V uplynulém období bylo ve mzdových účtárnách rušno. Vedle povinných výkazů společnosti, kterými jsou vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, vyúčtování srážkové daně, výkaz o pracovní neschopnosti pro ČSÚ a oznámení o plnění stanoveného povinného podílu osob OZP, musely mzdové účetní provést všem zaměstnancům, kteří o to požádali, roční zúčtování daní. Do konce měsíce dubna dále ještě musely odeslat na správu sociálního zabezpečení evidenční listy důchodového zabezpečení a rozdat jej k podpisu zaměstnancům.

V souvislosti s ročním zúčtováním daní bylo nutné kontaktovat všechny zaměstnance a zajistit podepsání tzv. růžových formulářů, a to konkrétně prohlášení poplatníka na rok 2011 a žádosti o provedení ročního zúčtování. Svým jediným podpisem pracovníci žádali, pokud jim to zákon o daních z příjmů dovolil, zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění a o provedení výpočtu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a své daňové povinnosti a s nimi spojené starosti tak přenechali mzdové účetní. Těm zaměstnancům, kteří o roční zúčtování nepožádali, vystavily mzdové účetní potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění, aby si mohli sami připravit přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

V průběhu několika týdnů mzdové účetní formuláře a zaměstnanci dodané podklady pro uplatnění nezdanitelných částí základu daně, slev na dani a daňových zvýhodnění zpracovávaly, žádaly o chybějící podklady, odpovídaly na nejrůznější dotazy zaměstnanců a následně daň z příjmů ze závislé činnosti zaměstnancům za rok 2010 vyúčtovávaly.

Nyní tento proces skončil. Nelze zpochybnit to, že roční zúčtování, které provedl zaměstnavatel, bylo pro zaměstnance velmi pohodlné a případný přeplatek na dani z příjmu byl připsán na účet zaměstnance mnohem rychleji než kdyby si sám podával přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Jestliže byly veškeré potřebné podklady doručeny například už v lednu, mohlo se podařit roční zúčtování daní zpracovat ještě v průběhu tohoto měsíce a zaměstnanec tak mohl přeplatek na dani obdržet začátkem února. Nejpozději roční zúčtování mělo být provedeno s březnovou výplatou, takže případný vrácený přeplatek měl být vrácen začátkem dubna.

Za jedinou nevýhodu ročního zúčtování u zaměstnavatele z pohledu zaměstnance by mohlo být považováno to, že musel v poměrně krátké lhůtě (do 15. 2. 2011) o provedení ročního zúčtování svého zaměstnavatele požádat a doložit mu všechny potřebné doklady. K pozdě podané žádosti anebo dodatečně předloženým podkladům mzdová účetní již ve většině případů nemohla přihlížet.

Jestliže přece jen zaměstnanec zapomněl na uplatnění některé z nezdanitelných částí základu daně či slev na dani – například na slevu na dani na vyživovanou manželku, může tuto chybu napravit podáním přiznání k dani z příjmů fyzických osob na finančním úřadě, které si musí zajistit individuálně, neboť tento úkon již není v kompetenci zaměstnavatele.