Komponentní odpisování v příkladech

Publikováno:
5. červen 2013
Autor:
  • Ivan Fučík
Obor:

V účetním období, započatém od 1. 1. 2010, mohou účetní jednotky využít metodu komponentního odpisování, která je zakotvena v § 56a vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, v platném znění pro účetní jednotky - podnikatele.  Zmíněné ustanovení umožňuje účetním jednotkám, aby v případě staveb, bytů, nebytových prostor, samostatných movitých věcí a souboru movitých věcí odepisovaly část majetku, s významnou výší ocenění v poměru k výši ocenění celého majetku a dobou použitelnosti významně odlišnou od doby použitelnosti celého majetku, samostatně. V případě výměny takové komponenty, která není v okamžiku výměny zcela odepsána, se postupuje tak, že k datu vyřazení se provede odpis do výše jejího ocenění. Nová komponenta se zařadí ve výši pořizovací ceny (v ocenění včetně náhradních dílů spotřebovaných na výměnu a nákladů s výměnou souvisejících). Výměnou stávající komponenty může dojít ke změně ve výši celkového ocenění majetku  Při výměně komponenty se tedy postupuje v zásadě stejně, jako by bylo vyřazeno dlouhodobé aktivum plně či zčásti odepsané a nahrazeno aktivem nově pořízeným. Tento postup bude aplikován z pohledu účetních předpisů (účetních odpisů majetku). Zákon o daních z příjmů v platném znění komponentní odepisování nepřipouští, daňové odpisy budou stanoveny na základě pravidel v zákoně o daních z příjmů. V rámci návrhu novely zákona o daních z příjmů byly diskutovány varianty možného přístupu ke komponentnímu odepisování v rámci zákona o daních z příjmů. V současné chvíli již bylo vnější připomínkové řízení ukončeno a návrh zákona, kterým se mění zákon o daních z příjmů a některé další zákony, je zařazen na jednání vlády na 35 schůzi vlády, která se koná dne 22. 9. 2010. S jakou variantou návrh předložený vládě počítá?

Uveďme si na příkladu:

Komponentní odpisování naznačíme na příkladu tiskařského stroje s dobou životnosti 10 let, jehož pořizovací cena je 1 950 000 Kč. V pořizovací ceně je zahrnut i tiskařský válec, který je zapotřebí měnit vždy po 2 letech provozu. Pořizovací cena válce je 450 000 Kč. Tzn., že tiskařský stroj bude oceněn ve výši 1 500 000 Kč (tj. pořizovací cena stroje snížená o hodnotu válce). Společnost zařadila stroj do užívání 1. 3. 2011. Podle interní směrnice je účetní odpis zahájen v měsíci zařazení majetku do užívání. Tiskařský stroj je zařazen do 2. odpisové skupiny s 5-ti letou dobou odpisování.

 

Pořizovací cena

Doba životnosti

(pro účetní pojetí)

Tiskařský stroj

1 500 000

10 let

Válec

450 000

2 roky

Účetní pojetí

V případě komponentního odpisování je majetek rozdělen na dvě komponenty, které budou odpisovány samostatně. V tabulce jsou uvedeny výše účetních odpisů jednotlivých komponent.

 

Měsíční

odpis

Odpis

 za rok

2011

Zůstatková

cena

v r. 2011

Odpis

za rok

 2012

Zůstatková

cena

v r. 2012

Odpis

za rok

 2013

Zůstatková

cena

v r. 2013

Tiskařský stroj

12 500

125 000

1 375 000

150 000

1 225 000

150 000

1 075 000

Válec

18 750

187 500

262 500

225 000

37 500

37 500

*)         0

Celkem

31 250

312 500

1 637 500

375 000

1 262 500

187 500

1 075 000

*) účetně byl válec odepsán v únoru 2013

Daňové pojetí

V rámci připomínkového řízení byly diskutovány tři základní varianty.

První variantou bylo ponechat samostatný režim pro účetní komponentní odepisování a daňově odepisovat jako celek tak, jako doposud.

Druhá varianta počítala se zavedením nového ustanovení do zákona o daních z příjmů - § 38e. Podle tohoto ustanovení by se komponenta odpisovala samostatně jako samostatný hmotný majetek, nicméně by musela být zařazena do stejné odpisové skupiny jako zbylá část majetku, jehož je komponenta součástí. Roční odpis by byl stanoven jako součet ročních odpisů jednotlivých komponent a zbylé části hmotného majetku. Při výměně komponenty, která by měla charakter OPRAVY (tzn., výměna za komponentu stejných technických parametrů) poplatník původní komponentu vyřadí a její zůstatkovou cenu uplatní jako daňově uznatelný výdaj. U nové komponenty by bylo zahájeno odpisování z pořizovací ceny způsobem stanoveným pro 1. rok odpisování a pořizovací cena by tak byla daňově uplatněna formou daňových odpisů, příp. daňové zůstatkové ceny při vyřazení. Při výměně komponenty, která by měla charakter technického zhodnocení, by se komponenta i celý majetek odepisoval za použití koeficientu pro zvýšenou vstupní cenu.

Třetí varianta přistupovala k majetku rozdělenému na komponenty jako k souboru movitých věcí. Všechny komponenty měly být zařazeny do odpisové skupiny, ve které má být zařazen majetek (jeho hlavní funkční celek). Vyřazení či zařazení komponenty by se projevilo ve změně vstupní (zůstatkové) ceny hmotného majetku.

Variantou, která je předkládána na schůzi vlády, je varianta první. V § 23 odst. 2 ZDP se na konci textu písmene a) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „Pro zjištění základu daně u poplatníků, kteří odpisují majetek metodou komponentního odpisování podle právních předpisů upravujících účetnictví, se vychází z výsledku hospodaření bez vlivu této účetní metody odpisování,“.

Tato varianta tedy navrhuje neakceptovat účetní metodu komponentního odpisování majetku pro stanovení základu daně. Tzn., že výsledek hospodaření bude upraven o veškeré vlivy vzniklé použitím této účetní metody odpisování a daňově bude majetek odpisován jako celek podle § 26 až 33 ZDP.

 

Pořizovací

cena

Rovnoměrný

odpis za rok

2011

Zůstatková

cena

v r. 2011

Rovnoměrný

odpis za rok

2012

Zůstatková

cena

v r. 2012

Tiskařský stroj

1 500 000

-

-

-

-

Válec

450 000

-

-

-

-

Celkem    *)

1 950 000

214 500

1 735 500

433 875

1 301 625

*) tzn., že majetek lze v tomto případě odpisovat pouze jako celek, nikoli zvlášť komponentu a zvlášť zbývající část majetku.

Výměna komponenty charakteru OPRAVY, bude v základu daně jednorázovým, daňově uznatelným výdajem, půjde o náklady na opravu.

Výměna komponenty charakteru TECHNICKÉHO ZHODNOCENÍ, bude v základu daně uplatňována postupně formou daňových odpisů ze zvýšené vstupní (zůstatkové) ceny.

Domníváme se, že navrhovaná úprava povede k tomu, že účetní jednotky budou mít snahu se komponentnímu odepisování vyhýbat pro zvýšenou administrativní zátěž spojenou s rozdílným účetním a daňovým pojetím. Navíc navrhovaná úprava sebou přináší nejasnost, zda má být vliv komponentního odepisování eliminován již v rámci úpravy hospodářského výsledku na ř. 10 daňového přiznání (obdobně jako například vliv odložené daně) či bude součástí rozdílu mezi účetními a daňovými odpisy na řádku č. 50 a 150 daňového přiznání.

Autor: Ivan Fučík