Kontrolní hlášení a naše první zkušenosti

Publikováno:
18. duben 2016
Autor:
  • Milan Kolář
Obor:

Před pár dny jsme již podruhé podali za naše klienty kontrolní hlášení a jsme přesvědčeni, že je na čase podělit se s veřejností o naše první zkušenosti. Ty jsou totiž úplně jiné, než slibovalo Ministerstvo financí v důvodové zprávě k novele zákona o DPH, která kontrolní hlášení zavedla.

Ministerstvo tehdy tvrdilo, že předpokládá časové náklady na přípravu jednoho hlášení 3,24 hod. s průměrnou hodinovou odměnou 197 Kč. A to za situace, kdy plátce daně využije oficiálního internetového portálu EPO, který spravuje Finanční správa České republiky. Ve skutečnosti ale příprava jednoho hlášení trvá až několik dní a stát může i desítky tisíc korun. Neznáme totiž účetní, daňové či poradenské společnosti, které nabízí svoje služby za 197 Kč za hodinu. Pokud by šlo o interní náklady za zaměstnance společností, lze jen těžko obhajovat průměrnou hodinovou mzdu 197 Kč, která by měla zahrnovat všechny povinné odvody včetně případné alokace režijních nákladů na tohoto pracovníka.

Pojďme to ale probrat podrobněji. Kontrolní hlášení v aplikaci na daňovém portálu zahrnuje hned 13 samostatných stránek s tím, že plátce daně je povinen vyplnit vždy minimálně 3 strany. Pokud daňový subjekt uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění s místem plnění v České republice, kde tato plnění jsou nad 10,000 Kč, je plátce daně dále povinen uvést celou řadu doplňujících informací ke každé takovéto transakci (v některých případech není nutné plnění nad 10,000 Kč rozepisovat. Vymezení těchto plnění však není předmětem tohoto článku). Na základě našich zkušeností úplná příprava kontrolního hlášení přímo prostřednictvím systému EPO může zabrat u plátce daně s měsíčním obratem kolem půl miliónu korun až několik dní, kde jakákoliv drobná manuální chyba může zapříčinit výzvu správce daně.

Z výše uvedených důvodů naše společnost, současně jako celá řada ostatních plátců, byla „donucena“ připravit a aktualizovat účetní software, tak aby byl tento schopen generovat kontrolní hlášení automaticky a to ideálně na základě dat z účetnictví. Pro řadu plátců daně však tato aktualizace znamená neúnosně vysoké jednorázové náklady. V těchto případech tak pro řadu společností nastal rozhodovací problém. Připravovat kontrolní hlášení každý měsíc manuálně prostřednictvím systému EPO nebo investovat do vývoje či aktualizace účetního software pro automatické generování kontrolního hlášení?

Poznámka: Pokud v těchto dnech řešíte podobné starosti s přípravou kontrolní hlášení, rádi Vám poskytneme naše služby. V rámci těchto služeb Vám zašleme námi předdefinovaný excelový soubor, jehož pomocí Vám budeme schopni kontrolní hlášení generovat automaticky v požadované formě xml.

Další problém nastává, když na základě ustanovení § 101g zákona o DPH správce daně v případě pochybností ohledně správnosti či úplnosti dat kontrolního hlášení vyzve plátce daně, aby údaje změnil, doplnil nebo případě původní údaje potvrdil. Správce daně doručuje tuto výzvu elektronicky. V těchto situacích je plátce daně povinen do 5 dnů (k dnešnímu dni stále platí do 5 kalendářních dnů) od oznámení výzvy podat následné kontrolní hlášení, kde tyto nesprávné údaje změní, doplní, případně původní údaje potvrdí. Nesplnění této povinnosti v zákonné lhůtě pěti dní znamená značné sankce v řadech desetitisíců korun.

Na tomto místně je vhodné podoktnout, že výzvu na základě ustanovení § 101g zákona o DPH nelze zaměňovat s postupem k odstranění pochybností na základě daňového řadu. Postup k odstranění pochybností vyžaduje, aby správce daně řádně zahájil tento úkon, sepsal protokol nebo úřední záznam, a v neposlední řadě tento postup uzavřel. Naproti tomu výzva na základě zákona o DPH takovýto postup na straně správce daně nepředjímá.

Na základě výše uvedeného porovnání a na základě důvodové zprávy lze dovodit, že výzva na základě zákona o DPH předpokládá pouze jednoduchý a rychlý úkon, kde plátce daně pouze změní, doplnění či potvrdí údaje jim tvrzené v kontrolním hlášení a nikoliv složitě a zdlouhavě dokazuje údaje jím uvedené v kontrolním hlášení. 

Naše zkušenost v praxi je ale opět jiná. Do dnešního dne nám byly doručeny pouze 3 takovéto výzvy. Správce daně totiž zvolil jiný přístup, a to telefonní kontakt. U řady naši klientů jsme se setkali s tím, že správce daně nám zavolal, a  dožadoval se zaslání smluv, objednávek a jiných dokumentů k vybrané obchodní transakci.

Co je důvodem této nové „správní praxe“? Možná si správce daně nechce přidělávat starosti se psaním oficiálních výzev na základě zákona o DPH. Možná si správce daně nechce přidělávat mnohem větší administrativní starosti se zahájením postupu k odstranění pochybností na základě daňového řádu, aby si mohl dožádat podpůrné dokumenty. Možná má správce daně naopak bohulibý úmysl, který má snížit administrativní zátěž na straně daňového subjektu.

Ať je pravda ta či ona, v této chvíli lze jen poukázat na skutečnost, že se zakládá nová „praxe“ správců daně, jejíž jsme všichni součástí. Pokud se i Vy setkáte s podobným přístupem správce daně, lze jen doporučit, abyste správci daně sdělili, že nejste oprávněni poskytovat takovéto informace přes telefon neznámé osobě či dokonce tyto, často obchodně důvěrné informace, zasílat e-mailem. Pokud správce daně bude trvat na poskytnutí těchto informací, nechť to učiní oficiální cestou, a to písemně a způsobem, který mu zákon předjímá. Tímto postupem budete chránit nejen svoje osobní zájmy a zájmy svých zaměstnanců, ale zároveň i omezíte riziko možného zneužití takto poskytnutých dat. Data zaslaná na základě oficiální žádosti by totiž měla být vždy dohledatelná, včetně písemného zdůvodnění k čemu se tato data použila. O datech, která byla poskytnuta pouze na základě telefonátu, nelze říci to samé.

Stále žijeme v demokratické zemi, kde práva občanů této země jsou garantovaná Ústavou a Listinou základních práv a svobod a není možné, aby výkonná moc tohoto státu pracovala na hraně či dokonce za hranou těchto zákonů.

Pokud v současnosti řešíte podobný problém, neváhejte se na nás obrátit. Rádi Vám pomůžeme se zastupováním Vaší společnosti.

Autor: Milan Kolář