Máte zveřejněnou účetní závěrku?

Publikováno:
20. listopad 2012
Autor:
  • Milan Pašek

V současné době je nespočet firem, které se zabývají otázkou, zda a jakým způsobem zveřejnit účetní závěrku společnosti. Cílem tohoto článku je podat bližší informace k tomuto tématu.

Na začátku bude uvedena informace k samotné účetní závěrce, dále bude rozebrána oblast proč je nutné tento dokument zveřejňovat a zda účetní jednotce hrozí nějaká sankce za toto nezveřejnění.

Definice účetní závěrky je obsažena v zákoně č. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví (dále jen „ZoÚ“), ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně § 18 říká, že účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji – rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha k účetní závěrce objasňující a vysvětlující údaje v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Součástí účetní závěrky může být také přehled o peněžních tocích (tzv. výkaz cash-flow) a přehled o změnách vlastního kapitálu. Tyto dva dokumenty jsou povinné pouze u akciových společností, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období vykazují hodnotu aktiv celkem více než 40 Mio Kč a hodnotu ročního úhrnu čistého obratu více než 80 Mio Kč. U ostatních obchodních společností je zpracování těchto dokumentů dobrovolné. Účetní závěrku sestavují účetní jednotky buď v plném či zkráceném rozsahu. Zkrácenou podobu účetní závěrky obecně sestavují ty účetní jednotky, které nepodléhají povinnému auditu.

Povinnému auditu podléhají tyto účetní jednotky:

  1. Akciové společnosti, pokud splňují alespoň jedno ze tří níže uvedených kritérií a to ke konci běžného účetního období a účetního období bezprostředně předcházejícího. Kritéria jsou:
  1. Aktiva celkem více než 40 Mio Kč
  2. Roční úhrn čistého obratu více než 80 Mio Kč
  3. Průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50
  1. Ostatní obchodní společnost, pokud splňují alespoň dvě ze tří níže uvedených kritérií a to ke konci běžného účetního období a účetního období bezprostředně předcházejícího. Kritéria jsou:
  1. Aktiva celkem více než 40 Mio Kč
  2. Roční úhrn čistého obratu více než 80 Mio Kč
  3. Průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50

Povinnost a způsob zveřejnění účetní závěrky stanovuje § 21a ZoÚ. Účetní jednotky jsou povinny zveřejnit účetní závěrku a současně také výroční zprávu, pokud mají povinnost k jejímu vypracování. Výroční zprávu jsou povinny sestavit ty účetní jednotky, které jsou povinně auditované. Tato povinnost se týká všech účetních jednotek, které jsou zapsány do obchodního rejstříku. Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena (viz výše – plný versus zkrácený rozsah).

Povinně auditované účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem a to ve lhůtě 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období, a to bez ohledu na to, zda byla účetní závěrka požadovaným způsobem schválena. Současně ale také ZoÚ konstatuje, že účetní jednotky, které mají povinnost ověření auditorem, nesmí zveřejnit informace, které nebyly předtím ověřeny auditorem, způsobem, který by mohl uživatele uvést v omyl, že auditorem ověřeny byly.

Pro společnosti, které nejsou povinně auditované, zákon nestanoví konkrétní lhůtu pro zveřejnění účetní závěrky. Vychází se tak z ustanovení §38k zákona č. 513/1991, obchodní zákoník (dále jen „OZ“), ve znění pozdějších předpisů, který uvádí, že podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku je povinen předložit rejstříkovému soudu zakládané listiny bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti. V praxi je vhodné řídit se termíny, které jsou stanoveny pro auditované společnosti.

Přehled dokumentů, které musí být uloženy ve sbírce listin u příslušného rejstříkového soudu je uveden v § 38i OZ. Mimo jiné sem patří výroční zpráva, účetní závěrka (např. řádná, mimořádná, atd.), společenská smlouva, rozhodnutí o volbě či odvolání členů statutárního orgánů, atd.

Od ledna 2007, po vstupu v účinnost vyhlášky č. 562/2006 Sb., vyhláška, kterou se stanoví způsob převedení listin do elektronické podoby, způsob nakládání s převedenými listinami a obligatorní elektronická podoba listin (vyhláška o digitalizaci obchodního rejstříku), se dokumenty zasílají do sbírky listin pouze v elektronické podobě a to ve formátu PDF. Dle pokynů Ministerstva spravedlnosti České republiky je nutné, aby účetní závěrka byla podepsána statutárním orgánem a byla tvořena jedním PDF souborem; není tedy možné rozdělit jednu listinu do více PDF dokumentů ani slučovat více listin do jednoho PDF dokumentu. Dále je také vhodné, aby PDF listina byla raději vytvořena převodem ze vstupních textových dokumentů (např. z MS Word) než aby byla získána jako grafický obraz. PDF listiny je také možné ověřit zaručeným elektronickým podpisem. Dokumenty lze rejstříkovému soudu zasílat buď elektronickou poštou, nebo prostřednictvím CD nosiče. Celková hodnota dokumentu při použití elektronické pošty je do velikosti 8MB, při větší velikosti dokumentu je nutné využít CD nosič. Povinnost zveřejnění je splněna předáním dokumentů příslušnému rejstříkovému soudu.

Sankce za nezveřejnění

ZoÚ říká ve svém § 37 odst. 1 písm. g), že účetní jednotka se dopustí přestupku v případě, že nezveřejnění účetní závěrku nebo výroční zprávu. Za tento přestupek může být udělena pokuta do výše 3% hodnoty aktiv.

Účetní jednotce rovněž hrozí riziko udělení pořádkové pokuty a to v souladu s § 200 de) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a to v případě neuposlechnutí výzvy soudu, aby mu byly předloženy listiny, které podle zvláštních právních předpisů (např. obchodního zákoníku) náleží do sbírky listin. Tato pokuta může být až do výše 20 tis. Kč. Současně dle ustanovení § 24 odst. 1 a 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, se přestupku dopustí ten, kdo poruší povinnost uložit listinu do Sbírky listin. Za tento přestupek lze uložit pokutu až do výše 50 tis. Kč.

Nesplnění povinností tohoto druhu může být za určitých okolností i trestným činem, neboť § 254 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, definuje nedodržení povinnosti uložit listinu do sbírky listin jako naplnění skutkové podstaty trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Zde je trest stanoven i na možnost odnětí svobody a to v rozsahu jeden až osm let (v závislosti na velikosti škody) či udělení peněžního trestu.

Na základě průzkumu Komory certifikovaných účetních z června 2012 bylo zjištěno, že téměř dvě třetiny firem trvale nezveřejňují účetní závěrky. Dle tohoto výzkumu mají nejhorší morálku firmy z Prahy (cca 70% firem nedodržuje povinnost zveřejnění). Firmy v Brně jsou na tom o něco lépe (cca 64%). Za nejvzornější firmy jsou považovány firmy se sídlem v Ostravě (pouze cca 54% firem nezveřejňuje ÚZ). Z průzkumů dále vyplývá, že za rok 2008 zveřejnilo ÚZ 44% z celkového počtu aktivních společností, za rok 2009 to bylo 47% a za rok 2010 jen 33%. Nejlepší morálka v rámci zveřejňování je u akciových společností a družstev. 

Závěrem bychom Vás chtěli informovat, že dle našich informací a zkušeností se hodnota pokut pohybuje řádově v desítkách tisíc korun. Pokuty jsou udělovány jak ze strany Finančních úřadů, tak i ze strany soudů. V současné době je tato problematika hodně diskutována a to zejména z důvodu, že správci daně, ale i rejstříkové soudy se nyní na tuto oblast čím dál častěji zaměřují a začínají vyvíjet zvýšenou aktivitu, tzn. vyzívat subjekty k nápravě a také k udělování sankcí. Co říci na závěr – „Jste si jistí, že máte všechny účetní závěrky zveřejněné?“

zdroj výzkumu: Komora certifikovaných účetních 

Petra Čechová
petra.cechova@fucik.cz

Autor: Milan Pašek