GT News

Daně, účetnictví, právo a nejen to. Všechny klíčové novinky pro váš byznys.

Petr Němec | Martin Hahn | 23. Března 2023

"Krycí" či "prázdné" entity - změny návrhu nové EU směrnice

Sdílet článek:

Počátkem roku 2022 jsme vás informovali o novém návrhu EU směrnice, kterou se stanoví pravidla pro předcházení zneužívání krycích subjektů pro daňové účely a kterou se mění směrnice 2011/16/EU (dále jen „Směrnice“) – článek najdete ZDE.

Účelem tohoto návrhu je, aby entity sídlící v Evropské Unii s minimální či žádnou ekonomickou podstatou (prázdné entity mající za hlavní cíl získání daňového zvýhodnění), nebyly schopny získávat daňové výhody vyplývající z mezinárodních smluv, resp. jiných směrnic EU. V principu jde o uvalení oznamovací povinnosti na tyto entity, resp. povinnosti doložit takové důkazy, které dokáží, že dané společnosti nejsou „prázdné“ pro účely Směrnice.

Dne 17. ledna 2023 bylo vydáno Legislativní usnesení Evropského parlamentu, který navrhuje změny daného návrhu Směrnice.

Dovolujeme si uvést za nás nejvýraznější změny přijaté Evropským parlamentem:

1) Změna tří vstupních kumulativních (tj. musí být splněna společně) kritérií pro kvalifikaci entity jako „krycí“, která má povinnost podávat oznámení

  • Více než 65 % příjmů (původně 75 %) za poslední 2 zdaňovací období je považováno za pasivní příjmy. Za pasivní příjmy se považují úroky, dividendy, licenční poplatky, příjmy z finančního leasingu, příjmy z nemovitého a movitého majetku, příjmy z finančních činností atd.
  • Významný přeshraniční element v podobě aktiv či příjmů. Přeshraničním elementem se v daném případě rozumí, pokud více než 55 % (původně 60 %) účetní hodnoty nemovitého a movitého majetku se v předchozích dvou daňových letech nacházelo mimo členský stát daňové rezidence entity, nebo pokud alespoň 55 % (původně 60 %) pasivních příjmů entity je dosaženo nebo vyplaceno prostřednictvím přeshraničních transakcí.
  • Vnitropodnikové řízení entity a správa entity byly zajišťovány externě třetí stranou (původně pouze „externě“).

2) Zrušení výjimky pro entity s minimálně 5 zaměstnanci

  • Směrnice definuje entity, které nepodléhají reportingu a nemusí dokládat indikátory minimální podstaty. V původním návrhu směrnice to byly mimo jiné i entity, které mají alespoň 5 vlastních zaměstnanců na plný úvazek výlučně provádějících aktivity generující relevantní příjem entity.
  • Nicméně v novém návrhu Směrnice bylo od této výjimky upuštěno.

3) Zmírnění ukazatelů minimální podstaty

  • Nově se vypouští z ukazatelů minimální podstaty podmínky (tzn. splnění podmínek níže není explicitně dle Směrnice relevantní), že jeden nebo více ředitelů podniku:
    • aktivním a samostatným způsobem pravidelně využívá oprávnění k přijímání rozhodnutí týkajících se činností vytvářejících podniku příslušné příjmy nebo ve vztahu k aktivům podniku;
    • není zaměstnancem podniku, který není přidruženým podnikem, a nevykonává funkci ředitele nebo rovnocennou funkci v jiných podnicích, které nejsou přidruženými podniky (tzn. zdá se, že nově existence outsorcovaného ředitele a priori neznamená nesplnění minimální podstaty).

4) Doplnění listinných důkazů pro reportující entity

  • Nově Směrnice požaduje po reportujících entitách, aby navíc v rámci svého daňového přiznání doložily kromě jiného také:
    • strukturu podniku a přidružených podniků a veškerých významných ujednání o externím zajišťování služeb nebo činností včetně odůvodnění struktury,
    • souhrnnou zprávu o listinných důkazech, která obsahuje zejména (stručný popis povahy činností podniku, počet zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky, částku zisku a/nebo ztráty před zdaněním a po zdanění).

5) Změna sankcí za nesplnění povinnosti

  • Původně Směrnice stanovovala plošně minimální sankci 5 % obratu podniku, pokud nebylo podáno oznámení, případně bylo učiněno nepravdivé prohlášení o ukazatelích minimální podstaty.
  • Nově Směrnice zavádí diferencované minimální sankce:
    • alespoň 2 % příjmů podniku v příslušném zdaňovacím období, pokud podnik, nepodá oznámení ve stanovené lhůtě,
    • nejméně 4 % příjmů podniku, pokud podnik, který je povinen podat oznámení, učiní nepravdivé prohlášení v daňovém přiznání,
    • v případě podniku s nulovým nebo nízkým příjmem, který je definován jako podnik, který nedosahuje prahové hodnoty stanovené vnitrostátním daňovým orgánem a který neklesne pod minimální prahovou hodnotu stanovenou Komisí v prováděcím aktu, by sankce měla vycházet z celkových aktiv podniku.

Co se týče plánované účinnosti Směrnice, ke změnám nedošlo a zatím platí původní účinnost od 1. ledna 2024. Aby však mohla být Směrnice účinná, je nezbytné jednohlasné schválení této Směrnice Evropskou radou a následná implementace do jednotlivých jurisdikcí států EU, což pokládáme za méně pravděpodobné.

O dalším legislativním postupu v EU i v České republice vás budeme informovat. Nicméně, velmi doporučujeme již nyní prověřit, zda Směrnice u vás (či ve skupině) nepovede k oznamování, dokládání listin či dokonce k dodatečnému daňovému zatížení.

Pokud byste měli jakýkoliv dotaz k výše uvedené Směrnici, jejíž legislativní osud pro vás budeme i nadále sledovat, neváhejte nás, prosím, kontaktovat.

Autor: Petr Němec, Martin Hahn