GT News

Daně, účetnictví, právo a nejen to. Všechny klíčové novinky pro váš byznys.

Jan Vácha | 15. Ledna 2018

Jiný výsledek hospodaření minulých let

Sdílet článek:

Výsledek hospodaření minulých let je součástí vlastního kapitálu a představuje zdroje vytvořené v minulých letech po zdanění. Jsou to prostředky, které nebyly převedeny do fondů nebo rozděleny a zůstávají k použití podle rozhodnutí vlastníka. Od roku 2013 se v rozvaze objevila nová položka A.IV.3. „Jiný výsledek hospodaření minulých let“. Přestože máme v rozvaze tuto položku již téměř 5 let, některé společnosti stále tápou ohledně jejího účelu a použití. Na následujících řádcích si proto připomeneme základní principy a chování této položky rozvahy.

Dle účetních předpisů se na účtu jiný výsledek hospodaření minulých let zachycují rozdíly ze změn účetních metod, při prvním účtování o odložené dani ta část odložené daně, která se vztahuje k předchozím účetním obdobím, a dále opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech minulých účetních obdobích, pokud jsou významné. Účetní jednotka při posuzování významnosti chyb vychází ze základních principů definovaných v zákoně o účetnictví. Účetní závěrka by měla podávat věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví. Chyba by měla být vyhodnocena jako významná, zejména pokud by mohla ovlivnit úsudek nebo
rozhodování osoby, která informace z účetní závěrky čerpá. Použitím tohoto postupu dochází k lepšímu zobrazení skutečnosti v účetnictví, kdy opravy chyb minulých let a změny účetních metod neovlivní výsledek hospodaření běžného roku. Důvod použití položky jiný výsledek hospodaření minulých let musí společnost popsat v příloze k účetní závěrce. O jiném výsledku hospodaření minulých let se účtuje na syntetickém účtu 426. Pro přehlednost doporučujeme tento účet ještě analyticky členit dle jednotlivých titulů – rozdíly ze změn účetních metod, opravy minulých období a první účtování o odložené dani. Účtováním o jiném výsledku hospodaření se úprava četnictví v ČR přiblížila Mezinárodním standardům účetního výkaznictví (IFRS). Ty ve standardu IAS 8 vyžadují retrospektivní promítnutí změn metod a opravu chyb vzniklých v minulých účetních obdobích. V ČR se jedná o údaje minulého účetního období, které jsou vykazovány v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Z tohoto důvodu je potřeba upravit údaje minulého období ve výkazech tak, jako by k chybě v minulém období nedošlo či jako by nová účetní metoda byla použita již v minulém období. Úprava se ale netýká pouze samotné opravované položky, resp. položek, u kterých se změnila metoda, ale i daně z příjmů. Opravy chyb a opomenuté transakce prostředkovaně ovlivní i kalkulaci daně z příjmů. Pokud by v minulém období bylo správně účtováno nebo neúčtováno o nákladech či výnosech, byl by o tuto položku jiný základ daně. Účtování o jiném výsledku hospodaření z titulu opravy chyb minulých let má tedy přímý dopad na podání dodatečného daňového přiznání. Toto zachycení opravy chyb a změn metod umožní srovnatelnost informací o minulých účetních obdobích, které jsou uveřejněny v účetní závěrce. Uvedenou problematikou se zabývá i interpretace Národní účetní rady.

Jiný výsledek hospodaření minulých let je jednou ze složek výsledku hospodaření minulých let. Proto se na něj uplatňují stejná pravidla a postupy. Pokud společnost vykáže v účetní závěrce zůstatek v položce jiný výsledek hospodaření minulých let, měla by o tomto zůstatku rozhodnout valná hromada. Možnosti jsou stejné jako u výsledku hospodaření ve schvalovacím řízení. Zůstatek lze tedy vyplatit ve formě podílu na zisku, převést na neuhrazené ztráty/nerozdělené zisky minulých let, použít k tvorbě fondů apod. Tento postup je důležitý i kvůli každoročnímu „vyčištění“ účtu jiného výsledku hospodaření. Pokud by v dalším účetním období došlo opět k výskytu významné účetní chyby nebo ke změně účetní metody, bude tato oprava chyby nebo změna metody v rozvaze vykázána samostatně a bez kompenzací  minulými transakcemi. Tím lze pak zjistit každoročně transparentní účetní informace. Pokud by společníci každoročně nerozhodli o „vyčištění“ položky za každé účetní období, ve kterém vznikne, pak by docházelo ke kumulaci jednotlivých zaúčtovaných případů a k možné kompenzaci případů nákladových a výnosových. To by komplikovalo inventarizaci účtu.

Zde naše shrnutí základních informací končí. V praxi samozřejmě mohou nastat komplikovanější případy, které není jednoduché vyřešit. V takových případech Vám
doporučujeme obrátit se na Vašeho poradce, který Vám s řešením jistě rád pomůže.