V našem předchozím vydání newsletteru ze dne 8. ledna 2016 jsme se zabývali zejména problematikou krátké 5-denní lhůty v souvislosti s odstraněním pochybností (výzvou) správce daně. V této části se budeme krátce zabývat dalšími možnými spornými a v praxi problémovými ustanoveními.

Ad 2: Doručování na emailovou adresu plátců

Jak již bylo uvedeno v předchozí části, je u plátců, kteří nemají zřízenu datovou schránku považován za den doručení výzvy správce daně k odstranění pochybností o údajích uvedených v kontrolním hlášení den, kdy je výzva odeslána správcem daně.

Uvedené ustanovení zákon o DPH považujeme za problematické a přinejmenším sporné, neboť pro obdobný způsob doručování (komunikace) je správním řádem a i občanským soudním řádem vyžadováno potvrzení doručení emailu adresátovi. Nadto skutečnost, že by doručení měl v případě komunikace prostřednictvím elektronické pošty prokazovat odesílatel, podporují i rozsudky, které řeší doručování orgánu veřejné moci prostřednictvím elektronické pošty (například rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 3 As 6/2008-96).

Protože je však v případě doručování zákon o DPH platný ve znění od jiných právních předpisů odlišném, doporučujeme všem plátcům, kteří ještě nemají zřízenou datovou schránku, ale mají povinnost podávat kontrolní hlášení, tak učinit.

Ad 3: Ústavní konformita sankcí

Následkem při porušení povinností spojených s kontrolním hlášením jsou pro daňové subjekty poměrně citelné sankce, které jsou ze zákona udělovány automaticky a bez možnosti jejich moderace. Sankce je tak stanovena pevnou částkou pro všechny bez ohledu na důvod porušení zákona a příjmové a majetkové poměry konkrétního subjektu.

Tuto skutečnost vnímá řada daňových poradců jako problém a namítá jejich nesoulad s Ústavou ČR. K tomuto názoru se přikláníme i my, mimo jiné i proto, že když byla Ústavním soudem zkoumána ústavnost § 250 daňového řádu, který stanoví pokuty v procentech stanové daně (případně daňového odpočtu nebo ztráty), připustil soud ústavnost tohoto ustanovení právě s tím, že zohledňuje závažnost daňového deliktu i příjmové poměry postižené osoby, od nichž je daň odvozena (viz nález Ústavního soudu 187/2015 Sb.).

V současné době jsme zaznamenali návrh novely zákona o DPH, která by měla dopady sankcí zmírnit (v návrhu je například dána možnost požádat o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení). Kdy a v jaké podobě novela nabyde účinnosti, však zůstává otázkou.

Ad 4. Určení počátku běhu lhůty pro stanovení daně

Ve smyslu daňového řádu je kontrolní hlášení považováno za daňové tvrzení, tj. za stejný typ podání, jakým je například daňové přiznání. Podání kontrolního hlášení by tedy (stejně jako v případě daňového přiznání) mělo startovat běh 3-leté lhůty pro stanovení daně, která počíná běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, pokud zde povinnost podat řádné daňové tvrzení nevznikla. Přesné vymezení této lhůty je pro daňové subjekty klíčové, neboť jenom v této lhůtě může správce daně přijít na kontrolu a danou daň (případně i) doměřit.

Problematickým bodem v tomto případě je, jak počítat běh lhůt u těch plátců, kteří podávají přiznání k DPH kvartálně, ale povinnost podávat kontrolní hlášení jim vzniká měsíčně. Uvedeného problému je si vědoma i daňová správa. Dle našich neoficiálních informací by proto Generální finanční ředitelství mělo připravit související informaci. Kdy vyjde a v jaké podobě ale zůstává otázkou.

Jako specialisté na daňový proces věříme, že potíže ve smyslu výše uvedených bodů lze řešit. Pokud se u Vás vyskytnou, neváhejte se proto obrátit na některého z daňových poradců. Pomoci Vám samozřejmě v případě Vašeho zájmu můžeme i my. Stále však věříme, že by mohla řešení některých problémů přinést případné novela zákona o DPH.

Poznámka: Pokud jste předchozí část tohoto článku ještě nečetli, můžete tak učinit prostřednictvím tohoto odkazu:

http://www.fucik.cz/publikace/dane/kontrolni-hlaseni-a-5-denni-lhuta-pro-odstraneni-pochybnosti/