Likvidace společností. Praktické zkušenosti z účetnictví a daní

Publikováno:
12. září 2014
Autor:
  • Milan Pašek

V případě, že se společnost rozhodne ukončit svou činnost, jednou z možností je její ukončení s likvidací. Likvidace představuje velmi náročný proces, při kterém je potřebné dodržet všechny povinnosti uložené zákonem. Tento článek nemá za cíl popsat jednotlivé fáze likvidace, ale chtěli bychom se s Vámi podělit o postřehy k účetním závěrkám a souvisejícím daňovým povinnostem v průběhu likvidace.

Před rozhodnutím o zrušení společnosti s likvidací doporučujeme zvážit termín vstupu do likvidace. V závěru roku je například vhodné počkat se vstupem do likvidace až k 1. lednu následujícího roku a ušetřit tak za sestavení jedné účetní závěrky. Časový prostor je vhodné věnovat dořešení účetních zůstatků.

Účetní závěrka ke dni předcházejícímu vstupu do likvidace

První účetní závěrkou, kterou je nutné po rozhodnutí valné hromady o zrušení společnosti sestavit, je závěrka ke dni předcházejícímu vstupu do likvidace.

Pokud tento den není shodný s rozvahovým dnem, jedná se o mimořádnou účetní závěrku s aktuálním obdobím většinou kratším než 12 měsíců. V rámci účetní závěrky je nutné provést příslušné účetní zápisy v souladu s Českým účetním standardem č. 021. Při uzavírání účetních knih se zaúčtují zůstatky těch přechodných účtů aktiv a pasiv (zejména rezerv a opravných položek, dohadných účtů aktivních a pasivních, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období), které prokazatelně nebudou moci být zúčtovány v období likvidace a které vstupem do likvidace ztratí své opodstatnění, a to podle povahy buď na příslušné účty pohledávek nebo závazků nebo na příslušné účty nákladů a výnosů v souladu s příslušnou vyhláškou.

U nestejně dlouhých účetních období je nutné sestavit výkazy tak, aby byla zachována srovnatelnost informací za běžné a minulé období. Podle Interpretace Národní účetní rady I – 11 – Srovnatelnost informací za běžné a minulé účetní období v individuální účetní závěrce podnikatelů se u rozvahy jako srovnávací údaje (pozn. sloupec minulé účet. období) uvedou údaje ze zahajovací rozvahy aktuálního období, srovnávací údaje u ostatních výkazů se neuvádějí. V příloze účetní jednotka uvede důvod nestejně dlouhých období.

Přiznání k daním z příjmů právnických osob za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jejího vstupu do likvidace, je společnost povinna podat do 30 dnů ode dne jejího vstupu do likvidace.
Účetní závěrka ke dni předcházejícímu vstupu do likvidace současně slouží likvidátorovi pro vyhotovení zahajovací rozvahy a soupisu jmění ke dni vstupu společnosti do likvidace, jejichž sestavení je vyžadováno § 199 občanského zákoníku.

Účetní závěrky v průběhu likvidace

Povinnost sestavit účetní závěrku a podat řádné daňové tvrzení společnosti poté trvá každoročně k rozvahovému dni až do skončení likvidace. Termíny pro podání přiznání v průběhu likvidace jsou standardní, tj. nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období nebo do 6 měsíců v případě využití služeb daňového poradce nebo u povinného auditu.

U účetních výkazů k rozvahovému dni v průběhu likvidace je opět nutné zajistit srovnatelnost informací za běžné a účetní období.

Závěrka ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku a závěrka ke dni podání návrhu na výmaz účetní jednotky v likvidaci z obchodního rejstříku

I přesto, že den zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku je možné zvolit, jeho stanovení není jednouché, a proto je vhodné jej pečlivě naplánovat. Datum závisí na uplynutí zákonem daných lhůt (např. uplynutí lhůty pro přihlášení pohledávek po zveřejnění v obchodním věstníku) a také na „vyčištění a neměnnosti" účetnictví. Pro správné zvolení tohoto důležitého data, je nezbytná úzká spolupráce likvidátora a účetní. Ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku sestavuje likvidátor zprávu o průběhu likvidace v souladu s § 205 občanského zákoníku, ve které uvede alespoň, jak bylo s likvidační podstatou naloženo, a popřípadě též návrh na použití likvidačního zůstatku.

Ideální stav pro vyčíslení likvidačního zůstatku a tím i zvolení vhodného data, představuje účetnictví obsahující finanční hotovost jako jediné aktivum společnosti a pasiva společnosti tvořená vlastním kapitálem. Finanční hotovost po odečtení případné srážkové daně představuje likvidační zůstatek. Finanční prostředky na bankovním účtu představují drobnou komplikaci ve formě budoucích výdajů, tj. poplatků spojených s převodem finančních prostředků a poplatků za zrušení bankovního účtu. Naopak vyplacení srážkové daně a likvidačního zůstatku z bankovního účtu může být jednodušší než předání v hotovosti a z pohledu zákona o omezení plateb v hotovosti nerizikové.

Pro nejpřesnější vyčíslení likvidačního zůstatku, kdy společnost má finanční prostředky na bankovním účtu, je vhodné získat informaci o budoucích výdajích za poplatky a ty promítnout do účetní závěrky. Také je nutné zohlednit případné ostatní budoucí závazky a pohledávky, u kterých je jisté, že budou uhrazeny. Tyto položky by měly být spíše výjimkou a ve valné většině případů jim lze předejít zohledněním již v průběhu likvidace nebo posunutím data zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku. Důvod je jednoduchý – u přesného vyčíslení likvidačního zůstatku je účetní závěrka ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku poslední závěrkou, kterou je likvidovaná společnost povinna sestavit. Pouze v případě dodatečných výsledkových operací, je nutné sestavit účetní závěrku a to ke dni podání návrhu na výmaz účetní jednotky v likvidaci z obchodního rejstříku.

Přiznání k daním z příjmů právnických osob za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku, je společnost povinna podat do 15 dnů ode dne zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku. Tuto lhůtu nelze prodloužit. Lhůta 15 dnů je platná od 1.1.2014, v minulosti byla tato lhůta dokonce nulová, což potvrdil závěr Koordinačního výboru 405/26.06.13.

Pokud po dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku vznikne další daňová povinnost, považuje se za daňovou povinnost vzniklou do dne zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku, tj. je nutné podat dodatečné přiznání spolu se závěrkou ke dni podání návrhu na výmaz účetní jednotky v likvidaci z obchodního rejstříku.

Současně s podáním posledního daňového přiznání nastává vhodný okamžik pro podání žádosti o souhlas s výmazem příslušnému finančnímu úřadu. Pouze v případě, že do této doby neuplynula lhůta stanovená pro podání přiznání k rozvahovému dni v průběhu likvidace (tj. žádost je podávána dříve než 31.3. nebo 30.6. u auditovaných společností nebo společností využívajících služeb daňového poradce), finanční úřad nevydá souhlas s výmazem likvidované společnosti z obchodního rejstříku.

K tématu likvidace se vrátíme v některém z dalších čísel.

Mgr. Jitka Pešičková
jitka.pesickova@fucik.cz

Autor: Milan Pašek