fondů, školských právnických osob a veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení se za práci v pracovním poměru poskytuje plat.

Zaměstnavatel diferencuje mzdu dle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Princip odměňování za vykonanou práci je společný pro všechny formy základních pracovněprávních vztahů.

Mzda, plat i odměny z dohod jsou podmíněny výkonem práce nikoliv pouhou existencí pracovněprávního vztahu. Současně příslušným ustanovením zákoníku práce je deklarována nepřípustnost výkonu práce v základním pracovněprávním vztahu bez úplaty. Plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci, která nejsou zdůvodněna výkonem práce, nejsou mzdou ani platem ani odměnou z dohod (může jít o náhradu mzdy, odstupné, cestovní náhrady, odměnu za pracovní pohotovost). Například zaměstnavatel, který sjednává na jednorázový pracovní výkon v zahraničí dohodu o provedení práce se studentem, nemůže úhradou cestovních výdajů nahradit odměnu za vykonanou práci.

Minimální mzda

Minimální mzda je nejnižší možná mzda, kterou je povinen zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci za práci. Plní funkci ochrannou, a to jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele, funkci sociální, tzn. že zabezpečuje, aby příjmy neklesly pod sociálně akceptovatelnou úroveň, a funkci ekonomickou, tzn.  chrání proti nekalé soutěži vzniklé výplatou příliš nízkých mezd.

V České republice je minimální mzda stanovena zákonem. Ve stanovených situacích je možné používat nižší sazby – např. v případě poživatele částečného invalidního důchodu nebo pokud se jedná o mladistvého zaměstnance. Pro rok 2012 činí základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu.

Zaručená mzda

Dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí nesmí být odměna za práci nižší, než vládou stanovená zaručená mzda pro konkrétní profesi. Zaměstnavatelé často podceňují rozdílnost pojmů "minimální mzda" a "zaručená mzda". Tyto pojmy jsou totožné pouze při odměňování nejméně kvalifikované, zpravidla pouze pomocné práce. Analogii s minimální mzdou lze spatřovat v tom, že v případě, že mzda zaměstnance nedosáhne příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen poskytnou zaměstnanci doplatek.

Výše zaručené mzdy je odstupňována v podnikatelské sféře v osmi tarifních skupinách, přitom pouze v 1. skupině odpovídá zaručená mzda částce minimální mzdy 8.000 Kč/měsíc, resp. 48,10 Kč/hod. V ostatních skupinách je zaručená mzda vždy vyšší a k dodržení nařízení vlády proto nestačí vyplácet minimální mzdu, nýbrž vždy je třeba prověřit, zda jsou zaměstnancům v příslušné profesi stanoveny mzdy alespoň ve výši zaručené mzdy odpovídající této profesi. V Příloze k tomuto nařízení vlády jsou uvedeny obecné charakteristiky skupin.

Vzhledem k tomu, že v poslední době inspektoráty bezpečnosti práce ukládají značné pokuty za nedodržení zákonem stanovené nejnižší možné úrovně mzdy, je třeba se zaměřit i na tuto oblast odměňování.