Harmonogram roční účetní závěrky

Publikováno:
19. červen 2011
Autor:
  • Fučík & partneři

V tomto období u většiny společností vrcholí práce na roční účetní závěrce. Rádi bychom proto zrekapitulovali jednotlivé kroky, které je třeba učinit k úspěšnému sestavení účetní závěrky a splnění všech zákonem stanovených požadavků.  

Práce na sestavení roční účetní závěrky lze rozdělit do několika etap. Patří mezi ně:

  • Přípravné práce
  • Uzávěrkové práce
  • Sestavení účetní závěrky
  • Audit, schválení a zveřejnění účetní závěrky

Nyní se každou z uvedených etap podíváme podrobněji.

1. Přípravné práce

V rámci přípravných prací při sestavení roční účetní závěrky musí společnost zkontrolovat převod zůstatků z minulého období. Jedná se o zajištění bilanční kontinuity majetku a závazků podle jednotlivých syntetických a analytických účtů. Dále společnost v rámci přípravných prací provádí inventarizaci majetku a závazků. Jedná se o zjištění skutečného stavu majetku a závazků a následné upravení účetního stavu dle skutečnosti. Při inventarizaci se ověřují nejen zůstatky účtů hmotné povahy (zásoby, dlouhodobý hmotný majetek, pokladna), ale i zůstatky účtů „nehmotné“ povahy (pohledávky, časové rozlišení, závazky). Cílem inventarizace je kontrola věcné správnosti účetnictví a kontrola reálnosti ocenění majetku. Při inventarizaci majetku a závazků společnost nejdříve zjišťuje skutečný stav na základě fyzické a dokladové inventury a následně porovná stav zjištěný inventurou se stavem dle účetnictví a vyčíslí inventarizační rozdíly (manko, schodek, přebytek).

Dále společnost musí shromáždit všechny účetní doklady a další podklady, které se váží k období, za které se sestavuje účetní závěrka. Všechny účetní případy a hospodářské operace, které se váží k běžnému období, poté společnost zaúčtuje. Při účtování společnost musí vyhodnotit také dopad některých operací na časové rozlišení, dohadné položky a rezervy, zaúčtovat zásoby na cestě, opravné položky a vyhodnotit dopad následných událostí.

V rámci přípravných prací je také dobré udělat daňovou analýzu. Ta nám sice přímo neovlivní účetní závěrku, ale usnadní nám následné sestavení přiznání k dani z příjmů. Účetní výsledek hospodaření je rozdílem veškerých výnosů a nákladů, které se týkají hospodaření běžného účetního období. Daňový základ potom získáme úpravou účetního výsledku hospodaření o položky nákladů a výnosů, které jsou nad rámec daňových předpisů. Tato úprava probíhá mimo účetní systém v rámci sestavení daňového přiznání. Pro usnadnění práce se sestavením daňového přiznání však doporučujeme evidovat daňově uznatelné a daňově neuznatelné náklady na různých analytických účtech.

2. Uzávěrkové práce

Aby bylo možno sestavit roční účetní závěrku, je nutné provést uzávěrkové operace. Patří mezi ně výpočet konečných zůstatků rozvahových a výsledkových účtů. Zůstatky rozvahových účtů v cizích měnách je třeba přecenit kurzem vyhlášeným ČNB platným k rozvahovému dni a zaúčtovat příslušné kurzové výnosy a náklady. Dále je třeba zaúčtovat inventarizační rozdíly a vyhotovit protokol o jejich zaúčtování a také zaúčtovat odpisy. Před samotným sestavením účetní závěrky je dále nutné vypočítat a zaúčtovat daň z příjmů (splatnou i odloženou) a zjistit z výsledkových účtů výsledek hospodaření. Poté je možné uzavřít účetní knihy a sestavit roční účetní závěrku.

3. Sestavení účetní závěrky

Sestavením účetní závěrky se rozumí okamžik jejího podpisu. V České republice tvoří účetní závěrku rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha, která vysvětluje a doplňuje informace uvedené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Účetní jednotky, které nemají povinnost ověření účetní závěrky auditorem, s výjimkou akciových společností, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu vždy, mohou sestavit účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu.

4. Audit, schválení a zveřejnění účetní závěrky

Po sestavení účetní závěrky je u některých společností tato závěrka ověřena auditorem. Zákon stanoví následující kritéria pro povinný audit účetní závěrky:

  • Aktiva celkem více než 40mil. Kč
  • Roční úhrn čistého obratu více než 80mil. Kč
  • Průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50.

Akciová společnost, která k rozvahovému dni a za účetní období bezprostředně předcházející splní alespoň jedno z uvedených kritérií, a ostatní obchodní společnosti a družstva, která k rozvahovému dni a za účetní období bezprostředně předcházející splní alespoň dvě z uvedených kritérií, mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem. Účetní jednotky, které mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem, mají rovněž povinnost vyhotovit výroční zprávu, jejímž účelem je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení.

Po sestavení a případném ověření účetní závěrky auditorem předloží statutární orgán účetní závěrku ke schválení k tomu příslušnému orgánu společnosti (např. valná hromada u akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným). Tento orgán také rozhoduje o vypořádání výsledku hospodaření.

Posledním krokem v sestavení roční účetní závěrky, který ale mnoho společností opomíjí, je zveřejnění účetní závěrky i výroční zprávy (pokud sestavují) v obchodním rejstříku. Účetní závěrka přitom může být zveřejněna v rámci výroční zprávy. Pokud má společnost účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejňuje v obchodním rejstříku i zprávu auditora. Společnost s povinným auditem musí účetní závěrku, výroční zprávu a zprávu auditora zveřejnit do 30 dnů od ověření účetní závěrky auditorem a jejím schválením příslušným orgánem, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období. Ostatní společnosti musí účetní závěrku zveřejnit nejpozději do konce bezprostředně následujícího účetního období. Zveřejnění účetní závěrky se provádí jejím uložením do sbírky listin obchodního rejstříku. Pokud společnost nesplní povinnost zveřejnit účetní závěrku, vystavuje se tím riziku uložení pokuty až do výše 3% hodnoty aktiv celkem.

Autor: Fučík & partneři