Kvalita auditorské činnosti

Publikováno:
14. září 2015
Autor:
  • Milan Pašek

Podobně jako účetní jednotky podléhají povinnému či dobrovolnému ověření účetní závěrky ze strany auditorů, jsou i samotní auditoři prověřováni - kontrolováni, zda plní své zákonem stanovené povinnosti. Tuto kontrolu provádí Komora auditorů ČR.

I v naší společnosti Fučík & partneři, s.r.o. proběhla na přelomu března a dubna 2015 kontrola námi používaných auditorských postupů, procedur a dokumentace s pozitivním výsledkem bez nálezu zásadních nedostatků. Bohužel tato skutečnost nebývá v auditorské profesi vždy pravidlem. Komora auditorů ČR publikovala v roce 2014 nejčastější zásadní nedostatky zjištěné z kontrol jiných auditorů a auditorských společností. Jejich výčet níže Vám zároveň dává příležitost nahlédnout pod pokličku auditorských procesů, které naše společnost musí vykonat, zpracovat, vyhodnotit a klientovi jsou pak prezentovány již jen výsledky auditu.

Zásadní nedostatky zjištěné při kontrolách auditorů

  1. Důkazní informace – chybějící nebo nedostatečná dokumentace prokazující provedenou auditorskou činnost – např. dokumentace o účasti auditora na fyzické inventuře zásob či majetku.
  2. Výběr vzorků – chybějící dokumentace k vybrané metodě výběru vzorků účetních případů a doložení vyhodnocení jejich výsledků a aplikace závěrů na celý základní testovaný soubor.
  3. Odsouhlasení od externích (vnějších) subjektů – neprůkazná dokumentace v případě využití jiné metody pro odsouhlasení než jsou odsouhlasovací dopisy, a dále pak nedostatečné vyhodnocení obdržených odsouhlasujících dopisů.
  4. Reakce na vyhodnocená rizika – neuvedení nebo nedostatečné uvedení způsobu, jakým auditor navrhl a provedl auditorské postupy v reakci na vyhodnocená rizika.
  5. Podvody - nedostatečná dokumentace o způsobu posuzování rizik podvodů a související komunikace s vedením klienta, jeho statutárními orgány a osobami pověřenými řízením.
  6. Aplikace hladiny významnosti – pouze formální stanovení hladiny významnosti, jejíž správné definování je důležité pro vyhodnocení rizika, výběr vzorků, vyhodnocení auditorských postupů a zhodnocení nesprávností.
  7. Dokumentace auditu – chybějící nebo nedostatečné zdokumentování testů věcné správnosti, jedná se např. o vyhodnocení věcné správnosti faktury, tzn. zda byla vystavena a zaúčtována ve správném období, ve správné výši a za poskytnuté plnění k němuž existuje právní titul.
  8. Vyhodnocení nesprávnosti - zjištěné nesprávnosti v rámci auditorských procedur nejsou posouzeny z hlediska možného vlivu na celkové účetní zůstatky.
  9. Podmínky auditních zakázek – chybějící povinné náležitosti smluvního ujednání mezi auditorem a klientem.
  10. Identifikace a vyhodnocení rizik – nedostatečné zdokumentování posouzení vnitřního kontrolního systému, informačního systému účetní jednotky a předávání a získání znalostí/informací o účetní jednotce.
  11. Analytické postupy – auditoři ne vždy dokumentují navržené a následně provedené analytické postupy na konci auditu, které by jim měli pomoci k celkovému auditorskému pohledu.
  12. Písemná prohlášení pro auditora – častým nedostatkem je nesprávné datování daného prohlášení
  13. Právní předpisy – chybějící informace o seznámení se auditora s právními předpisy klienta, kterými je povinen se řídit a související vyhodnocení možných rizik, dopadů.

Co říci na závěr…

Auditor je jako odborník ve své oblasti povinen dodržovat stanovené předpisy a svou činnost provádět s náležitou péčí tak, aby neodporovala legislativě a dobrým mravům. V této souvislosti je nutné, aby si účetní jednotka, u které je prováděna kontrola ze strany auditora, uvědomila, že pokud po ní auditor požaduje předložení jednotlivých podkladů a informací, tak u dobrého auditora se nejedná o jeho marnivost, ale o podklad, na základě kterého se auditor rozhoduje o tom, zda účetní závěrka (potažmo ostatní související dokumenty) podává věrný a poctivý obraz účetnictví či nikoliv. Současně i auditor je povinen dokumentovat celý průběh své auditorské práce, tzn. evidovat veškeré podklady a informace od doby sjednání zakázky, přes plánování a provedení auditu, až po konečné práce, které vedou k vydání výroku auditora.

Kvalitní audit dodá společnosti důvěryhodnost prezentovaných informací navenek a na základě doporučení auditora a identifikace rizikových oblastí možnost učinit opatření uvnitř.

Zpracovala: Petra Čechová
Zdroj: Časopis Auditor

Autor: Milan Pašek