Majetková přiznání

Publikováno:
21. listopad 2014
Autor:
  • Tomáš Plešingr
Obor:

Vážení čtenáři, rádi bychom Vám tímto článkem představili navrhovaný zákon o majetkovém přiznání, který byl 18. června 2014 předložen skupinou poslanců KSČM poslanecké sněmovně. Návrhem by došlo i k řadě změn v rámci zákona o daních z příjmů. O necelý měsíc později se k návrhu zákona vyjádřila i vláda České republiky a to neutrálním stanoviskem. Argumentaci vlády ČR je věnováno několik posledních odstavců.

Návrh zákona o majetkovém přiznání

Předkládaný zákon obsahoval pouze několik málo paragrafů, jejichž platnost by však měla, dle záměrů předkladatelů, významný vliv na snížení daňových úniků. Dle zákona jsou předmětem úpravy podmínky a postupy při podávání přihlášení a přiznání majetku, dále jejich využití pro účely daně z příjmů fyzických a právnických osob a samozřejmě sankce za porušení povinností tímto zákonem uložených.

Zákon ve svých prvních ustanoveních vymezuje, kdo jsou povinné osoby. Jsou jimi fyzické osoby, které jsou daňovými rezidenty České republiky a jejichž majetek k rozhodnému dni (1. leden 2015) přesáhl hodnotu 10 000 000,- Kč nebo právnické osoby, jejichž majetek k témuž dni přesahoval hodnotu 30 000 000,- Kč. Pokud osoba splnila tyto kritéria k prvnímu dni roku 2015, je nucena podat „Přihlášení majetku“, které musí podat nejpozději do konce dubna 2015. Dosáhne-li osoba požadované výše hodnoty majetku až během roku, považuje se za rozhodný den vždy první den roku následujícího. Je-li majetek ve společném jmění manželů, podává přihlášení vždy ten z manželů, který je v příslušném registru veden jako vlastník (registr vozidel, katastr nemovitostí). Jsou-li oba v příslušném registru vedeni jako vlastníci, mají společnou a nerozdílnou povinnost podat přihlášení majetku.

Do hodnoty přiznávaného majetku povinné osoby se nezahrnují:

  • movité věci osobní spotřeby, obvyklé vybavení domácností, snubní prsten a jiné předměty podobné povahy,
  • movité věci sloužící výhradně pro potřeby zdravotně postižené osoby,
  • peněžní prostředky v hotovosti, jejichž úhrn k rozhodnému dni nepřesáhne 200 000 Kč,
  • pohledávky, jejichž úhrnná hodnota nepřesahuje částku 100 000 Kč,
  • výtvarná díla, která povinná osoba sama vytvořila a
  • majetek získaný děděním.

Pokud má osoba povinnost podat „Přihlášení majetku“, podává od této doby pravidelně přiznání majetku. Poprvé se podává za rok bezprostředně následující po dni rozhodném pro přihlášení majetku a pak vždy po dvou letech. Povinnost podat přiznání je vždy do konce května běžného kalendářního roku, přičemž rozhodující je stav majetku povinné osoby k 1. lednu téhož roku. V přiznání se uvádí pouze přírůstek majetku oproti přihlášení majetku, popřípadě oproti předešlému přiznání majetku. Osoba je povinna nejrůznějšími doklady doložit původ tohoto majetku, který nabyla v průběhu roku, není však povinna jako přílohu přikládat přiznání k dani z příjmů, neboť to si správce daně obstará sám. I majetek, který byl nabyt v průběhu roku a k rozhodnému dni již není majetkem osoby, ať již jej prodala či darovala, je nutné v přiznání uvést. Pro místní příslušnost správce daně se použijí pravidla stanovená daňovým řádem.

Správce daně porovná rozdíl mezi stavem majetku uvedeným v přihlášení majetku, popřípadě v posledním přiznání majetku se stavem majetku, který osoba uvádí v aktuálním přiznání majetku. Pokud je správcem daně zjištěn majetkový přírůstek, který nebyl získán ze zdaněných prostředků, vyměří osobě povinné daň z příjmů. Podle nového ustanovení zákona o daních z příjmů - § 5a – Základ a vyměření daně z příjmů z neprokázaného majetkového prospěchu – je tento příjem samostatným základem daně. V rámci tohoto základu dně nelze uplatnit žádné výdaje spojené s jeho dosažením. Tento samostatný základ daně by byl zdaněn podle nového odstavce § 16 zákona o daních z příjmů a to sazbou daně ve výši 100 %, daň by byla splatná do třiceti dnů ode dne doručení rozhodnutí.

Pokud osoba povinná poruší některou ze zákonem stanovených povinností, může jí správce daně udělit pokutu až do výše 1 000 000 Kč v závislosti na závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. Pokuta se uděluje v případě, kdy osoba povinná poruší svojí přihlašovací povinnost a povinnost podat přiznání, dále v případech, kdy v přihlášení nebo přiznání uvede nepravdivé nebo neúplné údaje.

Stanovisko vlády – neutrální stanovisko

  1. Vláda si je vědoma potřeby řešit problém daňových úniků a přijmout opatření k jejich zamezení, nicméně se nedomnívá, že předložený návrh zákona je toho schopen.
  2. Návrh nepočítá s využitím stávajících systémů, z nichž je možné již dnes získat potřebné informace, např. katastr nemovitostí, registr silničních vozidel atd.
  3. V návrhu zákona není vhodným způsobem vyřešen vztah navrhované právní úpravy k daňovému řádu jako obecnému předpisu upravujícímu správu daní.
  4. Předložený návrh neřeší vztah mezi postupem jím navrhovaným a standardním postupem správce daně.
  5. Daň se sazbou 100 % lze jen stěží považovat za daně, jde ve skutečnosti o zvláštní formu trestu propadnutí majetku, která by mohla být nakonec i přísnější než samotný trest propadnutí majetku, neboť povinná osoba musí uhradit částku, která může být i vyšší než částka obdržená z jeho zpeněžení.
  6. Vláda poukazuje i na nevhodně formulované sankční ustanovení, které je v rozporu s obvyklou legislativní praxí při tvorbě ustanovení upravujících správní trestání.
  7. Návrh rovněž trpí věcnými, právními i legislativně technickým nedostatky, mezi něž lze řadit zejména terminologickou nejednotnost, nesprávné vymezení pojmů a nevhodné a ve výsledku matoucí použití již zavedených pojmů.
  8. Na závěr svého stanoviska vláda uvádí, že se zavázala podniknout nezbytné kroky v oblasti prokazování původu nabytého majetku.

Domníváme se, že na základě výše zmíněných kritik ze strany vlády nemá návrh zákona o majetkovém přiznání šanci uspět, avšak již nyní je v připomínkovém řízení návrh Ministerstva financí zákona o prokazování původu majetku, který si klade obdobný cíl. Jeho účinnost lze očekávat až v roce 2016, pokud bude legislativní vývoj úspěšný. Jeho další osud budeme bedlivě sledovat.

 

Autor: Tomáš Plešingr