Manažeři platí větší daně než akcionáři

Průměrná efektivní daňová sazba manažerů v Evropě se pohybuje na úrovni 58%, akcionáři společností pak platí na daních 46% ze svých příjmů. Řídící pracovníci i akcionáři v České republice se umístili na čtvrtém místě s daňovou sazbou 53% u managementu a 39% u akcionářů. Analýzu efektivního daňového zatížení vybraných evropských zemí provedla poradenská společnost Fučík & Partneři ve spolupráci se sítí poradenských společností BKR.

Průzkum byl rozdělen do dvou částí. První z nich se zabývala efektivním zdanění managementu společností, druhá část se zaměřila na zdanění příjmů akcionářů.

V tomto článku se blíže podíváme na výsledky první části průzkumu. Jeho předpokladem bylo vytvoření prototypu manažera: jde o rezidenta vybrané země, jeho průměrný výdělek se pohybuje na úrovni čtyřnásobku průměrné mzdy v daném státu, je zaměstnaný, jeho věk činí 35 let, není ženatý a nemá děti.

Z vybraných zemí jsou na tom nejlépe manažeři na Maltě, Kypru, Lucembursku a Slovensku. V ostatních zemích dosahuje zdanění managementu více než polovinu jejich příjmů. Naopak nejhůře jsou na tom řídící pracovníci v Belgii a Německu. „Tento průzkum ukazuje, že vlády by se měly zamyslet nad efektivitou stávajícího systému míry přerozdělování, protože větší daňové zatížení, po kterém volají někteří evropští politici v důsledku prázdných státních pokladen, již téměř není možné,“ říká Ivan Fučík, z poradenské společnosti Fučík & Partneři.

Do výpočtu celkového daňového zatížení byla zakalkulována osobní důchodová daň placená jednotlivcem, příspěvek na sociální zabezpečení zaměstnance i zaměstnavatele včetně všech ostatních povinných plateb i spotřební daně a clo ve chvíli, kdy svůj příjem utrácí. V souladu s metodikou OECD ale kalkulace nezahrnuje příspěvky na zdravotní pojištění, protože nejsou považovány za daň. Protože efektivní daňová sazba zahrnuje nejen zdanění příjmů, ale i spotřeby, byla pro tyto účely do kalkulace zahrnuta data Eurostatu o efektivní spotřební dani snížená na polovinu. Tento zjednodušující předpoklad vychází z mikroekonomické teorie klesajícího sklonu ke spotřebě.

V případě, že politici své sliby dodrží a daňovou zátěž zvýší, lze dle Ivana Fučíka očekávat větší zájem managementu společností o různé druhy daňových optimalizací, jako jsou např. změny struktury příjmů ze zaměstnaneckých poměrů směrem k pasivním příjmům - podílům na zisku nebo dividendám. Tento způsob optimalizace však není dostupný pro každého.