Mezinárodní dožádání a práva daňového subjektu

Publikováno:
26. únor 2015
Autor:
  • Petra Vaněčková
Obor:

V rámci mezinárodní spolupráce může správce daně využít jeden z možných nástrojů v boji proti daňovým únikům a to mezinárodní výměnu informací s partnerskými zahraničními daňovými správami. Jednou z forem této spolupráce je i mezinárodní dožádání. Má daňový subjekt v těchto případech právo účasti na takto vedeném dožádání?

Tento článek navazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. ledna 2014, č.j. 1 Afs 73/2011-167.

Na základě ustanovení § 96 odst. 5 Daňového řádu má daňový subjekt právo účastnit se výslechů svědka a klást mu otázky v rámci dokazování svých práv a povinností. Mezinárodní výměna informací slouží správci daně především k systematickému získávání informací týkajících se příjmů daňového subjektu. V rámci této mezinárodní výměny informací dochází ze strany zahraničního správce daně i k výslechu případných svědků. Otázku, zda má daňový subjekt možnost účastnit se výslechu svědka i v případě mezinárodního dožádání řešil Nejvyšší správní soud, který se v této záležitosti musel obrátit na Evropský soudní dvůr, aby mu poskytl určité vodítko.

Evropský soudní dvůr se k této záležitosti vyjádřil v neprospěch daňového subjektu. Ve svém rozsudku ze dne 22. října 2013 ve věci C-276/12 konstatoval, mimo jiné, že daňovému subjektu nelze přiznat právo podílet se na mezinárodním dožádání či výslechu svědka. Nejvyšší správní soud v návaznosti na konstatování Evropského soudního dvora uzavřel, že správce daně dožádaného státu se při své činnosti řídí vlastními činnostmi, nikoliv normami českého práva.

Z rozsudku Nejvyššího správního soudu lze tedy shrnout, že práva a povinnosti daňového subjektu na mezinárodním poli je možné hájit pouze, pokud tak umožňuje příslušná legislativa dožádaného státu.

Nejvyšší správní soud nicméně ve svém rozsudku dále uvedl, že i když daňový subjekt ve své podstatě nemá právo účastnit se přímo výslechu svědka na mezinárodní scéně, nelze mu odepřít možnost dotázat se správce daně na informace, které se týkají mezinárodního dožádání. Na základě názoru Nejvyššího správního soudu by správce daně měl na dotázání daňového subjektu úvést alespoň minimální rozsah informací, jako například jaká mezinárodní dožádání správce daně doposud realizoval, o jakou záležitost se jednalo, jaké byly jeho důvody či zda již byla z dožádaného zahraničního orgánu doručena odpověď.

Pokud bylo ve Vaší společnosti takto zahájeno mezinárodní dožádání, rádi Vám pomůžeme získat informace o průběhu konkrétního dožádání.

Autor: Petra Vaněčková