Přestože kombinovaná přeprava je v evropské legislativě zakotvena už od roku 1992 a měla určovat trend, kterým se má logistika vyvíjet, implementace a naplnění s ní spojených cílů stále vázne. Multimodální přeprava může významně zmírnit přetížení silniční dopravy, a navíc přispět ke snížení emisí skleníkových plynů. Proč se jí tedy v evropském prostoru nedaří narušit dominanci silniční přepravy? Hlavní důvody shrnuje aktuální Zpráva Evropského účetního dvora.

Co znamenají pojmy multimodální, intermodální a kombinovaná doprava? V principu všechna tato spojení popisují využití různých druhů dopravních prostředků k přepravě osob nebo zboží z místa A do místa B. Cílem tohoto textu je osvětlit význam jednotlivých pojmů a popsat aktuální trendy a plány na využití tohoto principu při plnění klimatických cílů EU. Zároveň se text zaměří na již existující projekty, na kterých se společnost Grant Thornton podílela.

Multimodální, intermodální a kombinovaná doprava

Multimodální přeprava je z výše uvedených tří pojmů nejobecnější a v principu vystihuje hlavní myšlenku využití alespoň dvou různých způsobů dopravy. V tomto duchu definuje multimodální dopravu např. Evropská konference ministrů dopravy (ECTM). Pojem „multimodální“ lze použít pro osobní i nákladní dopravu a může zahrnovat jakoukoliv kombinaci čtyř základních způsobů přepravy (silniční, železniční, vodní a leteckou).

Pojem „intermodální“ se vztahuje k nákladní dopravě, která využívá nejméně dva způsoby přepravy při použití stejné nákladní jednotky (např. kontejner). Rozdíl mezi multimodální a intermodální přepravou tedy spočívá v tom, zdali dojde během změny způsobu přepravy také ke změně nákladní jednotky (např. rozdělením nákladu).

Pojem „kombinovaná“ doprava je českým ministerstvem dopravy definována jako intermodální doprava, při které je převážná část trasy uskutečňována po železnici, vnitrozemskou vodní cestou nebo na moři, přičemž počáteční (svoz) anebo závěrečná část přepravy (rozvoz) probíhá po pozemních komunikacích a je zpravidla co nejkratší.

Předpokladem využití jakékoliv formy multimodální dopravy je existence potřebné infrastruktury. V kontextu intermodální kombinované přepravy jde především o dostatečnou kapacitu železnic, splavnost vnitrozemských vodních cest a síť multimodálních překladišť. Multimodální překladiště je objekt určený k přenosu zboží z jednoho dopravního módu do druhého. V kontextu kombinované přepravy definované ministerstvem dopravy jde především o překladiště mezi železniční a silniční formou dopravy.

Multimodální doprava v kontextu EU

Z definic pojmů výše je patrné, že v globálním měřítku je využití multimodální přepravy realitou mezinárodního obchodu a logistiky. V měřítku Evropské unie ovšem dle údajů Eurostatu dominuje silniční přeprava, a to i v rámci přeshraničního pohybu zboží. Proto se multimodální doprava v Evropské unii stává stále důležitějším tématem vzhledem k cílům snížení dopravního znečištění a udržitelnosti.

Multimodální přeprava má k těmto cílům přispět především v následujících oblastech:

• Zmírnění kongesce (přetížení) silniční dopravy: Využití železnice a vnitrozemských vodních cest pro dálkovou nákladní přepravu zmírní dopady zvyšujícího se objemu nákladní dopravy.
• Snížení emisí skleníkových plynů: Rozvoj multimodální přepravy přispěje k snahám výrazněji omezit emise skleníkových plynů z dopravy o 60 % oproti hodnotám z roku 1990. Železniční doprava má oproti silniční výrazně menší emise skleníkových plynů a silniční nákladní doprava je v současné době jedním z hlavních původců znečištění pramenícího z dopravy.
• Posílení konkurenceschopnosti: Rozvoj multimodální dopravy by měl zároveň dopomoci k integraci menších a lokálních logistických firem do mezinárodní přepravy skrze zvýšení poptávky po lokální distribuci zboží z multimodálních překladišť.

Podle Evropského účetního dvora má multimodální doprava potenciál optimalizovat relativní silné stránky jednotlivých druhů dopravy z hlediska flexibility, rychlosti, nákladů a vlivu na životní prostředí. V předešlém víceletém finančním rámci 2014 – 2020 činily celkové finanční prostředky EU vyčleněné na projekty podporující multimodalitu přibližně 1,1 miliardy EUR.

V současné době se multimodální doprava v EU soustřeďuje především na železniční a lodní přepravu. Tyto dva druhy dopravy jsou nejvhodnější pro přepravu větších množství zboží na delší vzdálenosti. Hlavním cílem intermodální dopravy v EU je vytvořit takové podmínky, aby byla přeprava zboží mezi různými druhy dopravy co nejefektivnější a nejekologičtější.

Právní základ celoevropské podpory kombinované dopravy je ve Směrnici o kombinované dopravě (CT) (směrnice Rady 92/106/EEC) a Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1315/2013. Tyto dokumenty ustavují cíle a podporu rozvoje kombinované dopravy prostřednictvím odstranění povolovacích postupů a kvantitativních omezení pro provoz kombinované dopravy, objasňují neuplatňování omezení silniční kabotáže na úseky silnic a poskytování finanční podpory.

Hlavní myšlenkou Evropské politiky v této oblasti je nahrazování dálkové silniční přepravy zboží dopravou po železnici anebo vodních cestách. Silniční doprava by měla být využívána pro lokální distribuci zboží z nejbližšího překladiště. Cílem Evropské politiky je vybudovat páteřní dopravní síť stávající se z hlavních dopravních koridorů a pravidelně rozmístěných multimodálních překladišť.

Ačkoliv je původní Směrnice o kombinované přepravě již z roku 1992, implementace a naplnění unijních cílů stagnuje díky regulatorním a infrastrukturním překážkám na úrovni členských států. Zpráva Evropského účetního dvora k tématice unijní podpory intermodální dopravy shrnuje aktuální stav rozvoje multimodální nákladní dopravy jako neuspokojivý vzhledem k vynaloženým prostředkům. Zpráva dochází k následujícím závěrům: 

• Unijní podpoře multimodální nákladní dopravy chybí účinně stanovené cíle a jejich monitoring, což vede k nedostatečnému rozvoji potřebné infrastruktury.
• Implementace pravidel EU do legislativy jednotlivých členských států je nedostatečná nebo kontraproduktivní, což vede k omezení přitažlivosti multimodální dopravy.
• Úroveň infrastruktury pro potřeby multimodality je nedostačující, což multimodální přepravu znevýhodňuje ve prospěch silniční nákladní dopravy.

Evropský účetní dvůr konstatuje, že z těchto důvodů nemůže v současnosti multimodální přeprava a železnice konkurovat silniční nákladní dopravě. Z toho důvodu se pro současný víceletý finanční rámec EU zaměřuje právě na rozvoj multimodální infrastruktury a odbourávání regulatorních a technických limitů. Zpráva vyjadřuje doporučující stanovisko k revizi unijních pravidel ohledně rozvoje TEN-T (transevropské dopravní sítě), kterou vnímá jako příležitost zmíněné nedostatky napravit. Správně nastavená regulace s jasně definovanými a měřitelnými cíli povede k rozšíření multimodální infrastruktury a zatraktivnění tohoto dopravního režimu mezi spedičními a logistickými společnostmi.

 V Grant Thornton se závěry Zprávy Evropského účetního dvora souhlasíme a věříme, že investice do intermodálních překladišť mohou EU významně pomoci v naplnění ambiciózních environmentálních cílů. Vnímáme, že rozvoj multimodální přepravy má potenciál nejen v oblasti ochrany klimatu, ale také v oblasti bezpečnosti silniční dopravy. Potenciál zefektivnění nákladní dopravy skrze využití železnice pro dálkovou nákladní dopravu, není ani zdaleka vyčerpán.

Naše projekty

Evropská unie podporuje rozvoj multimodální infrastruktury skrze financování v rámci programu Connecting Europe Facility (CEF) v oblasti rozvoje dopravní sítě TEN-T. Společnost Grant Thornton se podílela na realizaci takového projektu, jehož předmětem je rekonstrukce jednoho z hlavních multimodálních překladišť v České republice. V rámci projektu se jedná především o navýšení kapacity terminálu kombinované dopravy skrze rozšíření a zpevnění manipulačních ploch v rozsahu až 37 000 m2. Do projektu byly rovněž zahrnuty technologie, které zefektivní přesun materiálu a také celkově zefektivní obsluhu celého terminálu.

Hlavním cílem projektu je pokrytí zvýšené poptávky ze strany klientů po službách překladiště. Realizací projektu dojde k převedení části dopravní zátěže ze silniční na alternativní (železniční) formu dopravy. V rámci regionu dojde k zefektivnění dopravy a uvolnění hlavních silničních uzlů, což rovněž přispěje k bezpečnosti silniční dopravy. Rekonstrukce daného multimodálního překladiště je také důležitým projektem z hlediska přeshraniční dopravní sítě, jelikož přímo navazuje na cíle EU. Realizací projektu se přispěje k naplňování strategií na úrovni ČR, ale i EU. Projekt bude mít dopad například na tyto strategie:

• Bílá kniha (Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje)
• Zelená dohoda pro Evropu
• Dopravní politika České republiky pro období 2021 - 2027 s výhledem do roku 2050
• Koncepce nákladní dopravy pro období 2017 - 2023 s výhledem do roku 2030

Investice do kombinované dopravy má významný dopad na cíle v oblasti životního prostředí, a to snížením nadměrného množství znečišťujících látek z konvenční kamionové dopravy, což potvrzuje naplňovaní výše zmíněných strategií. Benefitem železniční dopravy je schopnost přepravit stovky tun materiálu nebo zboží na velké vzdálenosti daleko ekologičtější cestou než silniční doprava, která na stejné množství nákladu vypustí mnohem více emisí.

Díky dotačnímu programu CEF, který v tomto případě hradí přibližně polovinu nákladů, může být projekt realizován v plném rozsahu, při udržení nejvyšší kvality poskytovaných služeb. Pokud by nebyla dotace poskytnuta, realizace projektu by se značně prodloužila a hrozilo by omezení realizovaných opatření.