Konsolidujete poprvé a nevíte jak na to?

Publikováno:
31. březen 2016
Autor:
  • Michal Sikora

Minule jsme se zabývali tématem, zda by se Vás mohla týkat povinnost konsolidovat od 1.1.2016. Pokud se Vás týká a hledáte odpověď na to, jak poprvé konsolidovat, čtěte dále.

Konsolidovaná účetní závěrka sestavená poprvé vykazuje vedle konečných stavů také ty počáteční (srovnatelné období). Konsolidujeme-li poprvé za účetní období končící k 31.12.2016 pak se musíme v konsolidaci vypořádat s počátečními stavy k 1.1.2016 – tzn. sestavit konsolidovanou „zahajovací rozvahu“. A slovo vypořádat je zde po právu, protože podstatná část konsolidačních úprav a nastavení v konsolidaci leží právě na její zahajovací rozvaze.

Skupina vymezí tzv. konsolidační celek, tj. určí společnosti, které spadají do konsolidace, strukturu jejich vlastnictví a na jejím základě pak volbu metody konsolidace – resp. způsob jakým budou jejich majetek a závazky vykázány v konsolidačním celku. Metoda konsolidace se odvíjí od míry kontroly mateřské společnosti na dané účetní jednotce a platí, že čím je míra kontroly vyšší, tím je poměr vstupu majetku a závazků (nebo jejich rozdílu v podobě vlastního kapitálu) do konsolidace větší.  Z minula už víme, že konsolidační celek musí sjednotit pravidla a účetní období a současně vymezit vzájemné vztahy pro následnou eliminaci.  

Takto připravený konsolidační celek vykazuje v rozvaze transakce související s nabytím ovládané společnosti k datu akvizice v reálných hodnotách. Akvizicí mohlo být více a mohly probíhat postupně. Není nutné zdůrazňovat, že při sběru takových dat ve vzdálené minulosti to může být problém.

Rozdíl mezi reálnou hodnotou vlastního kapitálu pořizované účetní jednotky a pořizovací cenou, za kterou byl podíl v této účetní jednotce koupen, je nazýván konsolidační rozdíl. Konsolidační rozdíl se vykazuje v konsolidované rozvaze. Konsolidační rozdíl se odepisuje rovnoměrně až 20 let.  Vzhledem k tomu, že k akvizicím ale i k prodejům podílů na konsolidovaných účetních jednotkách dochází i následně, je potřeba výši konsolidačního rozdílu upravovat nejen o odpisy. Zisk nebo ztráta realizována z akvizice nebo prodeje podílů v individuální účetní závěrce se nemusí nutně rovnat zisku nebo ztrátě realizované v konsolidaci – důvodem je právě zohlednění reálné hodnoty vlastního kapitálu zúčastněné účetní jednotky v konsolidaci.

Konsolidační celek si tedy pro sestavení své první konsolidace musí odpovědět na to, jak daleko do minulosti musí zohlednit akviziční transakce, jaká byla reálná hodnota při datu akvizice a zároveň s ohledem na významnost posoudit i vliv odložené daně na účtování reálných hodnot.

V neposlední řadě pak konsolidace znamená práci s úpravou skupinových vztahů, pro které platí pravidlo, že dosažení hospodářského výsledku ze vzájemných transakcí podniků mezi sebou ve skupině a zůstatků z těchto transakcí musí být v konsolidaci vykázány tak, jako by k nim vůbec nedošlo anebo jako by zisku dosáhl konsolidační celek – tj. jedna účetní jednotka. Tzn., že konsolidační celek dosahuje zisku z prodeje svých výrobků a služeb až když jsou prodány třetí straně. Přeprodávání výrobků a služeb s marží mezi podniky v konsolidaci je nutné eliminovat. 

I když se zdánlivě jeví, že na první konsolidaci je čas do doby sestavování individuální účetní závěrky k 31.12.2016, ukázali jsme si, že je potřeba myslet na spoustu záležitostí a především se připravit na sestavení zahajovací rozvahy, v níž hraje klíčovou roli definování konsolidačního celku a kalkulace konsolidačního rozdílu. V případě dotazů k tomuto tématu vám budeme rádi k dispozici.

Autor: Michal Sikora